Společnost VVS Verměřovice již podruhé vystavovala v Poznani na známém polském veletrhu POLAGRA, který se konal od 5. do 10. října. Další novinkou je, že 27. září prošli Verměřovičtí auditem na ISO 9002, které jim bude koncem října oficiálně předáno. O všech těchto novinkách jsme hovořili ze zástupcem společnosti ing. Václavem Bryndou:
Letos jsme již podruhé zúčastnili veletrhu v Polsku - POLAGRy. Sídlo naší společnosti se nachází nedaleko polských hranic, již několik let jsme se setkávali se zájmem polských rolníků o naše produkty, proto jsme se rozhodli seznámit se situací na polském zemědělském trhu. Některá zjištění byla pro nás překvapivá, protože u polsko-českých hranic je zemědělství skutečně rozdrobené, nicméně od Wroclavi dál jsou už pozemky zcelené a farmy, které obhospodařují okolo 5 000 ha jsou běžným jevem a dokonce známe jednu, která má 50 000 ha. Jde o zcelené státní statky. Nejprve došlo sice k jejich atomizaci, ale potom tyto malé podíly byly odkoupeny Poláky, I když se domnívám, že jen o vložený polský kapitál nešlo. Samozřejmě nedochází pouze ke zkupování půdy, ale vstupují na trh I jiní dodavatelé. Nyní budu popisovat situaci pouze v oblasti polského krmivářského průmyslu. Tento je ovládán jen asi pěti velkými skupinami. První je polská skupina Grupa Rolimpex, která ovládá okolo 15 % trhu. Jednotlivé výrobny ve skupině jsou různě velké není výjimkou výrobna, ve které se vyrábí 100 000 ha ročně, ale součástí jsou i takové které produkují jen řádově v několika desítkách tisíc. Podotýkám, že hovořím pouze o velkých skupinách výrobců. Poměrně nováčkem je na trhu společnost Land O´Lakes, dále dominují Central Soya, Dossche nebo Cargill. Tyto firmy ovládají dohromady kolem 60 % trhu. Jejich obchodní filozofie spočívá I v propojení s vlkofarmami prvovýroby, a tak miliónový zástav brojlerů nebo 40 tisíc prasat není neobvyklým jevem.
Dodáváte některé z těchto velkých společností?
Do těchto skupin jsme se s dodávkami nedostali. Důvodem je jistě I to, že většina těchto velkých výrobců vlastní I výrobny premixů nebo odebírají premixy přímo od výrobců například vitamínů. Dokonce existuje kapitálové propojení těchto skupin s velkými světovými výrobci doplňkových látek.
Na trhu jsou zastoupeny i menší firmy. Protože nám bylo jasné, že se nelze ucházet o prodej těmto velkým společnostem, vytipovali jsme si v loňském roce velké množství malých výrobců, kteří měli zájem naše výrobky odebírat. Tento zájem byl velký a domnívám se, že k němu i to, že Česká republika má na polském trhu dobré jméno. Začali jsme tedy do Polska dodávat a v letošním roce jsme již vyvezli za přibližně 2,5 miliónů českých korun. Potenciál polského trhu je samozřejmě mnohonásobně vyšší. Pokud jde o platební morálku je srovnatelná s Českou republikou
Ačkoliv se z počátku zdálo nemožné, jak jsem již uvedl, dodávat velkým výrobcům krmných směsí, objevila se v poslední době poptávka po našich výrobcích I ze strany větších firem a oslovila nás firma Dossche, která zaujímá na polském trhu 2. nebo 3. místo ve výrobě krmných směsí. V brzké době se má uskutečnit schůzka mezi výživáři Dossche a našimi odborníky.
Jaké jsou rozdíly v cenám krmných komponentů a směsí mezi Českou republikou a Polskem?
