Výkrm prasat je trvale nejdůležitější kategorií monogastrů s největší produkcí masa v ČR. Jde o odvětví živočišné výroby s vysokou produktivitou živé práce, které je mírně závislé na přírodních podmínkách.
Náklady výkrmu prasat
Celkové náklady ve výkrmu prasat vykazovaly v letech 1997 až 1999 u podniků právnických osob každoročně mírný pokles. Například v roce 1999 činil meziroční pokles celkových nákladů 9,7 % obdobně jako v předchozím roce (2,3 %). Celkové náklady poklesly od roku 1997 do roku 2000 o 8,0 %. Meziroční nárůst nákladů začíná rokem 2000, a to 4,2 %. V roce 2001 by celkové náklady podle predikce měly vzrůst o 15,5 % v porovnání s rokem 2000 a o 6,3 % v porovnání s rokem 1997. Celkové náklady v přepočtu na 1 kus při 108 kg ž. hm. v roce 2000 dosáhly 3248 Kč a byly v porovnání s rokem 1999 (3211 Kč/ks) vyšší o 1,1 %.
O úrovni nákladů (tyto porovnáváme přepočtené na 100 KD) ve výkrmu prasat prakticky rozhodují náklady na krmiva, pracovní náklady a režie. Nákladovou položkou s nejvyšším podílem na celkových nákladech jsou krmiva nakupovaná, která tvoří 44,7 % a spolu s vlastními krmivy představují 63,5 % z celkových nákladů. U nákladové položky krmiva nakupovaná lze od roku 1997 pozorovat jejich každoroční pokles do roku 1999, a to o 28,9 %. Příčinnou uvedeného snižování nákladů na krmiva nakupovaná byla nejen nižší cena krmných obilovin, ale i zlepšující se genofond prasat a nové technologie krmení. Obdobný trend byl i u podnikatelských subjektů fyzických osob.
Naopak každoročně se zvyšuje hodnota krmiv vlastních (celkem od roku 1997 až do roku 1999 vzrůst o 17,5 %). Náklady na nakupovaná krmiva se v roce 1999 meziročně snížily o 26,4 % a podíl vlastních krmiv se výrazně zvýši,l a to o 16 %. Tento trend znamenal, že se neustále zvyšovala výroba krmných směsí přímo v zemědělských podnicích z vlastního krmného obilí (vlastní krmné směsi byly pro podnik levnější). V roce 2000 nastává obrat u podnikatelských subjektů právnických osob. Výrobci krmných směsí podstatně nezvyšují ceny, i když rostou ceny krmného obilí a udržují standardní nutriční hodnotu krmných směsí, takže se zvyšuje jejich odbyt hlavně u podnikatelských subjektů právnických osob. Tempo růstu u spotřeby nakupovaných krmiv v cenovém vyjádření je 106,7 %, naopak spotřeba vlastních krmiv klesá o 19,3 %.
Další významnou nákladovou položkou jsou pracovní náklady, které měly v období 1997 až 1999 vzhledem k zvyšující se produktivitě živé práce klesající charakter (redukce výrobní základny výkrmu prasat, přestali vyrábět finančně slabší a hlavně ti, kteří měli vysoké náklady). Celkový pokles za toto období byl 10,8 %. V roce 2000 se podílely na celkových nákladech 11,6 % a v porovnání s rokem 1999 byly vzhledem k zlepšujícímu se odměňování v zemědělství pří mírně rostoucí produktivitě živé práce o 10,3 % vyšší. Zlepšení odměňování pracovníků ve stabilizovaných chovech prasat je také ovlivněno zvyšující se nákupní cenou prasat na konci roku 1999 a v druhém pololetí roku 2000 (viz graf).
Z dalších nákladových položek zaujímají v roce významnější podíl (9,3 %) na celkových nákladech režijní náklady, jejichž hodnota se od roku 1997 do roku 1999 celkově snížila o 6,9 %. V návaznosti na růst hlavně mezd v roce 2000 je meziroční nárůst této nákladové položky 8,9 %. Zajímavé je meziroční tempo přírůstku výrobní režie, a to o 25 % (i když v roce 1999 klesla proti roku 1998 o 10,2 % - zůstaly podniky s větší koncentrací výroby a nižšími výrobními náklady) a správní režie v roce 2000 stoupla jen o 1 % (když v roce 1999 stoupla oproti roku 1998 o 19,7 % - zmenšil se objem výroby a vzrostly ceny energií a PHM).
