Syndrom takzvaného mokrého steliva je v chovu drůbeže znám již několik desítek let. Projeví se zpravidla episodicky a bez zjevné příčiny. Následky jsou známé : infekce zubních jasen (pododermatitis), časté otlaky na prsou s důsledkem slev na jatkách, rozmnožení kokcidií a mikrobů v podestýlce a stoupající obsah čpavku ve stájovém vzduchu. Čpavek je znám jako původce infekcí respiračního traktu, což znamená vysoké zdravotní riziko pro celou skupinu zvířat. Zároveň klesá rentabilita výkrmu.
Pro tento fenomén dosud neexistuje žádná definice. Co jednomu chovateli připadá vlhké, je od někoho jiného považováno za normální. Obsah vody v podestýlce v průběhu výkrmu většinou nemůže farmář přesně definovat. Schenkel (Stuttgart Hohenheim ), který ve výkrmovém podniku krůt měřil vlhkost podestýlky při vyklizení stáje, mluví o vlhké podestýlce v případě, že sušina (T) leží pod 45%. Naproti tomu pro dobře fungující brojlerové stáje s podestýlkou hoblovaček jsou vyhovující hodnoty od 65% do 75% sušiny.
Obsah sušiny (T) čerstvého drůbežího trusu se měří zřídka. Jako orientační hodnotu je možno brát T=20% po čerstvě odstraněném trusu. Obsah sušiny v trusu je závislý na příjmu vody. Měření spotřeby krmiva a vody ve výkrmnách je užitečné, ale neobvyklé a získaná data jsou těžko interpretována.
Scházející definice a nedostatek měření ztěžují výzkum příčin. Omezíme se tedy na otázku, které faktory jsou určující pro vstup vody přes zvířecí exkrementy do stáje.
INFEKČNÍ PŘÍČINY
Infekční nemoci jsou jednou z nejčastějších příčin tohoto syndromu. Jedná se zejména o :
1. Infekce trávicího traktu, které jsou vyvolány četnými enteropatogenními viry (corona, birna, rota, astro, entero, reo, parvo) nebo bakteriemi (enterotoxigenní E.coli, campylobacter, clostridie). Často vedou k průjmu.
2. Infekce ledvin, která vyvolává nadměrnou produkci moče.
3. Infekční bronchitida a infekční bursitida. U infekční bronchitidy jsou známy kmeny (varianty), které jsou nefropatogenní (poškozují ledviny). Oba viry popdmiňují extremně mokrou podestýlku během několika hodin.
4. Enteritidní syndrom krůt - obvykle s vysokou mortalitou
5. Atak kokcidií způsobuje rovněž vyšší obsah vody v trusu, ale ne tak dramaticky jako u infekčních viróz.
Při těchto nemocech dochází ke zvýšenému vylučování vody přes extrementy. Důkaz virů je problematický. Dají se zjistit některé enteropatogenní viry, ale při použití pouze terénního izolátu se často nepodaří onemocnění přesně zařadit. Proto je diferenciace mezi infekčními a neinfekčními příčinami téměř nemožná.
Tepelný režim drůbeže
Voda je důležitou součástí všech živočišných tkání a je k životu nezbytná, tvoří 60 až 80% tělesné hmotnosti.
Zvířata většinou přijímají více vody než krmiva. Drůbež za normálních teplotních podmínek prostředí přijímá 2x více vody než krmiva (tabulka 2). Jestliže teplota ve stáji stoupne nad optimální mez, zvířata reagují během několika hodin zvýšeným příjmem vody. Tato reakce je u starších zvířat výraznější než u mladých.
Jak extremně může stoupnout příjem vody při nefyziologických podmínkách prostředí, ukazuje pokus na krůtách. Krůty staré 4 týdny jsme vystavili jednorázově na 12 hodin teplotě 35C při 60% vlhkosti prostředí (tabulka 2). Krmivo I obsahovalo rostlinné a živočišné komponenty (5% masokostní a 5% rybí moučka). Krmivo II obsahovalo fytázu a neobsahovalo živočišné komponenty. Krmivo III má stejné složení jako krmivo II, ale s přídavkem křemíku, chloridu a fosforu z důvodu elektrolytického (solného) zatížení.
Při teplotě ve stáji 24C se ustálil poměr příjmu vody a krmiva na 2,5 : 1, obsah sušiny v exkrementech byl při všech třech variantách normální (20%).
Při 35C stoupl sledovaný poměr až na extrémní hodnotu 9 : 1. Důvodem bylo, že zvířata v horku pila více vody, ale také více vody vydávala respiračním traktem a vylučovala více moče.(Tabulka 3). Množství moče stouplo 2,4 krát.
Při teplotním stresu vykazují exkrementy typickou formu: celkem normálně formovanou „hromádku“ s okrajem (prstýnkem) čiré kapaliny. Tato kapalina je vlastně moč. Za normálních podmínek není tato moč u drůbeže zřetelná. Při teplotním stresu se však vytváří více moče, která je vylučována přes kloaku.
Také exkrementy vypadají jinak než při průjmu a zvířata nejsou nemocná.
Teplotní stres není u moderních, vysoce výkonných zvířat žádnou výjimkou, přičemž se nejedná pouze o teplotní stres z venku (životní prostředí), ale i zevnitř (výměna látková). U krůt a brojlerů je nejtypičtějším znakem vnitřního stresu zrychlený dech.
