V rámci naší technologické přílohy jsme požádali o rozhovor Ing. Františka Vetýšku, který uvádí do praxe nápad, jak vylepšit dostýlané boxové lože pro volné ustájení skotu. Již funguje několik instalací těchto úprav boxových loží a ukazuje se, že změny posunují pohodu krav pozitivním směrem.
Co se vám nelíbí na řešení boxových loží, se kterými se setkáváme v ČR?
Dosavadní řešení individuálních boxových loží v praxi, až na výjimky, plně neodpovídají požadavku skotu na pohodlné a čisté lože. V minulém období modernizací a výstavby stájí pro skot se hledělo více na množství než na kvalitu a zvýšená mléčná užitkovost odhalila problém odpočinku a klidu ve stáji. Také jsme nebrali na zřetel, jak velký prostor při vstávání a uléhání kráva potřebuje. Proto je problematika komfortu lože jedním z nedořešených problémů v ustájení krav a zásadní pro odpočinek skotu. Svůj podíl na tomto problému má i podcenění pracovní operace stlaní jak z hlediska používané techniky, tak i odpovědné práce . Obecně projektovaná kratší délka lože neumožňuje zvířatům pohodlné zalehávání a zejména vstávání z boxu. Vymezení stlané části lože se řeší nevhodnou instalací hrudní zábrany, která omezuje pohodlné natažení předních končetin. Nosné sloupky hrazení jsou často kotvené ve vrstvě podestýlky a v tomto agresivním prostředí dochází ke korozi spodní části.
Vždyť existují nějaké normy pro stavbu boxů…
Chovatelé skotu při výstavbě nových stáj využívají projekční kanceláře, které se většinou drží osvědčených standardů. Platná legislativa uvádí jen minimální rozměry. Současná vyhláška o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat 208/2004 Sb., změna 425/2009 Sb. uvádí minimální délkový rozměr u krav v jedné řadě 2300 mm, přičemž osvědčená délka u krav s menším rámcem je 2700 mm a velkým rámcem 3000 mm. Chovatelé sami přináší vlastní řešení i ze zkušeností z farem z chovatelsky vyspělých zemí. Zásadní nedostatek však zůstává, a to udržet požadovanou vrstvu podestýlky v loži v mírném spádu k hnojné chodbě a omezit zakálení konce boxu zvířaty s menším rámcem a bezproblémové zaléhávání a vstávání zvířat.
Popište prosím, s jakým stavem technologií se v praxi setkáváte?
Umístění stranových zábran, šíjové a hrudní zábrany vymezuje skotu prostor pro pohodlné zalehnutí do lože a snadné vstávání. Tyto technické rozměry jsou vývojem upravovány do odpovídajících parametrů podle rámcových rozměrů skotu. Skotu je nabízen výběr místa, kde pohodlně ulehne a vstane, a to tak jako ve volném výběhu. Skot při vstávání přenáší nejprve těžiště na přední část těla, tj. klekne, potom se postaví na zadní končetiny a dokončí vstávání na přední končetiny, přičemž kohoutková zábrana nutí k couvání z boxového lože do hnojné chodby, a tím zadní končetiny vyhrnují podestýlku. Následně nedochází k případnému zakálení podestýlky.
Individuální lože také zabezpečuje ochranu před ostatními, leckdy dominantnějšími zvířaty. Doba odpočinku je rozhodující pro zdraví, reprodukci a užitkovost skotu. Pokud je lože nepohodlné a odpočinek se zkracuje, dochází k narušení pohody, což způsobuje kratší dobu přežvykování, pokles užitkovosti, problémy s reprodukcí, náchylnost k onemocnění mléčné žlázy, kulhání, znečištění zvířat atd. Krávy v průběhu dne zaléhávají do loží 6 až 10krát, přičemž celková doba ležení by měla denně přesáhnout 12 hodin.