V roce 2000 proběhla další koncentrace a hlavně modernizace výroby, takže dochází k dalšímu, i když již menšímu meziročnímu nárůstu odpisů hmotného investičního majetku (HIM), a to o 9,1 %. Meziroční nárůst v roce 1999 byl 46,7 %, příčinou bylo zvyšování podílu produkce v modernějších, tj. dražších technologiích a nevyužívání zastaralých objektů. Nákladová položka odpisy HIM se na celkových nákladech v roce 2000 podílela 3,1 % a od roku 1997 do roku 2000 vzrostla o 84,6 %.
Ostatní nákladové položky jsou ve výkrmu prasat u právnických i fyzických osob méně významné. Ostatní přímé náklady a služby se na celkových nákladech v roce 2000 podílely 5,3 % a od roku 1997 lze u nich pozorovat neustálý, ale pouze mírný nárůst.
Vlivy působící na úroveň nákladů
a) Právní forma podnikání
Náklady celkem ve výkrmu prasat u fyzických osob vykazovali vždy meziročně ve sledovaném období 1997 až 2000 střídavě nárůst a pokles. Celkově se ve sledovaném období zvýšily o 4,2 %. V roce 1998 vzrostly celkové náklady oproti roku 1997 o 7,1 %, a v roce 1999 poklesly v porovnání s rokem 1998 o 8,9 %. Meziroční nárůst celkových nákladů v roce 2000 byl 6,8 %.
V roce 2000 stejně jako v letech 1997 až 1999 byly u podniků fyzických osob vyšší celkové náklady než u podniků právnických osob. Nižší byly také, obdobně jako v roce 1997 a 1999, průměrné denní přírůstky, což se odrazilo ve vyšších nákladech na 1 kg přírůstku a částečně v nákladech na 1 kg ž. hm. Náklady na selata však byly nepatrně nižší než u podniků právnických osob.
U podnikatelských subjektů fyzických osob byly v roce 2000 zjištěny o 19,5 % vyšší celkové náklady než u právnických osob, zejména šlo o vyšší náklady na nakupovaná a vlastní krmiva. Vyšší intenzifikační vklady se jen částečně odrazily v úrovni dosaženého průměrného denního přírůstku (nedokonale optimalizovaná krmná dávka složená z vlastních jadrných krmiv a fortifikačních doplňků), který byl u podnikatelských subjektů fyzických osob o 0,008 kg nižší než u právnických. Tyto faktory spolu s vyššími pracovními náklady (menší produktivita živé práce v technologicky zastaralých malokapacitních stájích fyzických osob) měly za následek vyšší celkové náklady na 1 kg přírůstku a na 1 kg ž. hm.
Pracovní náklady na 100 KD v roce 2000 byly u podnikatelských subjektů fyzických osob o 17 % vyšší než u podniků právnických osob. Ostatní přímé náklady a služby byly o 38,6 % vyšší. Režijní náklady na 100 KD meziročně vzrostly o 70,8 % a v porovnání s právnickými osobami byly o 59,2 % vyšší. Celkově v roce 2000 byly u podnikatelských subjektů fyzických osob náklady na 1 kg přírůstku o 5,44 Kč vyšší v porovnání s podnikatelskými subjekty právnických osob.
