Diferenciace, resp. specializace chovu skotu na masnou a mléčnou produkci v zájmu dosahování určité rentability vyžaduje rozdílné technologie. U masného skotu je technologie v uceleném komplexu podřízena vesměs produkci jatečně vyzrálého hovězího masa a orientována na využívání drnového fondu a dalších ekologických funkcí přírody.
Vyšlechtěná mléčná plemena na vysokou užitkovost se výrazně odlišují od masných plemen respiračním habitem s rozvinutým prostorným bachorem, schopným příjmu vysokého množství krmiv k úhradě vlastní produkce, ale horším osvalením i kvalitou masa především odporážených krav. Přes poměrně příznivé potenciální růstové schopnosti odchovávaných telat tato zpravidla dospívají v nižších hmotnostech a nehodí se k výkrmu do vyšších porážkových hmotností. V této souvislosti je třeba poznamenat, že o zmasilosti resp. jatečné výtěžnosti spolurozhoduje intenzita růstu v počátečním období odchovu a dosahovaná intenzita přírůstku v průběhu dalšího výkrmu. Výkrm mláďat mléčného chovu lze zabezpečovat následujícími základními způsoby :
a) na bázi plnotučného mléka, resp. mléčných krmných směsí do hmotnosti cca 150 kg, tj. k produkci bílého telecího masa. Rentabilita tohoto způsobu je odvislá od výkupních cen finálního produktu, tj. při současných cenách mléčných krmiv nad 70 Kč/kg ž. hm.
b) rychlovýkrm s použitím speciálních krmných směsí do hmotnosti cca 300 kg typu baby beef . Základní podmínkou je denní intenzita růstu nad 1,2 kg ž. hm.
c) intenzivní výkrm pomocí směsných krmných dávek v různých modifikacích do hmotnosti 500 – 550 kg.
Předmětem vlastního řešení bylo zhodnocení varianty b), která může významně rozšířit stávající sortiment produkce hovězího masa a zároveň účelně zhodnocovat především samčí populaci mléčných telat, zejména černostrakatých (holštýnských) plemen.
Zvířata a ustájení
Do ověřování bylo zařazeno 14 býčků černostrakatého plemene s podílem nad 87 % holštýnské krve o průměrném věku 16,5 dnů a hmotnosti 50,9 kg. Do 60 dnů věku byla ustájena v sekci mléčné výživy teletníku v individuálních poutacích boxech a následně převedena do skupinového kotce oddělení rostlinné výživy s přistýlaným ložem (obr. 1), ve kterém setrvala až do odsunu na jatky. Vlastní ověřování bylo provedeno na farmě Bohuslavice ZD Dubicko a všechna zvířata pocházela z této farmy.
Výživa a krmení
V období mléčné výživy byla telata krmena limitovanými dávkami plnotučného směsného mléka a krmnou směsí ČOT do sytosti. Zároveň dostávala malý přídavek sena a neomezeně pitnou vodu. Po dosažení denní spotřeby cca 0,7 kg směsi ČOT/ks byla telata odstavena a dále krmena směsí ČOT s přídavkem sena. V týdnu před přesunem do oddělení rostlinné výživy byla směs ČOT postupně nahrazena speciální doplňkovou směsí BB (baby beef) v dávkách ad libitum.
V období rostlinné výživy byla telata krmena pouze krmnou směsí BB, která byla zakládána do žlabu prakticky v neomezených dávkách a senem z jeslí. Pitnou vodu měla k dispozici v automatických ventilových napaječkách. Krmení a ošetřování bylo prováděno 2x denně. Jednalo se jen o doplňování směsi BB do žlabu, sena do jeslí, vyklízení hnoje a podestýlání.
Krmiva
Použito bylo plnotučné mléko – směs mleziva a netržního mléka, produkovaného v porodně krav a doplňková krmná směs ČOT –výrobek jednoho z českých podniků ZZN, granulovaná doplňková krmná směs BB, která obsahovala v sušině 17,2% NL, 8,6 MJ NEV, 9,4g Ca, 7,5g P, 6,9g Na, 18 t.m.j. vit. A. Kromě běžných obilovin (55%) obsahovala technologicky opracované koncentráty z tuzemských zdrojů a běžné minerální, resp. vitamínové přísady.