Pokud porovnám ceny krmivářských výrobků v České republice a v Polsku, je v České republice výhodnější cenová úroveň vstupů. Ceny aminokyselin nebo například vitamínů jsou v ČR nižší než v Polsku. V Polsku je velmi draho, nejen pokud se týká cen doplňkových látek, ale je vysoká i cena obilovin. Cena krmné pšenice se pohybuje v přepočtu okolo 500 Kč za 1 q. Zcela jistě ¨to způsobuje cenová politika polských zemědělců, kteří velice chrání svůj trh, nepouštějí importy z ciziny. Naše ceny jsou přibližně o 20 % nižší než ceny premixů v Polsku.. Farmářský obchod s doplňkovými krmivy ovládá několik německých firem.
.
Jaký typ výrobků do Polska dodáváte?
Tento objem se skládá většinou z premixů. V Polsku chybí totiž zákon o krmivech, proto u nich tvše, co není krmná směs je premix. Mají speciální názvy ještě typu superkoncentráty, ale není zcela jasné, jaký produkt se pod tímto označením ukrývá. Legislativní stav v Polsku je možné srovnat u nás s rokem 1996. Premixů jsme vyvezli 30 % z celkové dodávky, zbytek tvoří 2% vitamíno-minerální krmiva. Registrace v Polsku je složitější, protože o ní subjektivně rozhoduje sbor profesorů. Registrují se jednotlivé výrobky včetně jejich složení, které se nesmí měnit.. Naše společnost má registrováno několik doplňkových minerálních směsí pro dojnice a další speciality pro ovce, jehňata a býky. Pak máme registrované premixy a doplňkové minerální směsi pro prasata.
Má společnost VVS Verměřovice v Polsku vlastní zastoupení?
Ano, máme v Polsku zastoupení. Zastupuje nás společnost Farm-Wet Witoslaw, obchodující se zemědělskými komoditami a provozující veterinární činnosti. Do budoucna uvažujeme o vytvoření společného podniku. Budujeme lokální distribuční centra.
Jak hodnotíte výstavu Polagra 2000 a s jakou koncepcí jste na veletrh přijeli?
Stánek naší společnosti na výstavě POLAGRA byl koncipován tak, že v něm byli po celou dobu naši zástupci v Polsku a expozice, která byla letos větší, byla umístěna v krmivářském pavilonu. Pokud jde o vynaložené náklady, je Polagra jdokonce dražší veletrh než prestižní veletrhy v Hannoveru.
Pokud jde o letošní ročník veletrhu Polagra, vyznačoval výrazným poklesem počtu vystavujících subjektů. Některé velké spoelčnosti, o kterých jsme již hovořili, například BASF nebo Central soya. Letos nevystavovaly. Důvody jsou zřejmě stejné jako v případě českých výstav – finanční, protože letošní ceny podstatně vzrostly oproti loňským. Z toho vychází I rozhodnutí: příští rok bude veletrh rozdělen a hlavně bude kratší. Letos trvala výstava šest dní a příští rok bude zkrácená ne tři. Už letos byla Polagra rozdělená na dvě části: POLAGRA FARM a POLAGRA FOOD.
Pokud jde o úroveň služeb, je vysoká, podobně i expozic. Z Čeké republiky vystavovalo na Polagře asi 23 firem, například zde měla stánek společnost společnost Bohemia Sekt, dále se zúčastnily firmy vyrábějící technologie pro potravinářský průmysl. Na Polagra farm jsme z krmivářských firem vystavovali jediní, z dalších českých firem mělio své stánky v Poznani několik firem z Moravy vyrábějících technologie proor drůbež. Celkem šlo o sedm nebo osm firem.
Co vás na veletrhu zaujalo zaujalo?