Při jaké teplotě se tedy vlastně cítí krůty příjemně ?
Krůťata vyžadují větší teplotu než starší krůty. Již od 9. týdne života leží optimální teplota pod 18C, měřeno ve výšce zvířete. Měřená teplota je často, i v zimě, výše, například když zvířata trpí stresem a tlačí se k sobě. Tím stojí těsně vedle sebe, vzduch mezi nimi necirkuluje a teplo nemůže odcházet kůží zvířat. Krůty začnou okamžitě rychleji dýchat a tím se ochlazovat. K zabránění tohoto jevu je třeba, aby plocha na jednu krůtu o hmotnosti 50 kg byla minimálně 1 m2.
Některé stresové faktory vedou ke zvýšené diurezi (zejména u krůt). Jedná se například o stres z chladu, agresivitu, strach a paniku, stres při naskladnění nebo vyskladnění stáje, trvalé světlo. Krůty reagují na rozdílné stresy vždy stejnou reakci : více pijí a následně vylučují více vody. Tento jev se dá dokázat i experimentálně : po aplikaci injekce se stresovým hormonem adrenalinem reagují krůty ihned zvýšením spotřeby vody a produkcí mokrého trusu.
Vliv KRMENÍ na syndrom vlhké podestýlky
Předpokládá se, že některé komponenty krmiva a příměsi se podílejí na
vzniku mokré podestýlky. Patří k nim například podíl proteinu nebo tuku nízké kvality v krmné dávce, obsah melasy, mléka nebo mykotoxinů v krmivu a celková mikrobiologická kvalita předkládané potravy.
Dalším příkladem je obsah sojového šrotu, který vede k významnému navýšení příjmu vody. To je způsobeno vysokým obsahem draslíku (2,1 až 2,5% ).Sója rovněž obsahuje až 10% oligosacharidů, které jsou nestravitelné a mohou vyvolat osmotický průjem. Celkově vede na protein bohaté krmivo k vlhkým exkrementům. Proto je velice důležitý obsah proteinu a esenciálních aminokyselin v krmivu.
Minerální látky draslík, sodík a chlorid jsou ve střevě resorbovány téměř stoprocentně a dostávají se do krve. Je-li v krmivu příliš minerálních látek, musí se přes ledviny vyloučit, a k tomu je potřeba více vody.
Před jistou dobou se věřilo, že fytáza může způsobovat syndrom vlhké podestýlky. Provedli jsme dva pokusy na krůtách v klecovém chovu, abychom si tuto otázku vyjasnili, při kterých bylo srovnáváno krmivo s obsahem fytázy a bez fytázy.
V prvním pokusu bylo složení obou krmiv velmi podobné. Krmivo bez fytázy obsahovalo 0,95% Ca a 0,63% P a krmivo s fytázou (500 FTU/kg) obsahovalo 0,85% Ca a 0,63% P. V obou případech byl obsah vody v exkrementech velice vysoký, při krmení fytázou byl však obsah vody signifikantně nižší. Krmivo s fytázou tedy prokazatelně účinkuje na zlepšení kvality trusu.
Výsledky druhého pokusu korespondovaly s prvním v tom smyslu, že fytáza nevede ke zvýšenému příjmu vody a k vlhké podestýlce.
Tuky s nízkou stravitelností podporují syndrom wet litter, protože nestrávený tuk blokuje na podestýlce odpařování vody z trusu .
Stájové klima a management
Stájové klima a management hrají významnou roli při výskytu vlhké podestýlky v chovech drůbeže.
Podestýlka může na sebe vázat vodu a pomalu ji do stájového vzduchu opětovně odpařovat. Kolik vody bude navázáno, závisí na volbě materiálu pro stelivo, na intervalech a kvalitě stlaní.
Ventilace je rozhodující pro „fenomén“ wet litter. Je-li venkovní vzduch teplý a suchý, může navázat hodně vody z podestýlky a vydýchaného vzduchu. Je-li správný objem stájí procházejícího vzduchu, nemůže dojít k wet litter. Problemy mohou nastat v létě, při vysoké vlhkosti vzduchu (přes 70%), když nemůže stájový vzduch další vodu přijmout. Fenomén vzniká ale i v zimě, protože studený vzduch nabírá málo vody. Kromě toho stupeň větrání v zimě se udržuje co nejníže z obavy před kpřílišným poklesem teploty ve stáji. Pokud je navíc kapacita stáje zcela využita, stoupá koncentrace amoniaku a vlhkost podestýlky, což neop¨dpovídá požadavkům na welfare zvířat
Závěry aneb co se dá proti wet litter dělat?
- Uzpůsobit stájové klima věku a pečlivě jej regulovat.
- Zlepšit kvalitu podestýlky použitím hodnotnějších materiálů (hoblovačky z měkkého dřeva, ječmenová sláma posekaná na délku prstu). Samozřejmostí jsou čisté a dobře větrané uskladňovací prostory.
- Hustota obsazení by neměla překročit 50 kg živé váhy na metr čtvereční.
- Nejdůležitější je rozpoznat příčiny a ty minimalizovat nebo odstranit. Protože příčiny mnohdy nejsou jasné, je důležité, aby producent drůbeže, zvěrolékař a výrobce krmných směsí spolupracovali.
Podle referátu Petera P.Hoppe přeložil Ing. Vladimír Selichar