Přidáváno bylo i seno – převážně vojtěškotravní s převahou trav, běžně uplatňované na farmě.
Porážky a jatečné hodnocení
Vykrmená telata byla odporážena při dosažení hmotnosti cca 25O kg a pro rozdílnou intenzitu růstu i s ohledem na počáteční hmotnosti byla porážena ve třech turnusích po pěti kusech na jatkách firmy Rýznar v Zábřehu na Moravě. U jednotlivých kusů byla zaznamenávána :
- hrubá hmotnost před porážkou
- čistá (nákupní) hmotnost
- hmotnost po srážce nakrmenost 3, 4 a 5%
- hmotnost těla v jatečné úpravě v teplém stavu
- hmotnost pánevního a ledvinového loje
- hmotnost upravené kůže.
Dosažená dynamika růstu telat
Souhrnné výsledky hmotnosti telat v průběhu výkrmu jsou shrnuty v tabulce 1. Příznivé bylo zjištění, že nedošlo k výraznější diferenciaci hmotnosti se vzrůstajícím věkem, což dokumentují hodnoty variačních koeficientů i kondiční stav ke konci výkrmu.
Denní přírůstky hmotnosti
Dynamika přírůstků hmotnosti se s věkem zvyšovala a zřejmě přímo souvisela s výší konzumace směsi BB. V tab. 2 jsou sumarizovány výsledky denních přírůstků celého souboru a zvířat plus variant (denní přírůstek za období testu > 1,5 kg) a mínus variant (
krmné směsi BB a předcházení průjmovým a zejména respiračním onemocněním. Býčci plus variant dosáhli ve 171 dnu věku 254 kg a prakticky za půl roku dosáhli optimální porážkové hmotnosti 275 kg.
Krmivové náklady
Vzhledem k tomu, že nelze objektivně určit mzdové, režijní a ostatní náklady, jsou v tab. č.4 uvedeny pouze krmivové náklady. Krmivové náklady by měly tvořit 60 až 75 % celkových nákladů na výkrm telat baby beef.
Výsledky jatečného a bourárenského šetření
Zjištěné výsledky tohoto hodnocení uvádí tab. č.5,6,7. Z tab.č.5 vyplývá, že zvířata co do hmotnosti hrubé (porážkové), čisté (nákupní), teplého a vychlazeného těla byla vyrovnaná, variační koeficienty byly na úrovni 5-6%. Také podíl předních a zadních čtvrtí byl na velmi dobré úrovni a v průměru činil 44,4 ku 55,6%. Při zvažování jak vysoká měla být srážka na nakrmenost při nákupu v živém, lze přijmout 4%, což by činilo asi 10 kg z hrubé (porážkové) hmotnosti. Přepočtový koeficient z hmotnosti jatečně upraveného teplého těla na čistou (nákupní) hmotnost by pak činil 1,81.
Při hodnocení jatečně upravených těl v teplém stavu podle normy EUROP byla těla zvířat pořadových čísel 1 a 2 zařazena do třídy jakosti O1, ostatní do třídy R1. Z toho vyplývá, že spodní hranice hrubé (porážkové) hmotnosti by měla činit asi 245 kg, čisté(nákupní) hmotnosti po srážce na nakrmenost 4 % asi 235 kg a hmotnosti jatečně upraveného těla v teplém stavu asi 13O kg. Jatečná výtěžnost by se měla pohybovat na úrovni asi 55,3 %. Přiměřená byla výtěžnost ledvinového a pánevního loje, tj. v průměru 2,21 % k hmotnosti teplého těla, průměrná výtěžnost upravené kůže v poměru k čisté (nákupní) hmotnosti byla 8,19%, v poměru k teplému tělu 14,83% a byla tak na úrovni býčin, tj. 8,34 %, a 14,88 %, popř. i teletin z těžkých (vykrmených) telat, tj. 8,5% a 14,1%. Ztráta chlazením byla poměrně vysoká a vysoký variační koeficient, tj. přes 40 % ,ukazuje na určité nepřesnosti. Ty vyplynuly pravděpodobně z toho, že vážení půlek v teplém stavu a po vychlazení bylo provedeno na různých váhách.
