Odborníci na chov skotu nepouštějí ze zřetele vliv výživy a podmínek chovu na kvalitu produkovaného mléka. Právě této problematice se věnoval mezinárodní seminář ve Výzkumném ústavu pro chov skotu v severomoravském Rapotíně.
Výzkumný ústav nedaleko Šumperka patří k renomovaným institucím pro vědecký výzkum živočišné výroby v České republice. Často se v něm konají odborné konference a 12. listopadu zde byl seminář s mezinárodní účastí na téma: Šlechtitelské a technologické aspekty chovu dojených krav a kvality mléka, zejména s ohledem na bod mrznutí. Spoluorganizovaly ho Českomoravská společnost chovatelů a Svaz výrobců mléka.
Zásadní vliv kvality krmiva
Přednášející z České republiky a Slovenska seznámili asi stovku posluchačů z řad chovatelů a krmivářů se svými nejnovějšími poznatky z výzkumu o vlivu krmiva a jeho složení na kvalitu produkovaného mléka. Hovořili o možnostech uplatnění víceletých pícnin ve výživě dojnic i o ekonomice masné užitkovosti jalovic a problematice vyřazování krav v chovu dojnic, a to vše s ohledem na mléčnou produkci.
BMM: Bod mrznutí mléka
Přední český odborník Dr. Ing. Ota Hanuš z výzkumného ústavu v Rapotíně přednášel o stěžejním tématu semináře – o aspektech bodu mrznutí mléka a o prevenci případných problémů, které z toho mohou plynout.
Bod mrznutí mléka je poměrně významným mléčným fyzikálním parametrem. Je proto zahrnut i do vzorce zpeněžování syrového mléka jako kvalitativní ukazatel. Podle dr. Hanuše je ovšem sporné, do jaké míry je tento postup opodstatněný. BMM je definován jako setrvání tzv. plata na teplotní křivce průběhu mrznutí mléka po krátkodobém zvýšení teploty při mechanické iniciaci mrznutí za podmínek kryoskopické metody. Jak dále uvedl ve svém vystoupení, BMM je normovaným kvalitativním parametrem, který nemá příliš podstatný vliv na kvalitu suroviny vyjma její technologické výtěžnosti, např. v sýrařství, sušárenství nebo při výrobě fermentovaných mléčných produktů. Neovlivňuje nijak zdravotní bezpečnost konzumentů a mléko s horším BMM lze běžně zpracovat na zcela nezávadné mléčné výrobky. To se místy rovněž bez jakékoliv újmy také provádí.
Vliv nižší hodnoty BMM
Jeho horší hodnota se nemůže projevit v případném ohrožení bezpečnosti a kvality potravinového řetězce nebo zpracovatelské technologie, jako je to možné například v případech výskytu zvýšeného počtu mikroorganismů, somatických buněk, ale zejména výskytu reziduí inhibičních látek v mléce. Ve smyslu této skutečnosti by ovšem podle dr. Hanuše také měla být chápána a nastavována hladina případné penalizace prvovýrobce za nesplnění parametru BMM.
Všechny příspěvky ze semináře budou publikovány ve sborníku, který vyjde v lednu příštího roku.
