Blížící se seminář Vývoj technologií chovu hospodářských zvířat se zaměřuje na vytvoření optimálních podmínek pro zvířata s cílem udržení jejich zdraví a pohody. Zabývá se též praktickým dopadem předpokládaných změn klimatu na produkční a reprodukční ukazatele hospodářských zvířat ve vztahu k technologickým systémům v chovech skotu, prasat a drůbeže. Týdeník Zemědělec oslovil několik specialistů, kteří zhodnotili ještě před akcí úroveň technologií v živočišné výrobě v souvislosti s právními předpisy a welfare zvířat.
Semináře se zúčastní čeští i zahraniční specialisté, například významný evropský odborník prof. Donald Maurice Broom, M.A., Ph.D., Sc.D, profesor pro welfare zvířat z Ústavu klinické veterinární medicíny Cambridgeské univerzity z Velké Británie, ale i další. Jejich slova zároveň slouží jako pozvánka, který se bude konat letos 10. dubna v rámci programu veletrhů Techagro, Animal Vetex a Silva Regina na brněnském výstavišti v pavilonu A3. Odborným garantem semináře je doc. MVDr. Pavel Novák, CSc., z VFU Brno.
Komfortní ustájení dojnic
Udržení optimálního mikroklima v ustájovacích prostorech je důležité nejen z hlediska potřeb zvířat, ale i lidí pracujících ve stáji a také ve vztahu k životnosti a funkční spolehlivosti staveb a technologických zařízení. Prostředí s vysokými teplotami a vlhkostí je nepříznivé nejen pro produkci a reprodukci organismu, ale negativně ovlivňuje i welfare zvířat. Pro hospodářská zvířata jsou známy hranice tepelného komfortu, které jsou závislé na druhu zvířat, relativní vlhkosti a rychlosti proudění vzduchu a na slunečním záření. Tepelný stres vychází z rozdílu čistého množství energie, které přechází z organismu do okolního prostředí, a množství tepelné energie vyprodukované zvířetem. Tato nerovnováha vzniká kvůli změnám ve složení faktorů prostředí (např. sluneční a tepelné záření, teplota vzduchu) a termoregulačním mechanismům, jako jsou kondukce, radiace, konvekce a evaporace. Vzájemné vztahy mezi kvalitou ovzduší, zdravotním stavem ustájených zvířat a úrovní produkčních ukazatelů jsou velmi složité, zvláště při studiu vlivu znečištění venkovního ovzduší je nutné analyzovat vzájemné působení více parametrů.
Ekonomické ztráty pro chovatele nejsou pouze přímé – v důsledku snížené produkce (příjem krmiva, přírůstky, mléko, vejce) i reprodukce a zvýšené nemocnosti a úhynů, ale také nepřímé ve formě nákladů na prevenci a terapii.
Pozornost je třeba věnovat vlivu různých makroklimatických situací s využitím nových modelovacích technik, které umožňují vyhodnotit, do jaké míry je v definovaných podmínkách ekonomika chovu ovlivněna rozdíly v použitých technologických systémech chovu, úrovni výživy, ošetřovatelské i veterinární péče, které jsou předpokladem využití genetického potenciálu ustájených zvířat s konečným cílem produkce zdravotně nezávadných surovin a potravin živočišného původu – významné složky potravinového řetězce člověka.
Hledejme odpovědi
Co je welfare, efektivní komfort a luxus při ustájení skotu? Vliv stájové kubatury plochy, hlavní chovatelské zásady, optimalizace boxových loží, žlab a technika krmení, voda, dojení, větrání, ochrana proti tepelnému stresu, světlo jako živina, podlahoviny chodeb a výběhů, kulhání, hygiena ve stáji, podlahoviny a jejich preference v boxech, kritéria výběru dojíren, vícečetné dojení a komfort, mastitidy, období stání na sucho, volné porodny, telení. Bezstelivové versus stelivové ustájení, rošty či pevné podlahy? Hledání rezerv, hlavní chyby. Tržby versus užitkovost.
Doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc.
VÚŽV, v. v. i., Praha
Kejdový separát jako stelivo?
Rostoucí nároky na průběžné zabezpečování odpovídající úrovně welfare hospodářských zvířat vyžadují revizi některých dosud běžně využívaných technologických systémů ustájení. Zdánlivě paradoxní forma využití vlastního organického stájového odpadu, jakým je hovězí kejda, pasážované separační a posléze termodevitalizační procedurou, se po uskutečněných poloprovozních experimentech jeví jako možné, efektivní i velmi ekonomické řešení. K následnému zlepšení aspektu welfare při podestýlání termodevitalizovaným kejdovým separátem se připojuje i zlepšení hygienické úrovně stájového prostředí a v neposlední řadě i hygieny v místě produkovaných surovin či potravin živočišného původu. Popisovaná metoda nabízí řešení, které nezhoršuje podmínky stájové hygieny a welfare, ale současně přispívá ke snížení energetické náročnosti vlastního provozu chovu (omezení frekvence vyvážení kejdy) a navíc podporuje snížení plošné multifaktoriální organické zátěže navazujícího biotického prostředí. Dosažení tohoto pozitivního efektu ovšem předpokládá korektní dodržování technologických postupů přípravy takového steliva.