Závěrem k této kapitole lze konstatovat, že zvířata, mladí jateční býčci, měli velmi dobrou a vyrovnanou jakost, jejich hrubá (porážková) hmotnost by měla být vyšší než 245 kg, čistá (nákupní) hmotnost po 4% srážce na nakrmenost pak 235 kg a hmotnost jatečně upraveného těla v teplém stavu 130 kg. Průměrná jatečná výtěžnost by se měla pohybovat nad 55% a přepočtový koeficient s hmotnosti v teplém na čistou (nákupní) hmotnost by měl činit 1,81.
Zkušenosti s aplikací výsledků v praxi
Na základě výše uvedených celkově velmi příznivých výsledků byl bezprostředně tento výkrm rozšiřován a v průběhu roku 1999 bylo vykrmeno více než 500 telat. Byli odporáženi formou kontrolních porážek v Masokombinátu, a. s. Ostrava-Martinov, Kosteleckých uzenin, a. s. Kostelec u Jihlavy a dalších jatkách. Přestože výkrm byl prováděn ve 12-ti zemědělských podnicích za poněkud odlišných podmínek ustájení, byly výsledky intenzity růstu telat i jatečných parametrů jen málo rozdílné. Bylo tím potvrzeno, že výkrm telat baby beef je technologicky nenáročný a pokud jsou dodržovány stanovené metodické pokyny, pak lze docilovat vysokou intenzitu růstu s příznivými ekonomickými parametry. Úspěšnost výkrmu baby beef v požadované kvalitě je podmiňován řadou činitelů.
Z nichž nejdůležitější je intenzita výživy a odpovídající krmná technika. Z dosavadních zkušeností vyplynula některá níže uvedená upřesnění, která je třeba respektovat v zájmu výroby co nejlepší kvality masa baby beef.
Porážková hmotnost telat
Pro standardizaci odpovídajících parametrů vykrmovaných telat je žádoucí výkrm ukončovat při dosažení hmotnosti 270 kg, která s vysokou pravděpodobností spolurozhoduje při výkupu v mase o zařazení do nejvyšších jakostních tříd. Výkrm baby beef s používáním speciální krmné směsi vytváří předpoklady poměrně vyrovnané intenzity růstu vykrmovaných telat. Přesto se však ojediněle vyskytují jedinci, kteří z různých, především zdravotních příčin zaostávají v růstu a tito negativně ovlivňují standardnost vykrmovaných kolekcí zvířat. Z obchodního hlediska je účelné tato zvířata průběžně vyřazovat a pokud před porážkou nedosáhnou hmotnosti alespoň 240 kg je z dodávky na porážku na specializovaná jatka vylučovat. Porážky a následné opracování jatečných těl je třeba zabezpečovat v podniku se špičkovou technologií a úspěšným obchodním zázemím.
Intenzita růstu
Výkrm telat baby beef je založen na možnosti co nejvyššího využívání potencionálních růstových schopností mláďat skotu. Zvláště důležité je počáteční období růstu, kdy dochází k vývinu svalových tkání a vhodně volenou výživou s vysokou koncentrací živin lze pak pozitivně ovlivňovat proporce tělních orgánů. Z řady důvodů je třeba podporovat raný odstav telat a převod na „ rostlinný “ typ výživy formou kvalitních krmných směsí. Základní podmínkou raného návyku na konzumaci vysokých dávek krmných směsí je limitované dávkování tekutých mléčných krmiv ( do 5 litrů na kus a den). Je-li dosaženo denní spotřeby směsi typu ČOT 0,5 až 0,6 kg na kus není žádný důvod zkrmování mléka ( odstav se zpravidla provádí v 5. až 7. týdnu věku telat ). Dávky krmných směsí je nutno neomezovat po celou dobu výkrmu. Zejména v počátečním období výkrmu je třeba nezkonzumované zbytky pravidelně obměňovat a zabránit tak jejich znehodnocování vlivem stájového prostředí. Tyto mohou způsobovat nejen nižší konzumaci, ale také zažívací problémy.
