Dosažení výrazného pokroku v produkci mléčného skotu v posledních letech je připisováno i aplikaci vědeckých poznatků managementu stáda. Je ovšem potřeba sladit požadavky na všechny významné faktory. Mezi tyto faktory se řadí především výživa a krmení, metody genetického šlechtění a jejich aplikace i oblast technologie chovu, do které spadá zároveň řízení zdravotního stavu zvířat. Vztahy hlavních fyziologických systémů, které významně ovlivňují mléčnou produkci, jsou většinou všeobecně známé, přesto existuje s vysokou pravděpodobností ještě několik faktorů nebo jejich vzájemných interakcí, které mohou za určitých podmínek ovlivnit produkci mléka.
V jednotlivých zemích jsou patrné velké rozdíly mezi jednotlivými zvířaty, stády a průměrem populace. V celosvětovém měřítku lze zjistit výrazné odchylky v průměrných výsledcích užitkovosti populací, které přesto nemusí představovat velké odlišnosti v genetickém založení ani v systémech krmení. Pro porovnání uvádíme například rozdíly v užitkovosti publikované v USA a na Novém Zélandu. V podmínkách Nového Zélandu jsou dojnice plemene Holstein menší a lehčí přibližně o 200 kg živé hmotnosti než v jednotlivých částech Ameriky. Podobně dosahují o 35 – 40 dnů kratší délku průměrné laktace. Je-li pojednáváno o vysokoprodukčních dojnicích, zpravidla jsou za „elitní“ krávy označované plemenice produkující více než 20 kg mléka za laktaci na kg živé hmotnosti. Pro holštýnskou krávu v našich podmínkách s průměrnou hmotností kolem 600 kg to znamená, že hranice velmi dobré produkce je přibližně 12 000 kg mléka za laktaci. Efekt živé hmotnosti na úroveň užitkovosti dojnic již byl mnohokrát publikačně prozkoumán a potvrzen. Bylo také publikováno, že perzistence je genetickým projevem mléčné užitkovosti, a tudíž je podle tohoto názoru studium výživy vztažené k celkové nebo průměrné denní produkci mléka méně významné.
Zdravotní stav
Velký podíl variability produkce mléka připisované živé hmotnosti dojnice je způsoben utvářením mléčné žlázy, která se zvětšuje v souvislosti se zvětšující se metabolickou úrovní dojnice. Uvádí se, že průměrná produktivita žláznaté tkáně mléčné žlázy odpovídá přibližně produkci 1,9 kg mléka /1 kg tkáně /den. Což naznačuje, že zvyšující se množství sekreční tkáně a s tím souběžně zvyšující se počet sekrečních buněk je jedním z mechanismů, které ovlivňují zvýšení produkce mléka. Některými autory bylo zjištěno, že dochází k postupnému zmenšování objemu vemene v průběhu laktace, také však byly publikovány i opačné výsledky. Obecně je nicméně velikost a utváření mléčné žlázy považována za jeden z nejvýznamnějších znaků utváření organismu dojnice určujících úroveň mléčné produkce.
Z hlediska efektivity mléčné žlázy existuje několik významných faktorů ovlivňujících úbytek sekrečních buněk z vemene – jedná se o nedostatečnou výživu, nevhodné nebo nepravidelné dojení a špatné zajištění uspokojivého zdravotního stavu mléčné žlázy kvalitním ošetřením. Byl studován i vliv podvýživy, ale podle některých pramenů nejsou výsledky zcela průkazné a ztráty sekrečního parenchymu souvisí spíše s rozdílnou úrovní výživy v jednotlivých fázích laktace. Dalším faktorem je vliv frekvence dojení na funkční kapacitu vemene. Tento ukazatel determinuje maximální objem mléčné žlázy a přímo vychází z vnitřního povrchu vemene. Kapacita vemene je spojena s jeho velikostí, je pravděpodobně nejlepším vyjádřením počtu sekrečních buněk a zároveň určuje velikost jejich povrchu. Produkce mléka na vrcholu laktace a v pozdějších fázích je také vysoce korelována s funkční kapacitou mléčné žlázy. Při pokusu zaměřeném na vyhodnocení vlivu dojení pouze jednou denně byl zjištěn rychlejší úbytek funkční kapacity, než který by odpovídal pouhé regresi mléčné žlázy involucí sekreční tkáně a zánikem sekrečních buněk.
