Společnost AB PLUS – Beneš, s. r. o. uspořádala v únoru v Nepomuku již desátý ročník semináře věnovaného chovu dojeného skotu. Nosnými tématy byly šlechtění skotu, hygiena, výživa a ustájení. Koronavirus tehdy ještě nebyl tématem číslo jedna, a proto organizátoři Kateřina Benešová a Václav Beneš mohli přivítat hosty z řad chovatelů a přednášející, kteří si připravili odborná i praktická témata.
Za plemenářskou společnost Inplem, s. r. o., vystoupil Ing. Petr Zajíček s kolegyní Bc. Janou Brodskou – jejich prezentace byla zaměřena na genomické testování dojeného skotu. a využití sexovaných inseminačních dávek. Přednášející se věnovali plošnému testování na bázi CDCB a praktickým výsledkům využívání sexovaných inseminačních dávek.
Council on Dairy Cattle Breeding (CDCB) v překladu Rada pro chov mléčného skotu je nezisková organizace, která v roce 2015 převzala odpovědnost za výpočet a distribuci genetických hodnocení a genomických plemenných hodnot (PH), za správu uchovávání dat a za analýzu a distribuci údajů o mléčném skotu. Tyto úkoly byly dříve prováděny Ministerstvem zemědělství Spojených států.
Databáze spolupracujících partnerů CDCB je podle informace přednášejících nejrozsáhlejší na světě s nejspolehlivějšími PH. Dnes zahrnuje údaje o 4,2 milionech zvířat a využívá genomické PH již od roku 2009. V roce 2019 byl nárůst asi o 1 milion zvířat. Pokud jde o plemennou skladbu, nejvíce je zastoupeno holštýnské plemeno (86 %), dále jersey (12 %) a brown-swiss. Asi před rokem byla schválena také metodika na testování kříženců dojných plemen.
Zapojení do systému znamená pro chovatele jednou měsíčně odebrat vzorky ušního štěpu narozeným jalovičkám pomocí speciálních odběrové sady. Společnost Inplem vzorky zpracovává a doručuje do USA. Výstupy se do 45 dnů od odeslání vzorku dostávají do veřejné databáze nebo na klientský portál. Chovatel zapojený do systému může volit také celou škálu souhrnných selekčních indexů podle vlastních potřeb.
Druhá část přednášky byla zaměřena na využití sexovaného spermatu. Prezentovaná technologie nabízí 4 miliony sexovaných spermií v inseminační dávce. Důvody pro využití sexovaného spermatu podle Petra Zajíčka jsou: snazší porody, eliminace produkce nežádoucích býčků, produkce výběrových budoucích plemenic, vyšší genetický zisk, možnost prodeje plemenných zvířat nebo hodnotnějších zástavových telat a další. Studie, která srovnávala úroveň zabřezávání konvenčních a sexovaných ID v českých zemědělských podnicích, vypovídá, že zabřezávání po takto sexovaném spermatu je na dobré úrovni. Důležité je samozřejmě důsledně dodržovat zásady práce s choulostivým biologickým materiálem jako jsou (sexované) inseminační dávky. Inseminační technik zde hraje klíčovou roli.
Význam cholinu pro skot
Zahraničního hosta v Nepomuku přivítala společnost Wisium, konkrétně její ředitel Ing. Martin Musílek. Stefano Vandoni, PhD., ze společnosti Balchem z USA v úvodu připomněl metabolické změny v organizmu krav v tranzitním období. Konkrétně zmínil mobilizaci tuků a odolnost k inzulínu. O cholinu zdůraznil, že jde o nepostradatelnou živinu nově definovanou jako vitamín, jak pro přežvýkavce, tak i pro člověka. Acetylcholin je hlavní neurotransmiter. Potřeba cholinu je u kojící matky 0,55 g na den, u prasnice 3 g na den a u krávy v tranzitním období se uvažuje až o 12 g na den. Koncentrace fosfatidylcholinu u krav v období kolem porodu klesá a pak s každým dnem laktace začne stoupat. Vrací se na původní hladinu až 28. den laktace. Cholin se spotřebovává jako stavební kámen VLDL (Very Low Density Lipoprotein) neboli lipoproteinů s krátkým řetězcem, které jsou kolem porodu zdroji energie. Vyvíjející se plod cholin také spotřebovává.
„Problémem při dotaci cholinu u přežvýkavců je bachor. Tam je cholin degradován. Máte možná dobrý pocit, ale krmíte bachorovou mikroflóru,“ sdělil Stefano Vandoni a představil hlavní pointu svého příspěvku: „Přínosem pro krávu je pouze bachorově chráněný cholin.“
Více v Našem chovu 4/2020