MVDr. Bohuslav Vostoupal
Ekologické poradenství, České Budějovice
Alternativní chovy zhoršují
podmínky pro nosnice
Produkce konzumních vajec je řešena ve čtyřech technologických systémech chovu nosnic. První z nich - chov ve vícepodlažních klecových bateriích s několika nosnicemi v kleci má být ukončen do roku 2012. Je nahrazován chovem s větším počtem nosnic v klecích vybavených hnízdem, hřady, zařízením na obrušování drápů a místem pro hrabání.Ve všech systémech je možné za určitých podmínek, při různé variabilitě dosáhnout dobrých, někdy i špičkových výsledků v užitkovosti, při různé výši vynaložených nákladů.
Čím větší počet nosnic se chová v jedné skupině, tím k větším problémům může dojít. Záleží přitom na přizpůsobivosti použitých snáškových hybridů, správném složení krmných směsí, vhodném řešení technologických zařízení včetně mikroklimatu v halách a ve značné míře na znalostech a péči ošetřovatele, jakých výsledků bude dosaženo. Obecně je možné říci, že alternativní chovy zhoršují podmínky vnitřního prostředí hal jak pro nosnice, tak pro ošetřovatele a v řadě případů i kvalitu konzumních vajec
MVDr. Květoslav Košař, CSc.
VÚŽV, v. v. i., Praha
Ustájovací plocha
a pohoda brojlerů
Připravovaná směrnice Rady EÚ č. 2007-43-ES stanoví maximální hustotu zástavu brojlerových kuřat na 33 kilogramů na metru čtverečním chovné plochy. Na základě této směrnice lze předpokládat dosažení rozdílných výsledků při různém zatížení plochy v chovech na podestýlce a ve víceetážových klecových technologiích. Dosažené výsledky budou doplněny o možnosti zlepšení welfare kuřat vytvořením vhodných mikroklimatických podmínek v chovných objektech.
Doc. Ing. Ludmila Chmelničná, CSc.
SPU v Nitre
Redukce emisí amoniaku
Chov prasat patří mezi významné znečišťovatele ovzduší emisemi amoniaku únikem z exkrementů. Z toho hlediska je potřebné věnovat zvýšenou pozornost využití technologických systémů ustájení a manipulace s exkrementy se sníženým množství emisí do ovzduší. Emise amoniaku je možné redukovat zmenšením emisní plochy, snížením teploty kejdy a pohybu vzduchu nad emisní plochou. Zabezpečení optimálního prostředí prasat využitím technologických systémů chovu splňujících i ekologické požadavky je důležitým předpokladem pro vytvoření pohody ustájeným prasatům, udržení dobrého zdravotního stavu, a tím i dosažení optimální produkce.
Ing. Ľubomír Botto, CSc.
Slovenské centrum poľnohospodárskeho výskumu v Nitre
Ověření přípravků do KD
Současným trendem eliminace ekologické zátěže z chovu hospodářských zvířat je mimo jiné používání přípravků ke snížení emisí plynů. Z přípravků používaných jako doplněk krmné dávky byla ověřována olejovitá rostlinná esence pod pracovním názvem Emisol, dále známý bentonit i jiné. Přípravky se osvědčily více či méně pozitivním účinkem na snížení emisí amoniaku. Ukazatele základních hodnot kvality masa a sádla jatečních prasat se nezměnily, včetně senzorických hodnocení a jejich aplikace neměla nagativní vliv na ukazatele výkrmnosti a jateční hodnoty.
Program:
09:00 registrace účastníků – Kongresové centrum BVV (vpravo od hlavního vchodu do areálu BVV, přízemí)
09:45 Zahájení – Mirko Treu
10:00 Vliv klimatických změn na organismus hospodářských zvířat
Doc. MVDr. Pavel Novák, CSc.
10:20 Vliv technologických systémů chovu dojnic na úroveň jejich pohody
Prof. Dr. Donald Maurice Broom,, M.A., PhD., Sc.D.
11:10 Komfortní ustájení dojnic – předpoklad udržení zdraví, pohody a produkce
Doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc.
11:40 Hygienické aspekty použití separované kejdy skotu jako steliva
MVDr. Bohuslav Vostoupal, CSc.
12:00 přestávka– káva/čaj
12:30 Vliv technologických systémů ustájení prasat na produkci amoniaku ve stájovém prostředí
Ing. Ľubomír Botto, Ph.D.
12:50 Vliv krmných aditiv snižujících obsah amoniaku ve výkalech a stájovém prostředí na kvalitu masa jatečných prasat
Ing. Tomáš Adamec, CSc., Ing. Jan Dolejš, CSc.
13:10 Současné technologické systémy ustájení drůbeže a jejich hodnocení
MVDr. Květoslav Košař, CSc.
13:30 Vliv ustájovací plochy na zdravotní stav a pohodu brojlerů
Doc. Ing. Ludmila Chmelničná, CSc.
13:50 Závěr a ukončení semináře