Krmné směsi a krmná technika
Vysoká intenzita růstu je podmiňována vysokou konzumací nutričně bohatých krmných směsí. Je třeba si uvědomit, že kapacitní možnosti příjmu krmných směsí jsou limitovány velikostí a funkčností předžaludků. Vhodnou krmnou technikou lze jejich rozvoj urychlovat. Nejvyšší dynamika rozvoje probíhá v období po odstavu, kdy je nutné dbát, aby směsi byly kvalitní a především nutričně vybilancované. Nezbytný příjem balastních krmiv je nutné usměrňovat, a to hlavně proto, že snižují konzumaci živinově koncentrovaných směsí typu ČOT. Při dodržení stanoveného metodického postupu mají telata cca v desátém týdnu věku natolik rozvinuté předžaludky pro dosahování přírůstku hmotnosti nad 1,2 kg denně, zatímco do tohoto věku lze zpravidla dosahovat přírůstky do 1 kg a v období mléčné výživy jen do 0,7 kg.
V období od deseti týdnů věku, příp. dříve je třeba zkrmovat nutričně bohaté krmné směsi BB, které jsou nutriční hodnotou vybilancované na denní přírůstek 1,5 kg. V této souvislosti jsou distribuovány, ale i používány různé modifikace krmných dávek mimo jiné s používáním mačkaných obilovin a speciálního koncentrátu živin. Pokud je krmnou technikou zabezpečován stanovený poměr příjmu jednotlivých komponent krmných dávek je předpoklad vyrovnané intenzity růstu zvířat. Při rozdílné specifické hmotnosti mechanicky opracovaných zrnin a koncentrátů je vždy nutné krmné technice věnovat zvýšenou pozornost. Praktickými, doloženými vědeckými je potvrzováno, že nejlepší výsledky jsou dosahovány, pokud jsou dodržovány stále stejné poměry jednotlivých krmiv za předpokladu optimálního vybilancování potřebných živin. Především v první polovině výkrmu je žádoucí zkrmovat „kompletní“ směsi a v pozdějším období je možné si dovolit přikrmovat krmiva s jinou specifickou hmotností.
Pro výkrm baby beef platí zásada přikrmována jen malých dávek balasních krmiv,
nezbytných pro normální rozvoj předžaludků. Zpravidla postačí méně hodnotné seno, nebo krmná sláma. Důležitou podmínkou výkrmu je stálá přítomnost pitné vody.
Odbyt zvířat, resp. vyprodukovaného masa
Přes technologická, kvalitativní pozitiva výkrmu baby beef se nepodařilo pro známé odbytové těžkosti nejen u masa, zabezpečovat odpovídající plynulý odbyt takto vykrmovaných telat. Snahou je vykrmovaná telata zpeněžovat částkou min. o 10 % vyšší v porovnání s klasickým výkrmem do vyšších porážkových hmotností.
Dalším šetřením výkrmu telat baby beef (v r. 1999 bylo vykrmeno více jak 500 ks) byly prokázány příznivé růstové schopnosti vykrmovaných zvířat a rovněž jatečné parametry. Pro odbytové potíže většiny zemědělských komodit není situace v odbytu masa baby beef příznivá. Významné zlepšení souvisí se zavedením podmínek pro zemědělství, uplatňovaných v zemích EU který by umožnil mimo jiné výhodný export. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že výkrm mladého skotu mléčných plemen umožňuje plynulé zásobování trhu kvalitním masem v průběhu celého roku a podle poptávky lze porážky zvířat zabezpečovat při hmotnostech 150 až 400 kg ( šetřením bylo zjištěno že kvalita masa v tomto rozmezí hmotnosti je jen málo rozdílná ). Masem baby beef lze částečně také nahradit nedostatkové „telecí“ maso.
Ing. Jan Pinďák, CSc.
VÚCHS Rapotín
