Na semináři s názvem Chovatelské perspektivy aneb co nás čeká v nadcházejícím období, jehož pořadatelem byla společnost VVS Verměřovice, zaznělo mnoho zajímavých příspěvků. Kromě aktuálních informací ve šlechtění holštýnského skotu, novinek v chovu českého strakatého skotu a otázek zpeněžování mléka a masa v České republice a Evropské unii byla pro mnoho chovatelů velice přínosná přednáška o efektivní výživě a jejím vlivu na reprodukci skotu.
MVDr. Ing. Jan Dvořáček, CSc., ve své přednášce o efektivní výživě a jejím vlivu na reprodukci skotu upozorňoval především na nedostatek energie ve výživě. „Problém v našich vysokoužitkových chovech je ten, že chceme dělat krávy intenzivně, ale krmiva, především objemná, děláme extenzivně.“ Například kukuřice je plodina náročná na množství živin. Ty jí však ve většině případů nejsou dodány a tím pádem ani nemůže mít pro zvířata žádoucí výživnou hodnotu.
Strukturální energie
Dojnice jako přežvýkavec potřebuje především energii, která je vázána na strukturu. Takzvané nestrukturální energie kráva tolik nepotřebuje, protože přežvýkavci původně žijící ve volné přírodě nikdy nekonzumovaly velké dávky škrobu, cukrů a podobně.
Jak posuzovat strukturální energii? Je důležité dívat se především na vláknitou složku krmné dávky. Rozhodující je množství celkové vlákniny, tedy strukturální vlákniny, acidodetergentní, neutrodetergentní, rozpustné a obsah ligninu. Chovatel by měl mít přehled o množství těchto složek ve směsné krmné dávce. Celkový podíl vlákniny v TMR by měl být 14 až 16 procent. Nadměrné množství vlákniny snižuje stravitelnost krmné dávky. Stravitelnost organické hmoty TMR by se měla pohybovat kolem 70 %. Přesnějším ukazatelem je však stravitelnost buněčných stěn, která by neměla klesnout pod 50 %.
Acidodetergentní vláknina je pro dojnici důležitá především pro peristaltiku střev. Z celkového množství vlákniny by tato měla tvořit 17 až 21 %. Vyšší obsah může snižovat stravitelnost organické hmoty a buněčných stěn.
Neutrodetergentní vláknina by měla tvořit velkou část z celkové vlákniny. Negativem této vlákniny jsou její nadýmavé účinky, což brání dojnici přijmout dostatečné množství sušiny krmiva. Optimální množství je tedy 28 až 31 % ze sušiny krmné dávky. Nižší obsah snižuje tvorbu kyseliny octové, prekurzoru mléčného tuku, a tudíž získáme od dojnic méně tučné mléko.
Rozpustná neboli degradovatelná vláknina je taková, která se uvolní v bachoru do šestnácti hodin po nakrmení. Je zdrojem celulózy pro mikroflór bachoru a tudíž pro tvorbu kyseliny octové. Většinou v našich chovech tato vláknina chybí. Ideálním zdrojem této vlákny jsou jeteloviny, trávy a luštěniny. Degradovatelná vláknina nám tedy nezajistí větší množství mléka, ale zlepší obsah pevných složek mléka. Perfektním, avšak drahým zdrojem rozpustné vlákniny je bavlník. Celková vláknina by měla mít 30 % této rozpustné vlákniny. Problém je v tom, že podíl rozpustné vlákniny se v krmné dávce během roku mění. Je zdrojem živin nejen pro bachorovou mikroflóru, ale i pro mikroorganismy žijící volně v prostředí. Tudíž skladováním krmiv se snižuje množství rozpustné vlákniny.
Lignin jako další součást buněčných stěn rostlin snižuje stravitelnost a využitelnost živit v krmné dávce. Mělo by ho v ní být maximálně čtyři procenta.
Strukturální neboli efektivní vláknina by měla být dlouhá minimálně 2,5 cm a maximálně do pěti centimetrů. Pokud je delší, má velice silný sytící účinek, což způsobuje, že krmná dávky musí být víckrát přežvykována, dokud se nezmenší velikost částic na maximálně dva centimetry. Kontrolou, zda mají krávy dostatek strukturální vlákniny je kolikrát kráva za minutu žvýkne. Měly by žvýknout minimálně padesátkrát.
Nestrukturální energie
Nestrukturální energie je energie jednoduchých cukrů. Škrob celkový je veškeré množství škrobu z krmné dávky. Většinou se v našich chovech škrobem překrmuje. Dojnice však energii z něj většinou nevyužijí. Kráva je schopna strávit ve střevě maximálně 1,8 kg čistého škrobu, který jde do střeva. Degradovatelnost škrobu by měla být 70 až 75 %. Pokud je větší, uvolní se spousta energie ze škrobu v bachoru, což zvyšuje riziko vzniku acidózy. Nižší degradovatelnost naopak způsobuje, že bachor hladoví energií. Degradovatelnost se mění v závislosti na stáří krmiva a jeho úpravě.
Lehce rozpustnými cukry jsou monosacharidy a disacharidy, které se v bachoru okamžitě velice rychle rozkládají. Celkové cukry jsou delší řetězce, které se v bachoru uvolňují pomaleji. V krmné dávce by měl být vybilancovaný poměr mezi množstvím dusíkatých látek a energetickými složkami. Aby se dobře trávil škrob, měl by být celkový cukr k celkovému škrobu v poměru 1 : 3 až 1 :4. Většinou však nám cukry v krmné dávce chybí. Důvodem je to, že se zvířatům předkládají konzervovaná krmiva, kde se z cukrů během fermentace vytváří kyseliny mléčná, která plní funkci stabilizátoru.
Dusíkaté frakce krmiv
Lehce rozpustné dusíkaté látky jsou takové, které se v bachoru uvolní do třiceti minut. Většinou je těchto dusíkatých látek v krmné dávce přebytek, což není žádoucí. Z bachoru resorbují do krevního oběhu, do jater, kde se přemění na močovinu a zpátky se vrací zpět do bachoru. Tímto procesem se však zbytečně velice zatěžují játra dojnic.
Rozpustné proteiny se v bachoru uvolňují do čtyř hodin. Řadí se k nim například menší řetězce aminokyselin. Mělo by jich být 30 až 33 % z celkových dusíkatých látek a měly by být v poměru 1 : 1 k rozpustné vláknině.
Degradovatelný protein je takový, který se uvolní v bachoru do osmi hodin po nakrmení. Kráva by ho měla mít 60 – 65 %. Pokud je ho méně, může bachor hladovět dusíkem. Pokud je ho naopak více opět se „otravuje“ metabolismus krávy přebytečným dusíkem.
Nestravitelného proteinu by měla krmná dávka obsahovat maximálně do 20 % z celkového dusíku. O množství nestravitelného proteinu v krmné dávce předkládané dojnicím vypovídá množství dusíkatých látek ve výkalech. V první fázi laktace by mělo být nestravitelného proteinu 15 až 18 % v sušině výkalů.
V našich chovech je 80 % používaných směsných krmných dávek nevyhovujících. Nejčastěji jsou TMR „předusíkované“, chybí energie ve složkách využitelných dojnicemi (tj. z vlákniny a cukrů). Obsah těchto živin je i otázkou skladby pícnin na orné půdě a samozřejmě složení KD. Krmné dávky založené na vojtěškové a kukuřičné siláži nejsou dobře vybilancovatelné. Je třeba je doplnit například jetelotrávami.
