25.06.2001 | 06:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Výroba krmných směsí v malém může být rentabilní

Společnost ZEAS Lysice, a.s., hospodaří na více než 2200 ha zemědělské půdy na Moravě v oblasti Blanska. Pozemky v katastru 13 obcí se nacházejí v nadmořské výšce od 350 do 670 m. Paleta činností podniku v oblasti živočišné výroby je nesmírně pestrá, výkrm skotu, chov dojnic, výkrm prasat, drůbeže, produkce vajec – to je jen hrubý výčet. Výživa skotu a prasat je zajišťována vlastní výrobou v mícharně krmných směsí, provoz Býkovice. Jde o malou, ale rentabilní výrobnu, o které jsme hovořili s jejím vedoucím Ing. Františkem Slavičem.

Výrobna krmných směsí vznikla z bývalé sušárny tvarovaných krmiv. Ta prošla v roce 1995 rekonstrukcí a nynější produkční kapacita dosahuje 10 000 tun ročně v jednosměnném provozu. „Kapacitu nenaplňujeme. Vloni jsme vyrobili asi 8000 tun, letos to bude kolem sedmi tisíc,“ vysvětluje vedoucí, který nastoupil do podniku v roce 1994, kdy dostala ZEAS Lysice zakázku míchat krmné směsi pro Agropodnik Skalice. Výrobní technologie byla však tehdy nevyhovující především z pohledu kvality míchání, tím také objem výroby značně narostl, do Skalice dodávali 3500 tun ročně. (Tato spolupráci trvala až do rekonstrukce jejich provozu na systém tekutého krmení prasat.) Proto se v roce 1995 rozhodli Lysičtí investovat do rekonstrukce. Projekt vybrali z nabídky třech firem, bohužel těsně před tím, než vešel v platnost nový zákon o krmivech, jehož „znění jsme v té době ještě neznali,“ vysvětluje Slavič. Přestavba přinesla značnou úsporu: „původně na míchárně pracovalo pět lidí a dnes tam stačí jeden. Jen z důvodů bezpečnosti práce a prodeje pro maloodběratele tam zůstávají dva.“
Investice do rekonstrukce se vyplatí
Ačkoliv byla výrobna před rekonstrukcí v roce 1995 zaregistrovaná pro typ výroby s premixy, tj. s více koncentrovanými doplňky, paradoxně po rekonstrukci podle nových předpisů získali již jen registraci pro výrobu krmných směsí s doplňkovými krmivy, ta jsou méně koncentrovaná. Od 1. ledna 2001 vstoupila v platnost další podstatná novela zákona o krmivech značně zpřísňující požadavky na technologii. „Abychom vyhověly požadavkům nového zákona, chystáme se na další přestavbu, budeme muset vyměnit míchačky a navažovací zařízení,“ vysvětluje vedoucí výrobny, co musí podnik udělat, aby splnil podmínky pro registraci výroby s použitím premixů podle nové legislativy. Pokud jde o navažování, ve stávající technologii se váží celá míchačka, což je právě z pohledu nového zákona o krmivech nevyhovující, není dosaženo přesnosti +- 1 %. „Míchací zařízení nevyhovuje zamíchatelností pro typ výroby s premixy, proto místo dvou vertikálních míchaček bude umístěna jedna horizontální a pokud jde o navažování středně objemných surovin, jako je například vápenec, sója, tak bychom měli mít pro každou zvlášť zásobník.“. Další podmínkou je využití pneumatických dopravníků. Do konce června obdrží ZEAS zpracované nabídky od firem, které mají zájem přestavbu provést, ty pak posoudí také pracovníci ÚKZÚZ, zda vyhovují platným právním předpisům. Novinkou by se mělo stát doplnění technologie mačkačem a tukovacím zařízením „S přestavbou začínáme teprve nyní především proto, že jsme museli čekat až vyjdou prováděcí vyhlášky k zákonu o krmivu, k tomu však došlo až těsně před jejich nabytím platnosti. Půjde o investici v hodnotě dvou miliónů Kč. „Po rekonstrukci na tom určitě budeme lépe, doplňkové směsi obsahují nosiče, jako je vápenec nebo mouku, které jsme schopni sehnat levněji. Počítáme s tím, že budeme do krmných směsí zařazovat premixy řádově v množství okolo 0,5 %,“ vysvětluje vedoucí rozhodnutí do technologie investovat. „Od roku 1994, kdy jsem sem nastoupil, míchárna neměla pod jeden a půl milionu korun zisku za rok. V rámci společnosti máme střediskové hospodaření, což znamená, že počítáme v tržních cenách. Já dostanu obilí za tržní ceny a za tržní ceny prodávám vyrobené krmné směsi živočišné výrobě. Pokud se hovoří o drobném prodeji, prodali jsme na drobno přibližně za tři miliony korun. Celkem za loňský rok dosáhla výrobna 45 miliónů korun tržeb“, dokončuje Slavič.
