Farma Radostov se šlechtitelským chovem přeštického černostrakatého prasete a plemene česká landrase, kterou provozuje akciová společnost Chovservis, je koncipována jako tradiční chov. Sice s velkým podílem manuální obsluhy, ale na druhé straně s nadstandardním welfare a nízkou ekologickou zátěží pro životní prostředí. A budete se divit, převratné technologické změny zde neplánují. Vše totiž zapadá do požadavků odběratelů, kteří právě takovou produkci vepřového masa upřednostňují.
Na farmě Radostov ročně odchovají a vykrmí na dvanáct set prasat v 60% zastoupení české landrase. Kromě padesáti kusů určených na obnovu stáda, odebere drtivou většinu, respektive 850 prasat pražská firma Amaso CZ, s. r. o., zbývajících 300 kusů putuje na regionální jatky a dalším zájemcům. Podle vedoucího šlechtitelského chovu obou plemen Ing. Štěpána Homoláče má uvedený největší odběratel jatečných prasat nadefinované podmínky odchovu a výkrmu zvířat. Na farmě praktikovaný tradiční způsob chovu s minimálním používáním antibiotik jejich představy dokonale splňuje. Stejně tak i upravená výživa, která je atypická v tom smyslu, že prodlužuje dobu výkrmu.
„Prasata brzdíme v růstu, aby jejich maso bylo vyzrálé. Jeho kvalitativní parametry kontrolujeme měřením ultrazvukem. Kotleta u přeštíka v jatečné hmotnosti by měla mít v průměru 45 až 48 mm, výška hřbetního špeku pak 22 až 25 mm, ale na standardních komerčních směsích může mít v průměru 35 až 40 mm. Pokud jde o přírůstek, u přeštíka by měl být optimálně na úrovni okolo 560 až 600 g. Vyšší růstová schopnost je s ohledem na kvalitu masa na škodu. Při špatném krmení přeštík nabírá sádlo již v hmotnosti od sedmdesáti, osmdesáti kilogramů, ale kotletu má malou. Po dvou letech vylaďování krmných receptur se nám podařilo sestavit směs, kterou využíváme ve výkrmu prasat obou plemen. V porovnání s běžně používanými směsmi je energeticky chudší a s vyšším podílem vlákniny. To nám umožňuje vykrmovat přeštická prasata do věku 7,5 až 8 měsíců. Maso jatečných zvířat je již vyzrálé, což se projeví na řezu kotlety mramorovanou kresbou, kterou vytváří intramuskulární tuk. Stejným způsobem vykrmujeme i českou landrase, u níž vykazujeme přírůstek 680 až 720 g. U obou plemen odběratel požaduje živou hmotnost jatečných prasat odpovídající 115 až 120 kg. Ostatní zájemci poptávají i těžší prasata do hmotnosti 150 kg, která mají díky vybalancované receptuře vyzrálé maso s malým podílem sádla. Spokojenost odběratelů vyústila ve stálou klientelu, s odbytem si tak starosti dělat nemusíme. Mohu s potěšením konstatovat, že jsme na rok dopředu vyprodaní,“ pochvaloval si Ing. Štěpán Homoláč.*
Více se dočtete v červencovém čísle časopisu Náš chov
