V článku jsou shrnuty poznatky z vědeckých studií týkajících se selektivního zaprahování, které byly publikovány v posledních letech napříč Evropou a Severní Amerikou. První část článku se věnuje popisu vlivu absence antibiotik při zaprahování na zdraví mléčné žlázy v následující laktaci. Dále je popsána dynamika počtu somatických buněk po zavedení selektivního zaprahování, a také jeho dopad na nádoj. V neposlední řadě jsou v článku zmíněna i kritéria selektivního zaprahování, která jsou testována v rámci výzkumného projektu.
O povinnosti aplikace selektivního zaprahování, tedy zaprahování, kdy nejsou antibiotika podávána rutinně všem dojnicím, bylo v posledním roce řečeno mnoho. Ač použití antibiotik při zaprahování zaznamenalo v roce 2021 i v roce 2022 klesající trend, některé mléčné farmy se přechodu z plošného na selektivní zaprahování zdráhají. Důvodem jsou především obavy o zdraví dojnic, jejich welfare a následnou kvalitu mléka.
Snížení používání antibiotik u hospodářských zvířat má potenciál snížit prevalenci antibiotické rezistence a zlepšit udržitelnost mléčných výrobků. V době, kdy je rezistence vůči antibiotikům považována za hrozbu nejen pro zdraví lidí, ale i zvířat, musí producenti a veterináři nadále usilovat o uvážlivé používání antibiotik a udržitelnou výrobu mléčných produktů.
Je všeobecně známo, že vznik mastitid před nebo během stání na sucho ohrožuje zdraví vemene po otelení. Po dlouhou dobu bylo plošné podávání antibiotik při zaprahování všem dojnicím označováno za účinnou strategii zmírňující výskyt mastitid. Avšak tento přístup jde v ruku v ruce s rostoucí odolností bakterií vůči antibiotikům, která je hrozbou pro zdraví lidí a zvířat. Z tohoto důvodu čím dál více producentů mléka volí selektivní zaprahování s cílem minimalizovat riziko vzniku antibiotické rezistence. Jedná se o klíčový krok směrem k udržitelnějšímu zemědělství, což si rovněž uvědomují spotřebitelé, mlékárny i jednotlivé vlády států.
Selektivní zaprahování krav pomáhá snižovat aplikaci antibiotik a podporuje udržitelnost na mléčných farmách. Tím, že cíleně identifikuje rizikové dojnice, kterým je následně poskytnuta léčba dochází ke snížení celkové spotřeby antibiotik, což má pozitivní ekonomické i ekologické důsledky. Většina vědeckých studií došla k závěru, že zavedení selektivního zaprahování nevede ke zhoršení zdravotního stavu vemene či kvality mléka. Nicméně, volba mezi selektivním a plošným zaprahováním musí být vždy učiněna na základě specifických potřeb a konkrétní situace na dané farmě.
Literární zdroje jsou dostupné na vyžádání u autorů.
Článek byl zpracován v rámci projektu Národní agentury pro zemědělský výzkum QK21010123 s názvem Vývoj metod redukce průniku antibiotik do prostředí v chovu dojnic jako podpora prevence vzniku antibiotické rezistence mikroorganismů.
Kompletní seznam použité literatury je k dispozici u autorů: gasparikm@af.czu.cz nebo duchacek@af.czu.cz.
Ing. Matúš Gašparík, Ph.D.1,
Ing. Jaromír Ducháček, Ph.D.1,
Ing. Veronika Legarová, Ph.D.1,
Ing. Lucie Kejdová Rysová, Ph.D.1,
doc. Ing. Luděk Stádník, Ph.D.1,
Ing. Hana Nejeschlebová2,
1Česká zemědělská univerzita v Praze
Celý článek najdete v Našem chovu 12/2023.