U podnikatelských subjektů fyzických osob byly evidovány výrazně nejnižší celkové náklady v bramborářsko ovesné a horské oblasti., průměrný denní přírůstek byl však nejnižší v oblasti bramborářské . Náklady na 1 kg přírůstku a na 1 kg ž. hm. se směrem k horším přírodním podmínkám snižovaly. Vlivem druhého nejvyššího průměrného denního přírůstku byly dosaženy nejnižší náklady na 1 kg přírůstku a na 1 kg ž. hm. v bramborářsko-ovesné a horské oblasti.
b) Rozdílné přírodní podmínky
Z hlediska výrobních oblastí byly u podniků právnických osob nejnižší celkové náklady a nejvyšší průměrný denní přírůstek zjištěny opět jako v roce 1999 v oblasti bramborářské. V této oblasti jsou již řadu let také nejnižší náklady na 1 kg přírůstku. Tyto nejnižší náklady byly ovlivněny:
- nejnižšími režijními náklady,
- nejnižšími pracovními náklady,
- nízkými náklady na krmiva celkem, i když v této oblasti je spotřebováno nejvíce nakoupených krmiv, tzn. kompletních krmných směsí míchaných ve specializovaných míchárnách krmiv, u kterých lze předpokládat stabilně vysokou nutriční hodnotu.
Náklady na 1 kg. ž. hm. ve výkrmu prasat jsou v roce 2000 nejnižší v bramborářské výrobní oblasti.
c) Rozdílná intenzita výroby
S rostoucími průměrnými denními přírůstky se zvyšují celkové vynaložené náklady na 100 KD, nejrychleji pak náklady na krmiva. Nejvyšší užitkovost je dosahována téměř s třetinou vlastních krmiv. To znamená, že špičkové podniky s nejvyšší užitkovostí jsou schopny namíchat si vlastní krmné směsi minimálně na úrovni průmyslově vyráběných kompletních krmných směsí. S rostoucí užitkovostí klesají pracovní náklady na 100 KD i na 1 kg ž. hm., což ukazuje na rostoucí produktivitu živé práce v moderních technologiích při vyšší koncentraci zvířat. Režie při vysoké užitkovosti výrazně klesají. Ostatní nákladové položky se zvyšují. S rostoucí užitkovostí roste obrátkovost a tím je i lepší využití stájových kapacit .
Vzhledem k výraznému poklesu nákladů se zvyšující se užitkovostí, lze konstatovat, že intenzívní výkrm je rentabilní a zvýšené náklady na krmiva jsou vysoce efektivní. Krmí-li se podle růstové křivky – optimalizovanou krmnou dávkou – lze při vyšší užitkovosti dosáhnout i nižších nákladů na krmiva potřebných na produkci 1 kg přírůstku.
Při průměrném denním přírůstku 0,746 kg činily náklady na 1 kg přírůstku 20,26 Kč a náklady na 1 kg ž. hm. 27,62 Kč. Při průměrném denním přírůstku 0,502 kg byly náklady na 1 kg přírůstku o 5,08 Kč vyšší. Proti roku 1999 se počet podniků s vysokými náklady snížil.
Výrazné meziroční snížení nákladů na 1 kg ž. hm. z roku 1999 (u PO o 5,75 Kč/kg, u FO o 3,01 Kč/kg) pokračovalo v roce 2000 u PO mírným zvýšením o 0,34 Kč/kg, ale u FO jejich dalším snížením, a to o 0,23 Kč/kg při výrazném zvýšení užitkovosti (u PO o 2,4 % a u FO o 5,3 %). Uvedené skutečnosti při růstu realizačních cen ovlivnily zvýšení rentability ve výkrmu prasat. Při průměrném denním přírůstku 0,654 kg u PO a 0,646 kg u FO náklady na 1 kg ž. hm. u právnických i fyzických osob, vzhledem ke stále se zvyšující realizační ceně zajistily slušnou rentabilitu výroby prasat. (viz graf ) .
U podniků fyzických osob se meziročně realizační ceny zvýšily, takže i při vyšších vynaložených nákladech je v této podnikatelské skupině výroba zisková.
Se zvyšující se užitkovostí klesaly náklady na 1 kg přírůstku a náklady na 1 kg ž. hm. a současně byla při dosažení průměrného denního přírůstku nad 0,68 kg nejnižší realizační cena. Se zvyšujícím se průměrným denním přírůstkem se míra rentability snižovala. Při všech užitkovostech dosahovala míra rentability vysoké kladné hodnoty.
Ing. Zdeněk Mládek, Ing. František Nohel, Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky
