V České republice se husy začaly intenzivně šlechtit v sedmdesátých letech minulého století. Šlechtitelský chov založený v roce 1971 v Nových Hradech patřil podniku Rybníkářství Hluboká, a. s. Po privatizačních změnách v roce 1994 se pokračovatelem šlechtitelské práce stalo Rybářství Nové Hrady, s. r. o, jehož šlechtitelský chov je momentálně jediný v republice.
Výchozím materiálem pro šlechtění byla populace tzv. česko-italské husy a dále dovezených kombinací ze Slovenska v podobě husy italské a rýnské, a husy románské a italské z Dánska. Na základě výsledků užitkovosti a zdravotního stavu však byly obě dánské kombinace vyřazeny.
Současnou populaci šlechtitelského chovu reprezentovanou 5500 husami, z nichž je asi 4500 matek, tvoří čtyři mateřské a otcovské linie označované jako novohradská husa (NH).
Cílem šlechtitelského programu hus NH je zlepšení reprodukčních ukazatelů, tj. perzistence snášky, zlepšení oplozenosti a líhnivosti, a to při využívání přirozeného světelného režimu. U výkrmu je selekčním kritériem živá hmotnost v příslušném porážkovém věku a zralost peří.
Běžné šlechtitelské postupy s důrazem na individuální kontrolu užitkovosti jsou doplněny testováním kombinační návaznosti ve vlastní testovací stanici a v poloprovozu. V porovnání s ostatními kombinacemi má novohradská husa lepší příjem krmiva a dobře naroste.
V rámci šlechtěných populací je živá hmotnost výkrmových housat rozdílná, a to podle kombinace rodičů otcovských a mateřských linií. U otcovských linií je v odchovu hodnoticím kritériem živá hmotnost ve věku 56 dnů a v závislosti na pohlaví se pohybuje v rozmezí od 4,5 do 5,5 kg. U mateřských populací je hmotnost housat ve stejném věku asi o půl kilogramu nižší. Snáška rodičů v jarním cyklu je v průměru 45 vajec na husu. Líhnivost je na úrovni 85 %, v porovnání s rozmnožovacími chovy je pak oplozenost u čistých linií až o dvacet procent nižší a dosahuje 70 %.
Všechny populace hus NH jsou čistě bílého zbarvení peří, bez chocholky, zaměřené na produkci masa. A to jak ve výkrmu do první jatečné zralosti, to je brojlerového typu do 56 dnů věku, tak i u masného typu v porážkovém věku 115 dnů. Rozdíl mezi oběma typy je logicky v hmotnosti, ale liší se i senzorickými vlastnostmi masa. Svalovina masného typu je vyzrálejší a velmi kvalitní.*
Více se dočtete v červnovém čísle časopisu Náš chov
