Vědecký výbor výživy zvířat, Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., Ministerstvo zemědělství a Komise výživy odboru živočišné výroby ČAZV uspořádaly 10. října již šestý ročník konference na téma „Aktuální poznatky ve výživě a zdraví zvířat a bezpečnosti 2018 produktů“.
Konferenci uváděl a moderoval prof. Ing. Milan Marounek, DrSc.
První přednášky se ujal Ing. Petr Beneš, zástupce MZe a zabývala problematikou hmyzu jako potraviny a krmiva. Řekl mimo jiné, že od ledna letošního roku je status hmyzu jako potraviny v EU jasný a platí nové prováděcí nařízení komise (EU) 2017/2470. Současná tolerance je ale časově omezená a po 2. lednu 2020 nebudou moci na trh uváděny žádné neschválené druhy hmyzu. V EU je povoleno v krmivech používat zpracované živočišné bílkoviny získané z faremně chovaného hmyzu pro živočichy v akvakultuře a může se krmit nepřežvýkavým hospodářským zvířatům a také zvířatům v zájmovém chovu. Pro hospodářská zvířata se mohou použít do krmiv pouze druhy: bráněnka a moucha domácí, potemník moučný a stájový, cvrček domácí, krátkokřídlý a banánový.
Další přednášky s názvem „Mikrobiota, zdraví střev kuřat, snížení používání antibiotik a rezistence“ se zhostil doc. RNDr. Ivan Rychlík, Ph.D., z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v. v. i., Brno. Popsal využití probiotik a produktů kompetitivní inkluze v ochraně proti infekci salmonelami nebo klostridiemi u kuřat. Ve výzkumu testovali řadu bakterií získaných ze střev kuřat a zjistilo se, že je vhodnější použít směs bakteriálních kultur, které kolonizují trávicí trakt drůbeže a činí ho odolnějším vůči salmonelám.
Následoval příspěvek prof. Ing. Evy Tůmové, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze „Bezpečnost konzumních vajec v závislosti na systému ustájení“. Shrnula, že hygienické podmínky chovu zajištují vyšší kvalitu vajec z obohacených klecí než z podlahových chovů a především i bezpečnosti produkce. Z toho důvodu je třeba preferovat systémy ustájení, které z hlediska bezpečnosti znamenají menší riziko kontaminace.
O hodnocení krmiv pro drůbež podle posledních návrhů pro EU hovořil prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc., z Mendelovy univerzity v Brně. Uvedl, že v současné době hodnocení hodnocení krmiv pro drůbež (brojlery) a pro dospělou drůbež (kohouty) pokročilo. Pro hodnocení obsahu aminokyselin v krmivu bude nutné kromě celkového obsahu doplnit i údaj o ileálně standardizovaném obsahu. Ale musí se počkat, zda se takový návrh prosadí v celé EU.
Závěrečnou přednášku si připravil prof. RNDr. Lubomír Opletal, CSc., z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Věnoval se problematice využití semen lupin v potravinářství. Semena mají z nutričního hlediska využitelné vlastnosti, ale není vyřešena toxicita sekundárních metabolitů, zejména alkaloidů a míra alergenního efektu z hlediska dlouhodobého využití. Problémem může být i ekonomika produkce lupin vzhledem zájmu komerčních potravinářských subjektů. Jejich zájem zatím není nijak značných z důvodu nízkého zájmu spotřebitelů. K pozitivnímu posunu by jistě prospělo využití lupin pro zelené hnojení.
K jednotlivým tématům se rozpoutávala více či méně značná diskuse a svůj zájem o konferenci projevilo celkem 78 účastníků.*
Podrobněji v časopisu Krmivářství 6/2018.
