Cílem této studie bylo posoudit nově zaváděné technologie zpracování kukuřice na siláž s využitím mačkacích válců MCC MAX a shredlage na kvalitativní parametry řezanky. Posuzováno bylo narušení zrna, podíly velikostí částic pomocí separátoru a také vliv zpracování na degradovatelnost v bachoru. Nejvyššího narušení zrn bylo dosaženo pomocí technologie shredlage, kde byl zjištěn zároveň nejvyšší podíl fyzikálně efektivní vlákniny. V porovnání s klasickými válci měla řezanka vyrobená pomocí inovovaných válců MCC MAX a shredlage vyšší stravitelnost sušiny, NDF i škrobu, a to jak u kukuřice sklízené při sušině asi 35 %, tak při sušině asi 40 %.
Úvod
Dobré zpracování řezanky během sklizně zlepšuje proces dusání siláže a fermentaci a zachovává obsah živin (McDonald 1981). Při zpracování zrna kukuřice (mezera mezi válci řezačky 1 až 2 mm) došlo ke zvýšení stravitelnosti škrobu (Bal a kol. 2000) a zmenšení velikosti částic řezanky kukuřičné siláže o 15 až 30 % (Roberge a kol. 1998). Nicméně, krmiva s vysokým podílem drobných částic mohou mít nepříznivý vliv na trávení. Mohou snižovat produkci slin, bachorové pH a stravitelnost vlákniny (Mertens 1997). Z těchto důvodů jsou v posledních letech vyvíjeny a stále častěji využívány nové technologie zpracování kukuřičné řezanky, kdy je prodlužována délka řezanky pro zvýšení podílu fyzikálně efektivní vlákniny (peNDF) se současným vysokým narušením zrna.
Koncept peNDF byl zaveden jako vysvětlení fyzického vlivu NDF (zejména vlivu délky částic krmiva) na přežvykování a produkci slin. Koncept peNDF je založen na hypotéze, že vláknina dlouhých částic (˃ 8 mm) podporuje přežvykování a sekreci slin a tím neutralizuje kyseliny, produkované v bachoru během trávení krmiva. Proto Johnson a kol. (2003) doporučují zvýšení teoretické délky řezanky na 1,9 cm. Jednoduchý a rychlý způsob, jak změřit velikost částic jednotlivých krmiv nebo výsledné krmné dávky, je využití Pen State separátoru částic (Lammers a kol. 1996) s velikostí ok 19, 8 a 4 mm.
Cílem studie bylo posouzení vlivu různých způsobů zpracování kukuřičné hmoty na kvalitativní parametry řezanky.*
Článek byl recenzován.
Ing. Filip Jančík, Ph.D.,
Ing. Petra Kubelková, Ph.D.,
Ing. Radko Loučka, CSc.,
Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., Praha-Uhříněves
Kontakt: jancik.filip@vuzv.cz
Celý recenzovaný článek najdete v časopise Krmivářství 1/2019.