Nízké ceny lákají odběratele
Z celkového objemu se 60 až 65 % výroby krmných směsí spotřebuje ve vlastním podniku v chovu prasat a skotu. „Našimi zákazníky,“ pokračuje vedoucí výrobny, „však nejsou jen drobní zemědělci. Velkému zájmu se těší startery pro telata, kterých vyrábíme hodně, například pro sousední zemědělský podnik mícháme doplňkovou směs pro dojnice.“ Měsíčně deset tun směsí nakoupí chovatelé koní, sortiment doplňují směsi pro králíky, s kokcidiostatiky nebo bez nich. „Někdy jich prodáme 30 až 40 tun měsíčně, záleží na sezóně. Z dalšího mohu uvést směsi pro srnčí zvěř, určené pro myslivecké sdružení, jde také o objem 20 až 30 tun.“ Zájem o krmiva z Býkovic je především díky jejich výhodným cenám. Například směsi pro králíky, které chovatelé nakupují v obchodě za běžné ceny 7 až 8 Kč za jeden kilogram, bez kokcidiostatik, vycházejí kolem 5500 Kč/t včetně DPH a pytlů. Odběratelé jsou s jejich kvalitou spokojeni, reklamace se objevily jen vloni, když začali vyrábět z čerstvého obilí. Pokud jde o obsah plísní, na které jsou králíci velmi náchylní, veškeré obilí nastřikují protiplísňovými přípravky, jsou zařazovány rovněž absorbenty mykotoxinů. Obsah plísní v obilí kontroluje laboratoř společnosti S.O.S Skalice.
Krmné odrůdy obilovin jsou vhodnější
Vlastní obilí pro výrobu krmných směsí ve výrobně nevyužívají, „3000 až 4000 tun nakupujeme, podíl z vlastní produkce nepřekročí 30 procent.“ Jako důvod uvádí ing. Slavič, skutečnost, že v oblasti, kde ZEAS hospodaří, se daří potravinářským odrůdám pšenice a sladovnickému ječmeni. „Když obilí nevyjde, tak ho samozřejmě na výrobnu dostaneme.“ To však není podle vedoucího výhodné, proto nakupují krmnou pšenici i ostatní obiloviny. S dodavateli z oblastí, kde se nedaří pěstování potravinářských odrůd, je domluvené, že sejí krmné odrůdy. „Snažíme se nakupovat také tritikale, je ho však tak málo, nenaplníme ani celou buňku.“
Receptury krmných směsí pocházejí většinou od spolupracujících firem, od kterých podnik odebírá doplňková krmiva, jejich složení vychází ze znalostí místních podmínek, možností surovin a jejich cen. .“Nevyrábíme krmné směsi pro drůbež, protože je to technologicky a energeticky náročné. Snažíme se nedávat vysoké marže, proto jsme získali mnoho zákazníku. Pokud jde o suroviny, využíváme služeb dodavatelů, kteří dováží až na místo. Jde většinou o menší dovozce, jež stejně nakupují od někoho většího. Pokoušeli jsme se nakupovat od větších firem, ale byly problémy s reklamací, s menšími partnery se spíše dohodneme. Vyhodnocujeme si včasnost a kvalitu dodávky, platební podmínky. Někdy není ani tak rozhodující cena. Za dobu podnikání jsme si již vybrali a snažíme se jim vyjít vstříc, například pokud jde o dohodnutou lhůtu splatnosti.“
Informace jsou nutností
Protože v provozu není možné řešit oddělenou výrobu směsí pro skot a ostatní kategorie, tak masokostní moučku vypustili z receptur zcela. První zkušenosti nejsou příliš dobré, vykrmená prasata mají vyšší výšku hřbetního špeku. Proto je snaha hledat náhradu vyřazené živočišné moučky například v produktech biotechnologického průmyslu.
O tom, že informace mají cenu, se v Lysicích přesvědčili již při zmíněné rekonstrukci v roce 1995. Proto uvažují o členství v Českomoravském sdružení výrobců krmiv: „potřebujeme vědět, kam směřují evropská pravidla, mít přehled o připravovaných předpisech.“

Napsat komentář

Napsat komentář

Komentáře k článku

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down