Výkonný aparát firmy se samozřejmě může rozhodnout pro novou technologii. Doporučí jí ke koupi představenstvu společnosti, které firma patří, a to je buď pro nebo proti. V případě souhlasu pak nastává velmi důležitá fáze - sehnat potřebné peníze a dodavateli zaplatit. Ani montáží novinky v provozu ale všechno nekončí, nýbrž naopak teprve začíná: Rozhodující totiž je přesvědčit personál o tom, že investice byla správná a zlepší výsledky jejich pracovního úsilí. Bez praktického ověření to samozřejmě vůbec nejde.
„Vyvýšený kotec se záchytnou vanou jsme poprvé viděli na veletrhu TECHAGRO a potom znovu v Českých Budějovicích, v expozici Země živitelky. To nám pochopitelně nestačilo a proto jsme odjeli do Žatce a tam sledovali systém Agrivan v praxi,“ říká Ing. Jiří Tirman, ředitel akciové společnosti Vysoká z Dobřan. „Nakonec jsme se rozhodli 72 kotců koupit. Dodávám, že jsme vybírali z více nabídek a finálovým kritériem nebyly jen a jen finance“
Vysoká hledí výš
Vysoká (nedaleko Plzně, směrem na Přeštice) funguje jako akciovka od roku 1992, předtím se měnil její název podle doby – ve zkratkách od SDP přes SZP po SP. Radikální vývoj zaznamenal počet zaměstnanců. Dnes je jich jen 72. Momentálními vlastníky zavedené firmy jsou čistě právnické osoby, tedy obchodní společnosti, zemědělská družstva a dva podniky bývalého koncernu ZZN.
Pro roční tržní produkci 7500 tun vepřového Vysoké nestačí vlastní selata a proto dalších 55 tisíc kusů v živé hmotnosti 25 až 27 kg nakupuje, převážně od svých akcionářů. Zvířata z výkrmen Vysoká (kapacita 27 tisíc kusů) a Maškrov (2200 kusů) jsou vyskladňována po dosažení průměrných 112 kg a kompletně zpeněžována přes Agropork Ředitel Tirman uvádí, že realizační cena klesla z příjemných 49 Kč na nijak povzbudivých současných 34 Kč... ale takový je už život producenta v této komoditě.
„Během dvou měsíců bychom měli mít 1050 vlastních prasnic, nebo chcete – li 1200 přepočtených matek základního stáda. Ve zvířatech je ještě zbytek přeštické krve, maximálně 12,5 %, jinak jde o potomky plemen bílé ušlechtilé a landrase. Záměrem podniku je větší soběstačnost v produkci selat, ale ani uvedený stav uzavřený obrat stáda nezajistí. Postavit další rozmnožovací a uznaný chov se zkrátka nedá, ať už díky ochraně životního prostředí nebo pro faktickou nemožnost získat úvěr na realizaci takového záměru. To víme a s tím kalkulujeme. Hodláme jít ovšem nahoru s odchovem selat na prasnici a postupné zavádění optimální technologie, vylepšená organizace práce i příznivější zooveterinární podmínky k tomu musí přispět.“
Aktuální problémy producentů prasat se i ve Vysoké jmenují stejně: Likvidace odpadů a zdravotní stav zvířat. O řešení prvního z nich má ředitel celkem jasné představy – přechod na separaci kejdy bude mít hned několik výhod. Druhý z problémů firma nemá šanci sama zlikvidovat, protože mimo jiné souvisí i s nákupem selat z mnohdy již přežitých stájí.
Půl selete pro Agrivan
Když namontovala třeboňská Agrico 72 kotců systému Agrivan na farmě Osek, důvěra ošetřovatelek nebyla právě velká (slušně řečeno). „Trochu to přeženu, ale dnes se o ně perou, protože poznaly výhody ustájení prasnic a selat v nich. Výsledky v odchovu se logicky promítají v platech, a co jiného by mělo lidi víc motivovat,“ tvrdí vedoucí výroby a. s. Vysoká Jan Hřebec. „Rošty zaručují dokonalou hygienu, kojení především. Žádná zalehlá selata, vynikající mikroklima, pohoda a čistota, to je to, co nás zajímá a také přesvědčuje: Příští investice bude mít zase velké „A“ na začátku.“
Záchytná vana pod rošty má podle Hřebce víc předností. Výkaly padají do vody a nepáchnou, takže jde o vhodnou úlevu větrání. A za druhé, díky vaně zmizel spodní průvan. Vany se vypouštějí během pobytu prasnice dvakrát. „Kotce systému Agrivan máme v podstatě rok, první prasnice tam rodily v květnu 2001. Pokud mohu srovnávat za nijak dlouhou dobu tento provoz s klasickými porodními kotci na betonu, pak Agrivanu zatím vede asi o půl odchovaného selete na každou prasnici. Podle mého názoru delší praxe prokáže ještě větší rozdíl.“
Jiří Křepelka
