Podle výsledků živočišné výroby (ČSÚ) na konci prvního pololetí 2001 klesly stavy drůbeže o 1,7% oproti stejnému období roku 2000, i když CZV u jatečných kuřat i jatečných krůt nepřetržitě rostly.
Je to rozdílná situace oproti předcházejícímu roku, kdy při stagnující CZV do pololetí roku 2000 vzrostly stavy drůbeže celkem o 7,7% vlivem vyšší poptávky po drůbežím mase (viz graf). Výroba drůbežího masa vzrostla v roce 2001 (2000) oproti roku 2000 (1999) o cca 3% (3,7%) Nejvyšší narůst výroby drůbežího masa byl v roce 1999 oproti roku 1998 a to o 13,3%. Za tři čtvrtletí roku 2001 se zvýšil nákup drůbeže celkem oproti stejnému období roku 2000 o 3,5%. Obdobně vzrostla i spotřeba drůbežího masa a dosáhla výše v roce 2000 20,8kg na obyvatele za rok..Spotřebou drůbežího masa 20,1kg dosáhla ČR již v roce 1999 úrovně spotřeby na obyvatele a rok v EU. Dovoz drůbežího masa v roce 2000 se meziročně zvýšil vzhledem k příznivým cenám. V roce 1999 se dovoz snížil pod úroveň roku 1998 a vývoz se vlivem příznivých cen zvýšil asi o 1/3 oproti roku 1998, což příznivě působilo na snížení záporného salda zahraničního obchodu
Výkrm kuřat je nejdůležitější kategorií drůbeže s největší produkcí drůbežího masa v ČR. Závislost výkrmu kuřat na přírodních podmínkách je vzhledem ke složení krmné dávky (převážně je krmena kompletní krmná směs) minimální. Vzhledem k vysoké koncentraci zvířat ve velkovýkrmnách je dosahována vysoká produktivita živé práce.
Náklady jatečných kuřat
Ve výkrmu kuřat došlo v roce 2000 u podniků právnických osob opět jako v roce 1999 ke snížení vynaložených nákladů o 14,1%. Celkové náklady v přepočtu na 1ks v roce 2000 dosáhly 32,36 Kč při 1,5 kg živé hmotnosti a byly v porovnání s rokem 1999 nižší o 9,2%. Užitkovost jen mírně poklesla, i když došlo ke snížení cen krmného obilí a z toho vyplývajících nižších cen KKS ( do května roku 2000). Proto došlo ke snížení nákladů na 1kg přírůstku i na 1kg živé hmotnosti oproti roku 1999.
Tab. 1: Vývoj a struktura nákladů ve výkrmu jatečních kuřat u podnikatelských subjektů právnických osob
Pokles farmářských cen (CZV) jatečních kuřat pod úroveň nákladů od konce roku 1998 do pololetí roku 1999 způsobil další redukci výrobní základny výkrmu kuřat, přestali vyrábět finančně slabší a hlavně ti, kteří měli vysoké náklady.
Nákladovou položkou s nejvyšší váhou jsou náklady na nakupovaná krmiva, která se na celkových nákladech podílejí 63,8% a spolu s vlastními krmivy 69,4% z celkových nákladů. V roce 2000 v porovnání s rokem 1999 došlo u těchto nákladových položek ke změnám v jejich struktuře. Náklady na krmiva celkem se snížily o 6,1% (důsledek nižší ceny krmného obilí a jeho lepšího využití vzhledem k odborné optimalizaci krmné dávky, tj. doplnění bílkovinnými koncentráty, minerály, vitamíny a antibiotiky). Náklady na nakupovaná krmiva se snížily o 8,2% a podíl vlastních krmiv se zvýšil o 37% (tzn., že pokračuje zvyšování výroby krmných směsí přímo v zemědělských podnicích z vlastního krmného obilí a nakupovaných bílkovinných koncentrátů, minerálních doplňků, biofaktorů, vitamínů aj., kterými se fortifikuje krmná směs. Také nakupované KKS se zlevnily při zachování kvality i nutriční hodnoty.)
