Paznehty skotu, které byly evolučním vývojem uzpůsobené pro pohyb po měkkém podkladě, jsou v moderních stájích vesměs s betonovou podlahou velmi silně zatěžovány. Mechanický stres je spolu se špatnou úrovní zoohygieny ve stájích hlavní příčinou kulhání vysokoužitkových krav, které jsou v porovnání se zvířaty s nižší produkcí náchylnější k onemocnění končetin. To se v první fázi odrazí nejprve v nižší užitkovosti, později však může být i důvodem brakace.
Kulhání přináší chovatelům specializujícím se na produkci mléka velké ekonomické ztráty. Jen stáda s nízkým výskytem kulhání mohou být zisková. Bezproblémový stav s končetinami se odrazí ve vysoké mléčné užitkovosti, dobré reprodukci, nízkém výskytu mastitid a konečně ve vyšší hodnotě vyřazených krav. V tomto případě základním předpokladem ekonomického profitu je zejména funkční úprava paznehtů všech krav alespoň dvakrát do roka, dále výborná identifikace kulhání a denní léčba zjištěných lézí. Nedílnou součástí preventivních opatření onemocnění paznehtů je projektování stájí, které poskytují zvířatům pohodlí. Specialisté říkají, že pokud kráva stojí, omezuje krevní oběh v končetinách, tím dochází k menšímu průtoku krve vemenem a nižší tvorbě mléka. To je častý případ v čekárně, krávy omezují pohyb také v důsledku teplotního stresu. Vedle snížení užitkovosti se častější stání krav projeví během jednoho měsíce i ve zvýšení četnosti kulhání ve stádu. Preventivním opatřením vůči teplotnímu stresu jsou ventilátory a mlžiče instalované v čekárnách, lze si však pomoci i vytvářením menších skupin zvířat. S ohledem na rizika zranění s následky kulhání by v čekárnách využívané přiháněče měly navádět krávy na místo určení, nikoli je tlačit.
Pro zdraví končetin je poměrně častým problémem kluzká podlaha. Pokud nelze vyřešit kluzkost mechanicky, do betonové podlahy se vyfrézují rýhy.
Také hygiena hnojných chodeb přispívá k dobrému zdraví končetin, přičemž lopaty využívané ke stahování kejdy na roštových podlahách jsou konstruovány tak, aby při kontaktu krávu nezranily.
Je třeba mít na paměti, že vysokoužitková zvířata jsou na onemocnění končetin velmi náchylná. Stále podceňovaná péče je u krav stojících na sucho a u jalovic. Veškeré snahy by měly směřovat k tomu, aby každá plemenice měla před začátkem laktace perfektní paznehty. Prevence spočívá v koupelích a v programu péče o paznehty. V rámci plánu se funkční ošetření paznehtů provádí zpravidla při zasušení a ve 100 až 130 dnech laktace s tím, že zadní končetiny problematických krav se kontrolují každé dva až tři měsíce. U vysokoužitkových krav se doporučuje ošetřovat paznehty každé čtyři měsíce.*
