Extenzivní chov přežvýkavců představuje technologicky nenáročný systém s využíváním trvalých travních porostů za účelem pastvy zvířat. I v tak zdánlivě jednoduchém systému hospodaření je nutné dodržovat chovatelské zásady, které vedle kvalitní produkce zajistí šetrnou údržbu krajiny. Často se přitom praktikují zejména v méně příznivých oblastech, těžko přístupných lokalitách či ve chráněných územních celcích. Celoroční pobyt pod širou oblohou, který zlepšuje životní podmínky zvířatům, je mimo jiné také jedním ze základních požadavků pro provozování ekologického zemědělství s minimálními dopady na životní prostředí.
O tom, co během roku obnáší zootechnická práce v chovech ovcí a masného skotu, ale i farmové zvěře, jsme hovořili s Ing. Václavem Pařízkem, který má pod dohledem několik farem na Dobříšsku.
„Například na farmě s extenzivním systémem chovu vřesových ovcí, masného skotu a farmové zvěře jsou plemeníci celoročně u stáda, což jinými slovy znamená, že praktikujeme sezónní porody, které zde probíhají od ledna do června. Zavírat zvířata nechceme, naopak se snažíme, aby si zachovala přirozené vzorce chování. Z chovatelského hlediska je také důležité, že když zvířata nemají zdravotní problémy, nechávají se v chovu dožít. Pokud jde o dlouhověkost u masného skotu, krávy se na farmě běžně dožívají i dvaceti let. V chovu jsme měli dva býky, přičemž prvního jsme vyměnili z důvodu zdravotních problémů s končetinami po dvanácti letech. Berany využíváme více než deset let, bahnice necháváme v chovu ještě o pět let déle, podobně jako farmovou daňčí a jelení zvěř, kterou vyřazujeme až když je z kondice. V porovnání s chovem ovcí a masného skotu není farmová zvěř náročná na lidskou práci, ale potřebuje specifické podmínky zacházení, zejména klid. Ani nevyžaduje nákladné investice do chovatelských staveb, dostatečné je plně funkční oplocení. Přitom je nenáročná na výživu a netrpí zdravotními komplikacemi,“ zahájil náš rozhovor Ing. Pařízek.
Více se dočtete v dubnovém čísle časopisu Náš chov.*
