Pan Karel Duda začal hospodařit v roce 1992, kdy zprivatizoval několik objektů pro chov skotu bývalého Státního statku Tachov, odštěpného závodu Planá. Ačkoli měl již vyhotovený projekt rekonstrukce stájí, nikdy s ní nezačal. Likvidační politika zdejší mlékárny postihla nejen jeho, ale všechny okolní chovatele dojnic. Proto se vrátil k tomu, čemu se věnoval celý život, k chovu prasat.
V roce 1992 bylo ve stájích u Plané ustájeno 240 dojnic, projekt jich dokonce plánoval až 550, dnes tam ale zbylo jen 70 černostrakatých dojnic. Úpadek chovu dojnic na Tachovsku zapříčinila likvidace mlékáren spolu s miliónovými dluhy a špatnou platební morálkou zbylých subjektů vykupujících mléko. Mlékárna dluží panu Dudovi za dodané mléko od listopadu a další spolupráci s ní proto neplánuje. Rozhodl se pro změnu. Krávy sice hodlá zachovat v současném počtu, jejich zaměření se ale změní. Loni začal s převodným křížením, používá charolaiské býky a telata prodává jako zástavový skot.
Co nejnižší investice
Prázdné kravíny chovatel přizpůsobil chovu prasat. Snažil se maximálně využít stávajících zařízení kravínů, došlo pouze k výměně koryt za žlaby, například zábrany zůstaly. V roce 1992 si pan Duda pořídil 20 prasnic, dnes chová 80 matek základního stáda, které ročně vyprodukují 1700 selat. Zhruba polovina tohoto počtu putuje do výkrmu přímo na farmě. Zbytek nabízí chovatel k prodeji. Do výkrmu jednorázově naskladňuje 450 prasat. Na farmě jsou tři kanci, zhruba 50 % prasnic zabřezne v přirozené plemenitbě, druhou polovinu prasnic má na starosti inseminátor.
Z obhospodařovaných 640 ha orné půdy oře zhruba 450 ha. Pokud se mu podaří prodat trochu pšenice, ječmene nebo řepky, je to vítané přilepšení, jinak putuje veškeré obilí do krmných směsí pro zvířata. Vyrábějí se přímo v podniku: v roce 1993 koupil farmář Duda míchací linku Himel. Zpočátku ji svěřil nepříliš spolehlivému zaměstnanci, to byla ovšem, jak zdůrazňuje, zásadní chyba. Dnes má naopak u „míchačky“ nejschopnějšího a nejspolehlivějšího člověka a tento tah se mu velice vyplatil. Vždyť kvalita krmných směsí je jedním ze základních podmínek úspěchu. Výživu všech zvířat na farmě řídí ve spolupráci s poradcem firmy Schaumann a zkrmuje už tři roky všechny kategorie směsí, ČOS, A1, A2, CDP, KPB, KPK, ČOT, starter pro telata a HZ a produkční směs pro dojnice.
Pokroky v chovu
Za rok 1999 odchoval farmář přes 21 selat od jedné prasnice. Díky výborné péči před i během odstavu mají selata dobrý start na začátku výkrmu, zájemci o selata jedou nakupovat s vědomím, že nebudou „podražená“. Velmi oceňují i vyrovnanost, rovnoměrnost a perfektní růst selat pocházejících z Plané. Průměrný přírůstek prasat ve výkrmu je 0,75 kg. Toto číslo je ovšem zkresleno tím, že sledování provádí chovatel z praktických důvodů již od 10 kg váhy selete. Ve finále nejsou výjimkou kusy s denním přírůstkem 1,1 kg.
Zemědělství nechceme opustit
Na kvalitě prasat Dudova chovu se kromě dobré výživy podepisuje i výborná zootechnická práce dvou zaměstnanců, kteří se o celý chov prasat starají. Komfortní kubatura „kravína“ poskytuje prasatům mikroklima, jaké může zajistit jen klimatizace na vysoké úrovni. Nepříjemný zápach a čpavek, tolik obvyklý pro chovy prasat, zatěžuje dýchací aparát zde ustájených prasat jen nepatrně a respirační problémy zde neznají.
Na vysoké úrovni je v Plané komplexní péče o zvířata. Jak by ne, pan Duda má ve svých 63 letech zkušeností na rozdávání, protože dlouhou dobu působil jako zootechnik plemenář. Současnou situaci v zemědělství bere s nadhledem. Doufá, že když už se nepodařilo udržet krávy v jeho regionu, alespoň s prasaty to bude lepší. Čeští farmáři prý nepotřebují cenu jako v Německu, zcela by jim stačila splatnost, která je obvyklá v zemích Evropské unie. Shánění dlužníků a vymáhání peněz mu ubírá mnoho času a sil. V žertu říká, že se těší na penzi, až bude sledovat, jak se daří jeho nástupci. Pardon, nástupkyni, chovu se totiž v budoucnu ujme jeho dcera.
