Zemědělské zásobování a nákup Strakonice, a. s., provozuje od roku 2004 chov dojného skotu. Podnik investoval do přestavby stájí, kejdového hospodářství a pořízení čtyř dojicích robotů čtyřicet milionů korun. Vlastní chov s nejmodernější technologií znamená pro výrobce krmiv zároveň možnost zpětné vazby a ověření kvality svých produktů.
Akciovou společnost Zemědělské zásobování a nákup Strakonice (ZZN Strakonice) založil Fond národního majetku 1. května 1992, privatizována byla v první vlně kupónové privatizace. Majoritní podíl podniku vlastní zemědělci. Rozhodující aktivitou je výroba a prodej krmných směsí pro hospodářská zvířata. Společnost produkuje kolem 80 tisíc tun krmiv ročně. Dalšími aktivitami jsou nákup, ošetřování, skladování a prodej zemědělských produktů s kapacitou skladů 85 000 tun, obchod s agrochemikáliemi, laboratorními pomůckami, pohonnými hmotami, pneumatikami a náhradními díly. Prostřednictvím dceřiné firmy Agroslužby ZZN, s. r. o., poskytuje služby v oboru aplikace pesticidů a kombajnové sklizně obilnin a řepky. Výrobní a obchodní činnost zajišťuje 172 zaměstnanců v pěti střediscích s ročním obratem do jedné miliardy korun.
Koncem roku 2003 ZZN Strakonice převzala Výrobně obchodní družstvo Sousedovice. To mělo tehdy 700 ha půdy s areálem pro chov dojného skotu o celkové kapacitě 400 dojnic. Stav chovu skotu nebyl příliš uspokojivý a podle ředitele ZZN Strakonice Ing. Josefa Mareše byla technologie kravína a technický stav budov natolik katastrofální, že se nemohly déle využívat.
Kompletní přestavba
„Museli jsme se rozhodnout rychle. Protože bylo třeba vyměnit dojicí techniku a chtěli jsme, aby stáj byla připravena pro další generaci, rozhodli jsme se pro dojicí automaty. V roce 2004 byly na českém trhu pouze dva systémy robotizovaného dojení. Dostupný a již fungující servis byl u systému Lely Astronaut, proto jsme navázali spolupráci s firmou Agro-partner, která se podílela kromě dodání a instalace dojicích automatů také na rekonstrukci stájí a stájového vybavení. Přestavba byla kompletní – ze dvou původních objektů zůstali pouze obvodové zdi a střecha, která byla také mírně upravena zřízením hřebenové větrací štěrbiny. Původní stelivový systém krátkých stání s již nefunkčními samopoutacími zábranami se předělal na bezstelivový s matracovými boxovými loži (s gumovou drtí). Odkliz kejdy zajišťují vyhrnovací lopaty Schauer. Osvědčily se odvodňovací kanálky uprostřed hnojných chodeb, podlahová plocha je tedy nejen čistá, ale i suchá,“ vysvětluje Ing. Josef Mareš.
Roboty pojedou naplno
První dva dojicí automaty Lely Astronaut se v Sousedovicích spouštěly 15. prosince 2004. Koncem listopadu roku 2005, kdy se dokončila rekonstrukce druhé stáje, byly instalovány další dva automaty. Jeden z robotů však ještě čeká, až ve stádě bude dostatek dojnic. Podle zootechnika Jakuba Vančury se čtvrtý robot spustí koncem února, kdy se otelí větší množství jalovic. Chov skotu v Sousedovicích se totiž postupně vzpamatovává ze stavu, když byl před několika lety postižen povodněmi. Negativní roli na zvířatech sehrála i nevyhovující technologie.
Když společnost ZZN Strakonice převzala sousedovický chov, stádo čítalo 150 krav s užitkovostí 4500 l. Současných 220 krav má průměrnou užitkovost 6400 kg při 3,4 % bílkovin a 3,8 % tuku. Z devadesáti procent je ve stádě zastoupeno holštýnské plemeno, některé krávy však ještě s podílem krve českého strakatého plemene, asi 10 % stáda, tvoří čistokrevné české strakaté dojnice.
Zvykání zvířat na automaty
„Před roboty byla v Sousedovicích kruhová dojírna, kam se dojnice naháněly. Při zavádění dojicích automatů jsme krávy museli navykat na úplně jiný režim, ale protože je zvíře k návštěvě motivováno přídělem koncentrátu, zvykne si dost rychle“, říká Jakub Vančura.
Před prvním vstupem krávy do robotu je nutné nasadit zvířatům respondery a zanést jejich údaje do počítače. Mléčná žláza se musí zbavit ochlupení, tím se předejde chybám v činnosti laseru, vyhledávajícím struky. Doporučuje se holit vemeno (opalovat studeným plamenem) podle potřeby čtyřikrát ročně. Střapec ocasu je dobré odstřihnout, aby se nezachytil během přípravy k dojení mezi otáčející se čisticí kartáčky.