Podestýlka v loži zajišťuje tepelnou izolaci, měkkost povrchu pro klouby, oporu končetin a zároveň i odpovídající hygienu lože. Stelivový organický materiál je v provozu dostupný a při nastýlání s přídavkem alkalického přípravku do podestýlky dochází ke zlepšení hygieny lože. Nárůst hodnoty pH v podestýlce nad 8,5 je již letální hodnota pro patogenní zárodky, zastavuje i jejich další pomnožování. Tyto skutečnosti čtenáři Našeho chovu většinou znají a v Našem chovu byli publikované v mnoha článcích zejména od doc. Oldřicha Doležala, DrSc. Chovatelé také určitě vítají v tomto směru připravovanou dotaci od státu na zlepšení stájového prostředí, ošetření podestýlky proti hmyzu mletým vápencem. Na trhu s technologiemi také obchodníci pravidelně udivují různými tvary a typy zábran („hity sezony“) a ty postupně zanikají, někdy bohužel způsobují i poranění vemene.
Celková délka lože ovlivňuje pohodlné vstávání skotu. Při krátkém loži to způsobuje starším, či dlouhým nebo zdravotně oslabeným kravám těžkosti při vstávání, s mnoha neúspěšnými vyčerpávajícími pokusy při ulehnutí krávy. I proto se boxovému loži vyhýbají anebo zůstanou ležet polovinou těla na znečištěné hnojné chodbě. Problém zakálení konce lože byl řešen různými typy hrudních zábran, které ale znemožňovaly pohodlné položení předních končetin. Vysoko umístěná hrudní zábrana omezuje skot v přední části v pohodlném ležení.
Kvalita stlaného lože se rovněž zhoršuje, pokud není dodržena provozní kázeň, zejména četnost doplňování lože organickou podestýlkou s alkalizačním přípravkem i s případnou ruční úpravou povrch do požadované roviny vrstvy.
Zkuste být konkrétnější…
Vycházím z publikovaného poznatku doc. Doležala, kdy v preferenčním testu měly krávy možnost výběru loží s různými podestýlkovými materiály a matracemi. Jednoznačně preferovaly organickou podestýlku.
První problém individuálních stlaných loží je, udržet v podlahové ploše dostatečnou, neznečištěnou vrstvu podestýlky, a to zejména u separátu.
Stelivo ze zadní části lože je při vstávání skotu zadními končetinami vyhrnované na hnojnou chodbu. Tento problém se projevuje zejména při stlaní separátem, kdy zvířata při neadekvátním nastýlání leží i na „holém“ betonu. V praxi se pro stabilizaci podestýlky v loži instalují různé plastové rošty, rozpůlené pneumatiky, což při nedostatku podestýlky způsobuje i otlaky.
Pokud je lože bez hrudní zábrany, délka nastýlané plochy lože zhoršuje stabilitu podestýlky v dostatečné vrstvě. Rámcově menší zvířata se posunou hlouběji do lože a zakálí konec boxového lože.
Druhý problém spočívá v nevhodně koncipovaných typech a umístění hrudních zábran. Současně užívané hrudní zábrany jsou buď dřevěné desky, zpravidla nakloněné v úhlu 60° , kolmo na osu ležících zvířat, anebo se jedná o plastové trubky zavěšené na stranové zábraně. Toto řešení však neumožňuje natažení předních končetin a omezuje specifické vstávání skotu, kdy je nutný prostor na vpřed směřující svižný pohyb. Spodní hrudní zábrana z plastu je někdy instalovaná na ložích s matracemi při kejdové technologii provozu.
Třetím problémem je koroze nosných sloupků hrazení pokud jsou ve vrstvě podestýlky. V kyselém prostředí podléhají korozi všechny možné povrchové úpravy.
Ovšem každý technonologický systém musí být provozován podle předem daných pravidel, což se u procesu stlaní boxů zpravidla nedodržuje. Tato operace se musí významově povýšit až na úroveň přihrnování krmiva. Co je nám platná specifická výživa, když konverzi živin u skotu omezíme nevhodným odpočinkem. Proto je nutné stlaní vykonávat spolehlivou technikou, a to v pravidelném režimu. Tyto požadavky podle mého názoru splňuje tradiční výrobce vozů na stlaní STS Olbramovice, včetně přesného dávkování mletého vápence.*
Jak je to s délkou loží?
Celý rozhovor najdete v Našem chovu 5/2015
