V den zahájení výstavy o historii Národního hřebčína Kladruby nad Labem přišli před hlavní vchod do Národního zemědělského muzea vraník a bělouš starokladrubského koně. Vernisáž výstavy proběhla v pondělí 17. června odpoledne na střeše muzea. K vidění bude až do 31. srpna.
Výstava představuje na dvou desítkách panelů jedinečnost Národního hřebčína Kladruby nad Labem. Povýšení hřebčína na dvorní hřebčín Rudolfem II. proběhlo právě před 440 lety – roku 1579, a proto je výstava věnována nejen plemeni starokladrubského koně, ale také historii hřebčína a okolní krajině.
Tato unikátní krajinná kompozice s pastvinami, symetrickými cestami, alejemi a rameny Labe spolu s klasicistní architekturou stájí, jízdáren a hospodářských budov byla v roce 2018 nominována Českou republikou na seznam světového dědictví UNESCO. Starokladrubský kůň je zahrnut do Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů zvířat. Generální ředitel Národního zemědělského muzea Milan Jan Půček řekl, že je rád, že mohou návštěvníkům muzea představit krásu starokladrubských koní a hřebčín s jeho více než čtyřistaletou historií. Panelovou výstavu připravil Národní hřebčín Kladruby nad Labem. Jeho ředitel Jiří Machek mimo jiné řekl, že se podařilo ukončit revitalizaci hřebčína a věnovat investice i na zlepšení služeb pro návštěvníky hřebčína.*
Před Národním zemědělským muzeem se představili dva starokladrubští hřebci:
plemenný hřebec – bělouš Generalissimus Rarita II (nar. 26. 3. 2009), matka: 307 Rarita (GXLIX), otec: Generalissimus Altessa XLII
hřebec – vraník Sacramoso Sorga (nar. 7. 4. 2012), matka: 405 Sorga (Romke III), otec: Sacramoso Mantova X
