S nástupem ověřování původu pomocí SNP se chovatelům otevřely možnosti levnějšího testování genetických znaků (vad). Toho chovatelé hojně využívají, neboť znalost, zda zvíře je či není nositelem toho či ono genu hraje důležitou roli nejenom při sestavování připařovacího plánu. U plemene charolais je možné v současné době v ČR otestovat bezrohost, přítomnost mutací způsobující dvojí osvalení a také ataxii. Díky rozhodnutí Rady plemenné knihy charolais je toto testování jak u býčků, tak plemenic při prodeji nově povinné.
Dá se předpokládat, že těchto znaků bude u všech plemen do budoucna přibývat a budou mít na šlechtění větší či menší dopady, podle jejich ekonomické důležitosti. Prvním z těchto dalších znaků je v zahraničí již sledovaná slepota. RPK vyslovila přání o zařazení i tohoto znaku. Proto došlo k jednání na ČMSCH a nyní jsou v laboratoři imunogenetiky pokusně zjišťována zvířata, která mají známý status ze zahraničí a slepota bude s největší pravděpodobností přidána do znaků, které si chovatel může nechat otestovat i v České republice.
Již v minulém roce Rada plemenné knihy (RPK) vydala doporučení testovat všechny býčky, kteří míří do testu vlastní užitkovosti na přítomnost mutace způsobující dvojí osvalení. Plemeno charolais je nositelem dvou různých mutací tohoto genu. Ty mají skoro stejný výsledný projev, ale jejich ekonomický přínos je u obou diametrálně odlišný. Mutace tradiční – Q204X je spojena s těžšími porody a ekonomickou ztrátou a není u čistokrevné populace žádoucí. Relativní novinkou je objev mutace F94L, která se zatím ukazuje, že těžší porody nevyvolává.
Jak si souhrnně stojí česká populace?
Na dvojí osvalení bylo doposud otestovaných 1050 zvířat, na ataxii pak 727 kusů. Z tohoto počtu bylo 170 (16 %) heterozygotních (s jednou mutovanou alelou) v genu Q204X. Tři zvířata jsou v tomto genu homozygotní. Heterozygotů pro gen F94L je evidováno 142 kusů (14 %). Je jasné, že může dojít ke kombinaci několika mutací najednou. Ze 727 testovaných zvířat je skoro 20 % heterozygotních v genu způsobujícím ataxii. Čtyři zvířata byla testována s výsledkem A/A, tedy homozygoti. Jaká jsou pravidla daná RPK? Pokud bude testem zjištěno, že je zvíře nositelem dvou mutovaných alel v genu Q204X (Mh/Mh), bude býk vybrán jako plemenný, ale s ohledem na jeho nevhodnost pro využití v čistokrevné plemenitbě bude přesunut do nižší třídy hlavního oddílu PK s tím, že jeho potomstvo nebude moci být zapsáno do plemenné knihy. V případě homozygotnosti na ataxii je zvíře vyloučeno z další plemenitby. To stejné se týká samičí populace. Vzhledem k tomu, že by větší část zvířat měl být testována na genetické povinně a nepovinné je testování pouze u jalovic, které zůstávají na chovu, ale u kterých předpokládáme vlastní zájem chovatele, bude v brzké době populace charolais důkladně zmapována.
Zpracováno v rámci projektu NAZV QK 1910059.
Ing. Alena Svitáková, Ph.D.,
Kamil Malát, Dis.
Český svaz chovatelů masného skotu
Celý článek najdete v Našem chovu 12/2021.
