Místem slavnostního setkání chovatelů masného skotu se stalo rekreační středisko Skalský Dvůr na vysočině. Tentokrát byl program bohatší o volbu nového předsedy svazu. Podle stanov se totiž na místě postu hlavního muže organizace střídají v dvouletých intrevalech představitelé klubů chovatelů jednotlivých plemen. Tentokrát vládu převzali prostřednictvím ing. Jana Chytila chovatelé masného simentála.
Úvod však byl ještě v režii odstupujícího předsedy svazu chovatele a majitele zemského chovu plavého akvitánského plemene Ing. Jana Chrousta z Jimramovských Pavlovic. Vystoupil s příspěvkem, který se týkal činnosti ČSCHMS během uplynulého roku. K 31. prosinci 2000 je ve svazu sdruženo celkem 547 členů, z nichž je 394 řádných a 153 zájmových. Ke stejnému termínu je v kontrole užitkovosti zapojeno 18 608 krav se 17 490 narozenými telaty. Pro porovnání jde o meziroční nárůst o 2140 plemenic. Počet telat je rovněž vyšší, a sice o 2224 kusů. Oproti roku 1999 došlo v roce 2000 ke zvýšení počtu narozených telat na 100 krav z 92,1 na 94 %. Poněkud méně lichotivě však vyznívá údaj o počtu živě narozených telat, který činí 88,6 %. Z uvedených údajů lze podle ing. Chrousta konstatovat zvýšení reprodukčních ukazatelů v chovech zapojených do kontroly užitkovosti. U většiny plemen došlo k dalšímu zvýšení dosažených hmotností u telat ve sledovaných obdobích.
Při základních výběrech plemenných býků v roce 2000 jich bylo vybráno do plemenitby 395, dalších 30 plemeníků bylo dovezeno a vyvezeny byly inseminační dávky 29 býků. Celkem v roce 2000 bylo registrováno 454 býků, pro porovnání v roce 1999 tento počet činil 422. „Tak jako v předcházejících letech je při zajišťování plemenitby rozhodující domácí produkce býků“, uvedl ve svém vystoupení Chroust. Jeho slova potvrzují také údaje o počtech mladých býků v v testaci, ve kterých je jich nyní zařazeno 664 celkem deseti plemen, již v dubnu a květnu jich z nich bude 5333 předvedeno k základním výběrům.
Pokud jde o stav plemenné knihy, je v ní k 31. 12. 2000 zapsáno: 13 234 krav, 8 019 jalovic a celkový počet zapsaných chovů dosáhl 298.
Novinkou, kterou zjistí návštěvníci základních výběrů a aukcí je, jak bylo na schůzi odhlasováno, uvádění plemenných hodnot. Pro všechna plemena jsou odhadnuty plemenné hodnoty pro průběh porodu, hmotnost telat při narození a hmotnosti ve 120, 210 a 365 dnech. Zpracování proběhlo ve spolupráci s profesorem Přibylem z VÚŽV v Uhříněvsi a pracovníci svazu v něm budou nadále pokračovat. V rámci kontroly užitkovosti dojde k přechodu na lineární hodnocení a jak oznámil ředitel svazu Karel Šeba, po dohodě v klubech budou inspektoři pokračovat také v hodnocení býků. V loňském roce se pokusně začala hodnotit telata po odstavu v 210 dnech, „musíme se dostat k hodnocení osvalení telat,“ uvedl Šeba. V kontextu s požadavky nového plemenářského zákona také v rámci ČSCHMS bylo projednáno a schváleno nové znění stanov a Řád plemenné knihy. Pro chovatele masného skotu se však mnoho na systému nezměnilo, protože jak potvrdil Šeba, již dříve se při jeho tvorbě vycházelo z předpisů platných v EU.
Ani výroční schůzi se nevyhnula diskuse na téma odbytu hovězího. Bolestí chovatelů je snaha více se zabývat propagací masa. Jde jim především o to, aby přesvědčili spotřebitele, že jimi produkované mnaso je bezpečné. Na této trnité cestě by uvítali i legislativní pomoc, kterou by mohla být povinnost informovat prodejce zákazníka o původu kupovaného výsekového masa. V tomto směru budou chovatelé usilovat o změny v zákonu o potravinách. „Pokud se nám nepodaří zvýšit spotřebu hovězího, nemá smysl šlechtit na masnou užitkovost,“ povzdechl si ředitel svazu.
Nejvíce však chovatele, jak se ukázalo v bouřlivé diskusi na závěr schůze, trápí nedostatky v ústřední evidenci, kterou vede Českomoravská společnost chovatelů. Chovatelé si stěžovali na omyly v původech, které jim blokují, často dlouhodobě, přesuny zvířat. Další stížnosti se snesly na kvalitu visaček ať již plastových či kovových. Doposud byl chovateli masného skotu využíván systém označování čipy, se kterým byli spokojeni. Bohužel se nepodařilo postavit ve vyhlášce čipování jako rovnocenný způsob, protože čip neobsahuje data podle EU. Přesto právě tomuto způsobu vděčí řada chovatelů za záchranu identifikace plemenných zvířat, když došlo ke ztrátě nekvalitních plastových visaček. „Jak budeme dodávat na jatky?“ ptají se chovatelé. Zástupce Českomoravské společnosti chovatelů ing. František Hřeben doporučil zasílat stížnosti na nefukčnost visaček vyrobených během uplynulých dvou let na Hradišťko, který by měl sloužit při jednání s výrobci: „Slyšíme stížnosti, nemáme ale průkazný materiál.,“ vyjádřil se.
