Genetický pokrok je u krůt veliký, jejich růstový potenciál se za posledních 30 let více než zdvojnásobil. Z nabídky hybridních kombinací vybíráme takovou, která dosahuje jatečné zralosti při hmotnosti požadované odběratelem. U nás se vykrmují těžké krůty, vhodné pro zpracování na výrobky s větší přidanou hodnotou.
Jednodenních krůťat se k nám dováží 0,6–1,3 milionu ročně, v Česku nejsou rodičovské chovy ani krůtí líhně. Krůťata se dodávají sexovaná, vykrmují se odděleně podle pohlaví. Obvykle se jim v líhni zkracuje horní zobák, nebezpečí kanibalismu je velké i v nejútlejším věku. Někdy se před expedicí krůťatům dává do přepravek vlhký prestartér, jehož zbytky se v hale vysypou na papír, a je tak k dispozici zároveň se startérovou směsí KR1. Krmení bezprostředně po vylíhnutí podporuje rozvoj svaloviny, významnější množství svalových vláken se tvoří ještě v prvých 2–3 dnech postembryonálního života. Jejich tvorba končí ve věku 7 dní.
Krůťata nejsou trochu větší kuřata
Krůťata vyžadují od chovatele více zkušeností, pozornosti a péče než kuřata. Jsou choulostivější, náročnější na výživu a techniku krmení, citlivě reagují na nevhodné podmínky prostředí, chov je rizikovější.
Relativní velikost volete, žaludku a jater i délka střev jsou u krůťat menší než u kuřat. Mláďata krocana divokého musela pro ochranu před predátory umět brzy létat, proto je zpočátku jejich růst pomalý, s důrazem na rozvoj peří. V prvých 6–7 týdnech nerostou rychleji než vykrmovaná kuřata.
Transportem z líhně jsou krůťata unavena. Nejprve je necháme v uzavřených krabicích uklidnit. Po vypuštění z přepravek mají k dispozici vodu i krmivo. Po 3 hodinách se doporučuje na 3 hodiny zhasnout, nechat zvířata odpočinout. Střídání 3 hodin světla a 3 hodin tmy může pokračovat 24 hodin. Po rozsvícení jsou krůťata aktivní, snadněji se naučí pít a žrát. Intenzita osvětlení by měla být v prvých 36 hodinách alespoň 100 luxů, později stačí 10–20 luxů; příliš intenzivní světlo podporuje kanibalismus.
Intermitentní světelný program chrání zvířata před přežráním. Jedinci s přeplněným voletem ztrácejí rovnováhu a převrátí se na záda (flip over). Převracejí se také krůťata přehřátá, slabá nebo dehydrovaná. Čím déle leží na zádech a spotřebovávají energii máváním běháčků ve snaze obrátit se zpět, tím menší je šance na přežití. Převrácená krůťata, pokud nejsou zcela vyčerpaná, je vhodné vrátit do krabice a nechat je 2–3 hodiny v chladnějším prostředí.
Druhý den se svítí 23 hodin a hodinu jsou krůťata potmě. V dalších dnech se tma o hodinu prodlužuje, dokud nedosáhne 8 hodin. Doba nepřetržitého odpočinku je pro krůťata nezbytná. Bez nepřerušovaného spánku, kdy se v epifýze tvoří hormon melatonin, není vývoj kostry normální, přináší zejména problémy s běháky. Značně se také zpomalí rozvoj imunitního systému. Teprve v posledním období před vyskladňováním (u krocanů od 16. týdne) se i v noci ponechává tlumené světlo, aby se zvířata mohla kdykoliv nažrat.
prof. Ing. Jiří Zelenka, CSc.
Mendelova univerzita v Brně
Kontakt: zelenka@mendelu.cz
Celý článek najdete v Našem chovu 3/2023.
