Od l. ledna 2003 nabyl účinnosti zákon č. 76/2002 Sb. (Zákon o integrované prevenci a omezování znečištění,o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů – tzv. zákon o integrované prevenci), jehož cílem je předcházet vzniku emisí.
Zákon stanovuje, že po nabytí jeho platnosti jsou chovatelé provozující objekty o projektované kapacitě vyšší než 2000 prasat pro výkrm (nad 30 kg hmotnosti) nebo 750 prasnic (jsou-li na jedné farmě ustajovací místa pro více kategorií, pak se tato projektovaná místa sčítají), povinni požádat o integrované povolení (IP).
Integrované povolení (IP) je povolení, které dosud neexistovalo a nahrazuje dosavadní nutná povolení (dle zákonů o ovzduší, vodách, odpadech, lesích, půdním fondu,ochraně přírody, veterinární péči, lázních a veřejném zdraví). Žadatel jej získá na krajském úřadě, podáním jedné žádosti, o které je rozhodnuto při jednom řízení. To platí u zařízení, jimž bylo vydáno stavební integrované povolení do 30. 10. 2007. Je-li stavební povolení datováno později, nebo byl-li objekt zprovozněn po 30. 10. 2000, musí mít provozovatel IP do 31. 3. 2003. U staveb, pro které investor žádá stavební povolení po 1. 1. 2003 a mají projektovanou stájovou kapacitu v rámcích zákona č.86/2002 Sb. je IP nedílnou součástí předkládané žádosti ještě před vlastním vydáním stavebního povolení. Integrované povolení vydává místně příslušný krajský úřad po zaplacení poplatku ve výši 5000 až 30 000 Kč. Provozovatel je po získání IP povinen provozovat objekt v souladu s vydaným IP, oznamovat plánované změny, spolupracovat při kontrolách, hlásit mimořádné situace a vést evidenci stanovenou právním předpisem. Dodržování IP je kontrolováno minimálně jednou za osm let. Nedodrží-li provozovatel parametry vydaného IP, hrozí mu sankce.
Zákon o integrované prevenci ve své podstatě nežádá od chovatelů nic jiného než dodržování správného hospodaření s vodou, energií nebo hnojivy, čehož lze dosáhnout používáním nejlepší dostupné techniky, tj. tzv. technologií BAT (Best Available Technigues). BAT je taková technologie, která je ověřená, provozně spolehlivá, má rozumnou výši investičních a provozních nákladů, je šetrná k životnímu prostředí (ŽP) a lze s ní dosáhnout vysoké úrovně ochrany životního prostředí.
BAT technologie mohou rovněž získat referenční dokument tzv. BREF. Jednou z podmínek udělení BREF je vliv technologie na množství emitovaného amoniaku, které nemá přesahovat u skupinového ustájení prasnic 3,12 až 3,70 kg NH3 za rok a ustájovací místo, u individuálního ustájení je to 4,2 kg a při výkrmu prasat 2,39 až 3,0 kg.
Nové povinnosti přináší chovatelům i zákon č.86/2002 Sb. O ochraně ovzduší, který chovatele na jedné straně zbavuje povinnosti platit poplatky za emitovaný amoniak, ale na straně druhé jim ukládá kvantifikovat a nahlásit do 15. února množství amoniaku, které v uplynulém kalendářním roce při jejich hospodaření vzniklo. Orientačním vodítkem jsou tabulky z nařízení vlády č.353/2002 Sb.,příloha č. 2., bod č.6. které stanovují mimo další požadavky i emisní faktory pro produkci amoniaku u prasat na výkrm (v kg NH3.k-1.r-1).
Chovatelé s projektovanou stájovou kapacitou nad 500 prasat jsou do čtyř let povinni množství emitovaných látek změřit. Každoročně musí toto měření uskutečnit ti chovatelé, kteří obhospodařují stáje pro více než 2000 vykrmovaných prasat, popřípadě 750 prasnic (počet zvířat i podmínky jsou totožné s dikcí zákona č.76/2002 Sb.)
Další informace naleznete v příspěvku Ing. Oldřicha Toufara a kol. (VÚŽV Uhříněves) v zářijovém vydání měsíčníku Farmář.
