
V posledních letech čelí výkrm skotu rostoucím tlakům, především z hlediska environmentálních požadavků a změn ve spotřebitelském chování, a tím i ekonomické udržitelnosti. Přesto zůstává významným odvětvím evropského zemědělství, které přispívá k produkci kvalitního masa i k udržování krajiny a biodiverzity. Evropský sektor výkrmu je charakteristický značnou rozmanitostí – od intenzivních systémů zejména v Itálii nebo Španělsku až po extenzivní pastvinné chovy například v Irsku. Cílem článku je identifikovat ekonomicky úspěšné podniky s výkrmem skotu v EU a ukázat jejich produkční systémy.
Vyhodnocení ekonomicky úspěšných systémů výkrmu skotu má význam pro pochopení faktorů, které vedou k dosažení rentability výroby. Metodika analýzy spočívá v porovnání ekonomických nákladů s příjmy typických farem. Data pochází z mezinárodní sítě pro ekonomiku odchovu a výkrmu skotu a ovcí agri benchmark Beef and Sheep. Mezinárodní síť je sdružení výzkumných institucí, poradců a producentů, které prostřednictvím svých členů každoročně pořizuje vlastní databázi údajů o typických farmách s chovem skotu a ovcí1). ÚZEI je jednou z 39 členských zemí, autorka sestavuje data za ČR.
Co je typická farma
Jde o skutečný zemědělský podnik nebo soubor údajů popisujících zemědělský podnik, představující hlavní produkční region, typickou velikost a technologie. Podnik s výkrmem skotu užívaný v metodice mezinárodní sítě odpovídá zhruba českému pojmu středisko výkrmu skotu. Začíná koupí zástavu od krav BTPM, případně již staršího skotu určeného k výkrmu nebo telat z mléčné produkce buď od jiného zemědělského podniku nebo převodem z vlastního podniku. Při převodu zvířat z vlastního podniku je skot vstupující do výkrmu oceněn tržními cenami. Produkt podniku s výkrmem skotu se měří v prodané jatečné hmotnosti a zahrnuje všechna zvířata, která jsou chována výhradně k jatečním účelům: býky, voly, jalovice, telata nebo krávy. Nezahrnuje brakovaná zvířata z podniku s výrobou mléka nebo z podniku s odchovem skotu ve stejném podniku.
Použité ukazatele
Skot vstupující do výkrmu je napříč spektrem typických farem v EU velmi diverzifikovaný, a to nejen plemenem a pohlavím, ale i věkem a váhou (telata, zástavový skot, skot z předvýkrmu). V průběhu výkrmu se diverzita produktu snižuje (např. délkou výkrmu se mnohdy vyrovnávají počáteční váhové rozdíly ap.), ale i na konci výkrmu zůstává diverzita konečného produktu poměrně velká. Od této skutečnosti se odvíjí i rozdílnost v hodnotách některých výkonových ukazatelů. V řadě z nich se odráží nejen výkon, ale i charakter vstupujícího a konečného produktu a odpovídající výrobní postup. Srovnatelným ekonomickým ukazatelem výkonu typické farmy je tedy syntetický ukazatel zisku.
Náklady na výkrm skotu na jednotku produkce byly nízké na některých typických farmách ve Španělsku a Německu, neplatí to však plošně. Také ekonomika výkrmu skotu je v rámci vzorku zemí nejlepší v Německu a ve Španělsku, přičemž konkrétní tržní a klimatické podmínky v daném roce vychylují nejlepší úspěšnost mezi těmito dvěma zeměmi.
Článek byl recenzován.
Použité zdroje:
1) www.agribenchmark.org
2) Agrarmarkt Informations-GmbH
Ing. Iveta Bošková, Ph.D.
Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Praha
Kontakt: Boskova.Iveta@uzei.cz
Celý recenzovaný článek autorů najdete v Našem chovu 12/2025.