Další významnou nákladovou položkou jsou pracovní náklady. Jejich podíl na celkových nákladech byl v roce 2000 9,4% a v porovnání s rokem 1999 byly o 26,1%.nižší. Přímé mzdy na 1000 krmných dnů byly vzhledem k zlepšující s produktivitě živé práce o 10% nižší, i když byl v daném roce mzdový nárůst, který zvýšil měsíční mzdy (což také umožnily zvyšující se farmářské ceny jatečných kuřat,oproti nízké farmářské ceně jatečných kuřat na konci roku 1998 a v prvním pololetí roku 1999 (viz graf). V roce 2000 nastal výrazný pokles režijních mezd vzhledem k lepšímu využíti kapacity výkrmových hal a vyšší obrátkovosti. a to o 41%
Z dalších nákladových položek zaujímají významnější podíl režijní náklady (6,1%), které se v roce 2000 meziročně snížily o 41,3% Výrobní režie enormně vzrostla v roce 1999 proti roku 1998, a to o 117 % (zůstaly podniky s větší koncentrací výroby – energeticky náročnější) a správní režie klesla o 1,7 % (zvětšila se koncentrace výroby). Celkově režijní náklady vzrostly v roce 1999 o 25,6 %.
Také významnou položkou nákladů je ostatní přímý materiál který se v roce 2000 meziročně snížil o 14,5% . Jeho snížení v roce 1999 oproti roku 1998 je o 33%. Velmi zajímavý je meziroční nárůst HIM, a to o 69,2 % v roce 1999. V roce 2000 je meziroční pokles o 4,5%. Příčinou nárůstu v roce 1999 bylo zvyšování podílu produkce v modernějších, tj. dražších technologiích a nevyužívání zastaralých objektů.
Z hlediska výrobních oblastí byly u podniků právnických osob nejnižší celkové náklady a nejnižší užitkovost v oblasti bramborářské. Nejvyšší celkové náklady, nejnižší průměrný denní přírůstek, to znamená nejnižšší užitkovost, byly zjištěny v oblasti kukuřičné a řepařské. V této oblasti byly také nejvyšší náklady na 1 kg přírůstku a 1kg ž. hm. Nejnižší náklady v bramborářské oblasti byly ovlivněny:
nejnižšími pracovními náklady (zvláště pak přímými mzdami, což ukazuje na vysokou produktivitu živé práce v moderních technologiích při vysoké koncentraci zvířat a na nízkou úroveň mezd na 1000 krmných dnů.
nízkými náklady na krmiva celkem (zde bylo spotřebováno nejvíce vlastních krmiv, míchaných ve vlastních míchárnách krmiv, nedostatečně fortifikovaných, u kterých nelze předpokládat vysokou nutriční hodnotu, což je podstatou nízké užitkovosti).
Vzhledem k výraznému poklesu nákladů v podnicích s větší koncentrací zvířat se zvyšující se užitkovostí, lze konstatovat, že intenzívní výkrm je rentabilní a zvýšené náklady na krmiva jsou vysoce efektivní. Krmí-li se podle růstové křivky – optimalizovanou krmnou dávkou lze při vyšší užitkovosti dosáhnout i nižších nákladů na krmiva potřebných na produkci 1kg přírůstku.
S rostoucími průměrnými denními přírůstky se zvyšují celkové vynaložené náklady na 1000 KD, nejrychleji pak náklady na krmiva. S rostoucí užitkovostí klesají pracovní náklady na 1000 KD i na 1kg ž. hm., což ukazuje na rostoucí produktivitu živé práce v moderních technologiích při vyšší koncentraci kuřat. Režie při vysoké užitkovosti výrazně klesají. Ostatní nákladové položky se zvyšují. Celkové náklady na 1kg přírůstku i živé hmotnosti se snižují. S rostoucí užitkovostí roste obrátkovost a tím je i lepší využití stájových kapacit.
Ve sledovaném období byla jatečná kuřata rentabilní v roce 1998. V roce 1999 se zhoršuje realizace to znamená snižují se CZV a jejich výroba se stává ztrátovou. Meziročně se míně zvyšují CZV a vzhledem k nižším nákladům na krmiva se v roce 2000 se snižují náklady a tím mírně roste i rentabilita výroby.
V roce 2001 rostoucí náklady (hlavně náklady na krmné směsi) jsou zohledněny vyšší CZV takže je dosahována mírná rentabilita.
Zpracovali: ing. Zdeněk Mládek, Ing. František Nohel
