V březnu se v Českých Budějovicích uskutečnil silážní seminář pořádaný společností MIKROP ČEBÍN, a. s. Jedním z témat bylo i zakrývání siláží, kterému se ve své prezentaci věnoval Bc. David Novotný z firmy Mikrop.
Podle jeho slov je vzduch pro kvalitní siláž nepřítel číslo 1. Anaerobním prostředím se zablokuje působení nežádoucích bakterií a umožní se činnost bakteriím mléčného kvašení, dodaným v konzervantu. Omezení přístupu vzduchu na minimum zaručuje minimalizaci ztrát živin a energie. Dalším plusem je omezení rozvoje plísní a rizika tvorby mykotoxinů. Proto David Novotný ve své prezentaci doporučil používání bariérových plachet, které zaručují minimalizaci ztrát a zachování produkční účinnosti krmiv.
„Bariérové plachty mají mnoho kladů, mezi něž patří například ochránění vrchní vrstvy siláže nebo omezení působení klostridií, plísní a mykotoxinů. Ztráta sušiny v kilogramech na metr krychlový v horních 50 centimetrech siláže je u bariérových plachet 45, u běžných i 210. Ztráta na žlabu se pak uvádí u bariérových plachet ve výši pět procent oproti dvaceti procentům u běžných,“ konstatoval Novotný.
Jak dodal, produkční účinnost siláže pod bariérovou plachtou se dá také kvantifikovat. Například při rozměrech žlabu 12 x 50 metrů, 35% obsahu sušiny a hustotě 200 kilogramů sušiny na metr krychlový je v horní půlmetrové vrstvě zhruba 171 tun siláže, což při použití bariérových plachet představuje 13 680 litrů mléka navíc (při výpočtu uvažujeme rozdíl 80 litrů mléka z jedné tuny siláže). „To jsou litry mléka, které můžeme nebo nemusíme mít podle toho, jakou zvolíme silážní plachtu,“ uvedl přednášející.