Sekreční buňky
Mezi mléčnou žlázou a mléčnou produkcí existuje jednoduchý vztah a to počet a aktivita sekrečních buněk obsažených ve vemeni. Z toho je zřejmé, že při snížení produkce mléka po dosažení maxima musí dojít k involuci sekrečních buněk mléčné žlázy. U krav se počet jejich sekrečních buněk snižuje v období mezi dosažením maxima a koncem laktace, ale současně se mohou sekreční buňky dělit i během laktace. Získané výsledky potvrzují, že je možno touto cestou ovlivňovat perzistenci laktace, přičemž cílem je vždy udržovat počet buněk a prodloužit jejich životnost. S tímto předpokladem je poměrně snadné určit strategii pro zlepšení perzistence založenou na prevenci ztráty sekrečních buněk nebo kompenzaci za ztracené sekreční buňky. Zajistit kompenzaci za ztracené buňky lze buď proliferací zbývajících buněk nebo zvýšením sekreční aktivity zbylých buněk.
Činnost sekrečních buněk epitelu mléčné žlázy je závislá na množství endokrinních stimulů, endokrinních a autokrinních inhibitorů a samozřejmě dostupných zdrojů jednotlivých prekurzorů složek mléka. Výsledná produkce je regulována různými způsoby. Lokální mechanismus regulace zahrnuje vnitrovemenný tlak a autokrinní inhibitory v mléce. Systémové mechanismy jsou představovány především zásobením sekrečních buněk substráty pro syntézu mléka. Byly zjištěny těsné vztahy mezi úrovní mléčné produkce a příjmem krmiva určujícím výživný stav organismu a současně úroveň vývinu a funkce mléčné žlázy. Je zřejmé, že dojnice s větším – objemnějším nebo produktivnějším vemenem přijímá častěji krmivo a je potvrzeno, že zvýšení schopnosti produkovat mléko je způsobeno zvýšeným příjmem krmiva. Velký význam má také zlepšování konverze krmiv. V případě, že se u dojnice příjem krmiva nezvyšuje v závislosti na vyšší produkci společně s vyšší využitelností krmiv, dochází k negativní odezvě především v oblasti reprodukce a zdraví dojnic. Uvedený vztah je nejdůležitější především v počátečních fázích laktace při dosažení maximální denní produkce mléka. Výše zmíněné fyziologické relace mléčné žlázy jsou také v jednotlivých obdobích laktace významně ovlivňovány výživou.
Ošetřování a desinfekce mléčné žlázy
Zhoršení zdravotního stavu dojnice může mít vliv jak na mléčnou produkci, tak na perzistenci laktace. Předpokládaný vliv na perzistenci je obtížné stanovit, protože mnoho krav je kvůli nemocím brakováno a jsou tudíž vyřazeny z pozorování.
Pro zajištění dobrých produkčních výsledků dojnice je jednou z nejdůležitějších podmínek poskytování kvalitní péče mléčné žláze. Prevence spočívající v pravidelném a správném ošetření před a po dojení představuje minimalizaci rizika průniku infekce do vnitřního prostředí vemene. Výhodnost prevence je velice často zmiňována v souvislostech se všemi oblastmi lidské existence. Výsledným efektem je zpravidla výrazné posílení odolnosti jedince, které se projeví nižší potřebou ošetření respektive léčby s kladným ekonomickým výsledkem. Každý chovatel by si měl uvědomit, že prevence výskytu onemocnění mléčné žlázy představuje možnost omezit ztráty v užitkovosti, snížení tržnosti vyprodukovaného mléka a nákladů souvisejících s následnou léčbou antibiotiky.
