Fosfor (P) je v těle nosnic nezbytnou živinou, která se účastní nejen procesů vývoje kostí, růstu a produkce vajec, ale je také zapojen do většiny metabolických dějů v těle. V posledních letech je tomuto prvku věnována zvýšená pozornost a to především proto, že fosfáty patří k neobnovitelným zdrojům a nadměrné vylučování P do životního prostředí výrazně přispívá k jeho znečišťování (eutrofizace vod apod.).
Přestože již byla provedena celá řada pokusů a snaha o optimalizaci obsahu P v krmných směsích pro drůbež je dlouhodobá, jsou komerční krmné směsi pro nosnice stále nadhodnocovány v obsahu P. Jedním z důvodů je nízká využitelnost P z krmných surovin rostlinného původu díky vazbě P v kyselině fytové, kdy je průměrně 70 až 80 % z přijatého P z těla vyloučeno (Keshavarz 1986, 1998). Proto také tabulky doporučených obsahů živin pro drůbež (NRC, 1994) používají nefytátový fosfor jako kritérium hodnocení potřeby P. Nicméně i doporučené potřeby nefytátového fosforu byly v minulosti zredukovány z 350 (NRC, 1984) na 250 mg/den (NRC, 1994). Pokusy jdou v redukci obsahu využitelného nebo nefytátového P ještě dále až na minimální koncentraci v krmných směsích, která však ještě zajistí požadovanou užitkovost nosnic (Skřivan et al., 2016), což následně vede i ke snížení ceny směsí. Kromě toho Englmaierová (2012) ve své práci také uvádí, že vysoké dávky fosforu mohou negativně ovlivnit denní produkci vajec, příjem krmiva a konverzi krmiva. Prohloubení znalostí o využitelnosti P z rostlinných krmiv umožní optimální sestavování krmných směsí, které budou bližší potřebám drůbeže, zlepší využitelnost fosforu a minimalizují vylučování fosforu do životního prostředí.
Retence fosforu z krmných směsí bez přídavku anorganického zdroje P s optimálním obsahem Ca byla průkazně pozitivně ovlivněna přídavkem exogenního enzymu fytázy do krmiva v koncentracích 150, 200, 250 a 300 FTU/kg směsi. S věkem docházelo ke snížení retence fosforu.
Literatura k dispozici u autorů
Doc. Ing. Martina Lichovníková, Ph.D.,
Ing. Musilová Anna,
Ing. Brandejs Vlastimil
Mendelova univerzita v Brně
Kontakt: martina.lichovnikova@mendelu.cz
Článek autorů naleznete v Krmivářství 1/2021.