Při prvním dojení systém krávu nezná, vyžádá si tedy asistenci. Farmář za pomoci tlačítek displaye navede rameno robota pod krávu manuálně. Pak již vše ponechá na automatice – laser ihned začne skenovat struky. Souřadnice jsou uloženy do paměti jednotky VCPC (Vee Code – hardwarová součást propojující a synchronizující dojicí automaty), takže při dalším dojení již systém strukové souřadnice krávy zná a ta může vstoupit do kteréhokoli dojicího robotu. Kráva je již identifikována, příprava vemene a nasazení strukový násadců probíhá automaticky. Zavádět krávu do robotu je třeba tak dlouho, až navštěvuje zařízení sama dobrovolně. Během přechodné doby je vhodné, aby v blízkosti dojící se krávy byl zajištěn dozor. Pokud by totiž nastaly problémy s nasazováním, musí být co nejrychleji odstraněny, aby chování krávy nebylo při dalších dojeních narušeno.
Manuál robotu Astronaut udává, že optimální je vytvořit menší skupinu krav a zavřít ji přímo za robotem. Na základě stádového instinktu vstupuje do robotu jedna kráva pod druhé. Zootechnik má však jiné zkušenosti: „Je to právě naopak. Krávy by se měly navádět do robotu po jedné, aby si nezvykly na to, že jsou tam pohromadě s ostatními. Jen tak si každá kráva vytvoří svůj rytmus dojení.“
Zootechnik u monitoru
„Má práce se asi trochu liší od práce jiných zootechniků,“ říká Jakub Vančura, který v Sousedovicích pracuje jako zootechnik teprve půl roku. „Když ráno projdu provoz, zasednu k počítači a vyjíždím sestavy. Sleduji, jestli jsou krávy podojeny, zajímá mě čas posledního dojení a případná upozornění na změnu konduktivity a barvy mléka, které jsou signálem pro začínající mastitidu. Nepodojené krávy pobídnu do robotu, pak provádím obhlídku stáda a případné ošetření krav, které mám hlášená jako mastitidní. Pro odpolední směnu vyjíždím další sestavu“.
Práce dojicího robota probíhá non-stop a všechny operace se provádějí automaticky. Během dne se střídají krávy ve vlastním individuálním rytmu, kdy přijímají potravu, pijí, odpočívají nebo přijdou do prostoru robota k dojení.
Zootechnik vyřazuje robot z činnosti pouze kvůli vyprázdnění a vyčištění tanku na mléko nebo k provedení údržby. Před započetím odčerpávání při svozu mléka dá nejdříve tlačítkem umístěným u dveří mléčnice příkaz, aby všechny automaty přestaly dojit. Mléko se pod tlakem vyžene z potrubí od robotů do mléčnice. Stiskem druhého tlačítka se čerpá mléko z mléčného tanku do svozné cisterny.
K hlavnímu čištění, které je obvykle nastaveno na třikrát denně, se dojicí robot vypíná automaticky, ale v případě potřeby lze tento proces odstartovat i manuálně. Protože je v Sousedovicích instalováno více jednotek, stará se o synchronizaci Centrální čisticí systém (CRS+) tak, aby proplach robotů a potrubí odstartoval současně. Při delším intervalu mezi dvěma dojeními zabraňuje zaschnutí mléka uvnitř zařízení proplach čistou vodou.
Čtyřicet milionů z vlastních zdrojů
„Do přestavby, nákupu čtyř dojicích automatů a vybudování dostatečné skladovací kapacity na kejdu jsme investovali 40 milionů korun. Protože náš podnik nesplňuje podmínky podílu zemědělské prvovýroby k získaní dotací z operačního programu a také z toho důvodu, že investici jsme museli realizovat bezodkladně, byla celá investice financována z vlastních zdrojů“ říká Josef Mareš. „Návratnost investic, kterou ovlivňují zejména podmínky na evropském trhu, očekáváme s ohledem na možná rizika do deseti let. K optimismu z hlediska návratnosti peněž vložených do této technologie přispívá i to, že původně přesahoval podíl nestandardního mléka 10 %, v určitých obdobích i 30 procent. V současné době se tento podíl pohybuje mezi dvěma až třemi procenty.
V brzké době bychom chtěli dosáhnout plného stavu, to je zhruba 340 kusů krav (z toho asi 260 krav v laktaci) a překročit hranici průměrné užitkovosti 8000 litrů. Robotické dojení vidíme jako perspektivní alternativu chovu mléčného skotu, kdy je dobře zajištěna kvalitní péče o mléčnou žlázu. Vlastní chov skotu znamená pro nás jako výrobce krmiv také možnost využít chov jako testovací stáj pro ověřování různých receptur a krmných komponent,“ dodává ředitel ZZN Strakonice Ing. Josef Mareš.