Zaujala mne atraktivita expozic, myšlenkově a nápady. Dokonce jedna firma měla 2,5 vysoký vodopád ve své expozici. Zajímavé je rozdělení přístupu návštěvníků pro odbornou a laickou veřejnost. Odborné veřejnosti byly určeny první dva dny, vstupné však bylo vyšší v přepočtu téměř 300 Kč. Pokud jde o tiskovky a semináře byl letošní rok slebší a pokud se nějaké podobné akce konaly setkávaly se s malým zájmem ze strany návštěvníků V loňském roce jsme se zúčastnili například zajímavé tiskové konference, kterou pořádalo Ministerstvo obchod ČR, letos se již nic podobného nekonalo.
Jste čerstvými nositeli certifikátu ISO 9002, proč jste se pro ISO rozhodli a co přinese vašim zákazníkům?
Historie ISO má svůj počátek na Polagře 1999. Abychom mohli prodávat do ciziny.- proto jsme v prosinci kontaktovali společnost KCM Přerov, která se zabývá audity a se kterou jsme vše konzultovali. Pomohli nám připravit dokumentaci podle požadavků normy. S přípravou bylo spojeno mnoho práce, ne, že bychom se podle zásad normy dříve nechovali, ale nedělali jsme mnoho záznamů a co je důležité, je třeba tyto záznamy nejen vytvořit, ale stále doplňovat. Letos 27. září jsme již prošli auditem a certifikát obdržíme od společnosti Lloyds koncem října. Přínosem pro nás je, že jsme se naučili nově pracovat v určitých systémech. Zákazníci si mohou být jistí mnoha činnostmi, které mají řád. Řád je v přijímání objednávek, změna nastala v evidenci a rozborech vzorků surovin. Zpracováváme nyní podklady pro HACCP a pro zavedení systému správné výrobní praxe . Máme lepší monitoring vstupů. Téměř ve všech případech si necháváme dělat rozbory, vlastní laboratoř nemáme. Kompletní laboratorní servis pro nás zajišťuje Ekolaboratoř Žamberk, která je akreditovaná a se kterou máme smlouvu. Je zbytečné abychom budovali vlastní laboratoř. Žádné nové praovníky jsme na ISO nepřijali. Rozhodně nám tento systém ušetří peníze. Dříve jsme například tak nepožadovali atesty na všechny suroviny jako nyní. Počítáme i s tím, že se rozšíří okruh zákazníků, neboť jde v podstatě o potvrzení kvality. Jsme schopni garantovat všechno, co je uvedené v katalogu.
Na závěr se nabízí otázka zcela aktuální: jaký bude mít dopad novela zákona o krmivech?
Novela byla konzultována velmi dlouho. Většina požadavků na nás daná legislativou je obdobná jako jsme dělali pro ISO. Většina dokumentů správné výrobní praxe apod. Oproti ISO se novela týká I úrovně technologie. Ve Verměřovicích jsme již, v rámci rozhodnutí vyrábět medikovaná krmiva, dokončili první etapu přestavby výrobny a druhou část ukončíme v únoru příštího roku. Nyní připravujeme nový software pro nový vážící systém, v rámci něhož například probíhá denní inventura.
Jaký bude mít vliv novela zákona o krmivech na malé výrobce krmných směsí?
Při výrobě v malém existuje celá řada problematických věcí, kterých se novela dotkne, například jak zabránit křížové kontaminaci u výrobců s doplňkovými krmivy. Ale nijak je neomezí, všichni budou vyrábět dál. Podstanou změnou je nový pohled: vždycky pánem bude konzument. Dnes je na trhu celá řada technologií, které nebudou odpovídat. Nejdůležittější budou typy dopravních cest a minimalizace cest na expedici. ideální způsob je vertikální způsob výroby, i my jsme tak rekonstruovali. Letos máme 650 zákazníků, z nich je 90 % malých. pro sebe vyrábí jen několik desítek. Jsme výrobci směsí pro skot, proto je většina našich zákazníků, kteří si dávkují na žlab nebo do krmných vozů přímoJsme schopni zabezpečit technologické konzultace, poradenský servis.