Stejně jako v každé jiná komerční oblasti potřebují také chovatelé skotu naplnit hospodářské cíle: maximalizovat efektivitu a produktivitu, vytvářet hodnotu a udržovat chov v zisku. Aby bylo možné tyto cíle naplnit, byly pro skot vyvinuty různé reprodukční biotechnologie. Umělá inseminace a obecně embryo technologie, přispívají k dosažení chovných cílů a zvyšují produktivitu farem prostřednictvím zlepšení specifických vlastností díky řízenému připouštění plemenic.
Umělá inseminace představuje nejrozšířenější způsob efektivní plemenářské práce. V rámci každodenní činnosti na farmách hraje nezastupitelnou roli, ale pokud jsou v chovu geneticky výjimeční jedinci, nebo je zapotřebí v co nejkratší době vylepšit genofond stáda, mnohonásobně vyšší efektivitu produkce potomků představuje embryotransfer. V podstatě lze uvažovat o zisku zhruba 5–7 přenosuschopných embryí na jednu dárkyni, což při 50% úspěšnosti zabřeznutí činní zhruba tři telata na krávu a výplach. Takových výplachů lze udělat v poporodním období několik, obecně se doporučují dva. Od každé krávy, která podstoupí embryotransfer (ET), pak můžeme během jednoho roku získat asi šest telat z ET a jedno z inseminace. Dalo by se říct, že to už je poměrně hodně materiálu na selekci. Nicméně existuje ale další biotechnologická metoda, která tyto počty mnohonásobně zvyšuje. Jedná se o produkci embryí v laboratoři, tzv. in vitro produkce embryí.
Nejedná se však o žádnou převratnou novinku, jak by se mohlo zdát. Již koncem 80. let minulého století se narodila telata z embryí vzniklých v laboratoři a např. v USA se o deset let později tato metoda začala nabízet chovatelům. Zásadním milníkem v komerční produkci embryí je rok 2016, kdy dle oficiálních statistik IETS (International Embryo Technology Society) bylo celosvětově vyprodukováno více embryí v laboratoři než klasickým výplachem z dárkyň. Od té doby počty laboratorních embryí každoročně stoupají, zatímco produkce embryí výplachem dělohy dárkyně, spíše klesá.
Co si představit pod metodou in vitro?
Laboratorní produkce embryí sestává z několika na sebe navazujících kroků: odběr vajíček od dárkyně, jejich dozrání, oplození a kultivace embryí ve specifických podmínkách až do fáze přenosu nebo kryokonzervace. K tomu, aby jednotlivé kroky vedly k úspěšné výrobě přenosuschopných embryí je zapotřebí nákladného vybavení a certifikovaná veterinární embryologická laboratoř s proškoleným a kvalitním personálem.
Vajíčka se získávají z dárkyň různého věku a reprodukčního statusu. Stejně jako u klasického embryotransferu, kdy vyplachujeme embrya z dělohy dárkyně, je možné odebírat vajíčka k dalšímu zpracování od cyklujících plemenic. Obrovskou výhodou laboratorní produkce embryí je ale využití dárkyň, které jsou v prvním trimestru březosti, nereagují na superstimulační hormonální léčbu nebo od nich nelze získat přenosuschopná embrya, necyklují, jsou staré, nemocné nebo mají nějaký úraz. Kromě toho se dají jako zdroj mnoha vajíček využít i vaječníky získané z poražených zvířat.
Doc. Ing. Jiří Šichtař, Ph.D.
EmbryoLab s. r. o.
Kontakt: j.sichtar@gmail.com
Celý článek najdete v Našem chovu 9/2023.