Výskyt akutní mastitidy zkracuje dobu potřebnou k dosažení maximálního denního nádoje, sníží jeho výši a zkrátí dobu laktace, přičemž nesníží denní produkci po dosažení svého maxima. Výskyt mastitidy v pozdější fázi laktace má jen malý vliv na celkovou produkci, ale má významný vliv na ekonomiku výroby. Léčba medikamenty a následné vyřazení mléka z dodávky představují výrazné nákladové položky. Z toho důvodu je jedním z cílů mnoha výzkumů vyhodnotit vhodné systémy ošetření mléčné žlázy, které omezí výskyt tohoto onemocnění už v rámci preventivního ošetření. Současnou podmínkou musí být celkové vylepšení ekonomiky.
I náš výzkum se zaměřuje na tuto problematiku. V současnosti provádíme vyhodnocení systémů hygieny mléčné žlázy. Jedním ze systémů zaměřujících se na zajištění kompletní péče, především z hlediska prevence je např. přípravek EUTRA, který je v celé Evropě běžně používán již více než 100 let. Jedná se o systém hygieny mléčné žlázy založený na čistě přírodní bázi. Představuje sortiment výrobků zajištujících prevenci vzniku mastitidy posílením odolnosti mléčné žlázy. Současně nabízí možnost, jak efektivně zahájit léčbu v úplném prvopočátku mastitidy. Veterinární přípravky EUTRA pečují o vemeno matek a jeho hygienu, čímž zaručují zvýšení kvality produkovaného mléka. Kromě zemědělské prvovýroby se vybrané produkty používají také v humánní oblasti v péči o pokožku a v potravinářském průmyslu k desinfekci používaných přístrojů a zařízení. Vyhodnocení výzkumu uvedeného systému péče o zdraví mléčné žlázy v současné době probíhá a jeho výsledky budou samozřejmě publikovány pro zajištění odborné informovanosti chovatelů mléčných stád.
Další onemocnění
Jedním z dalších faktorů zdravotního stavu silně ovlivňující ekonomiku výroby jsou metabolická onemocnění. Krávy postižené poruchami metabolismu mají abnormálně tvarovanou laktační křivku, dříve dosahují maxima, perzistence je nezvykle vysoká. Z ekonomického hlediska metabolické poruchy vyvolané především nesprávným složením krmné dávky, popřípadě vystresováním organismů dalšími nedostatky v managementu negativně působí na celkový hospodářský výsledek výroby omezením dosahované produkce mléka. Samozřejmě existují i další typy onemocnění působících na úroveň produkce. K nejvýznamnějším patří choroby končetin, které často představují podstatný problém u vysokoužitkových dojnic a také onemocnění reprodukčních orgánů způsobené například ztíženým průběhem porodu, poškozením dělohy, zadrženou placentou, nedostatečnou involucí dělohy či anestrickými vaječníky. Některé poruchy zdravotního stavu se ihned projevují omezením produkce, zvýšením nákladů apod., ale například problémy v reprodukční oblasti negativně působí na ekonomickou stránku výroby poměrně skrytě, takže se zhoršení reprodukce stáda projeví až po určité době.
Závěr
Již delší dobu je zřejmé, že v relaci se zvyšující se užitkovostí se zvyšují také požadavky dojnic na zajištění dobrého zdravotního stavu, který vychází z kombinace faktorů vnějšího prostředí (technologie), výživy a působení člověka. Stejné tendence jsou patrné i z pohledu zajištění kvalitního života, který je pro hospodářská zvířata požadován zabezpečením jejich welfare. Výhledem do budoucnosti je najít kompromis zajišťující vhodnou úroveň všech zmíněných podmínek, prostředí a zacházení se zvířaty umožňující jejich přirozené životní projevy a potřebnou úroveň užitkovosti - a to vše samozřejmě za přijatelných ekonomických podmínek.
Ing. Luděk Stádník; Prof. Ing. František Louda, DrSc.; Ing. Michal Rákos
ČZU v Praze
Foto archiv
