V loňském kontrolním roce 2001 (říjen 2000 až září 2001) Pokračoval růst dojivosti za normovanou laktaci u krav. Průměrná dojivost za normovanou laktaci dosáhla v kontrole užitkovosti 6136 kg mléka a produkce bílkovin 205 kg. Dojivostí vyšší než 6500 kg mléka ukončilo kontrolní rok 32 % stájí v kontrole užitkovosti. Vedle tohoto pozitivního vývoje stále existují problémy.
Například mezidobí ke konci kontrolního roku dosáhlo hodnoty 400 dní, servis perioda za prosinec 2001 pak 120 dní, interval za prosinec 2001 činil 84,7 dní a průměrný počet laktací u vyřazených plemenic byl 2,7. Jednou z příčin, která ovlivňuje plodnost a produkční věk dojnice je výživa, konkrétně hladina N-látek a energie. Velice vhodným ukazatelem pro zjišťování kvality výživy je zjišťování obsahu močoviny v mléce zjišťovaný individuálně u jednotlivých dojnic. Zvýšená hladina energie má za následek snížení obsahu močoviny a snížení hladiny energie má opačný efekt. Příčinou vyššího obsahu močoviny v mléce je nedostatek energie nebo nadbytek dusíkatých látek. Zvýšený obsah močoviny nad fyziologické rozmezí může mít za následek: nižší tvorbu bílkovin v mléce, alkalizaci bachoru a zhoršení ukazatelů plodnosti (prodloužení délky servis periody, intervalu, nižší procento zabřezávání po první inseminaci).
V ČMSCH, a. s., laboratořích pro rozbor mléka byla proto zpracována studie, která měla za cíl vyhodnotit úroveň výživy z hlediska obsahu močoviny a podíl vzorků v jednotlivých intervalech obsahu močoviny podle fyziologických a nefyziologických hodnot. V ČMSCH, a. s., je obsah močoviny hodnocen ve čtyřech laboratořích pro rozbor mléka. Pro vyhodnocení byly vybrány tři laboratoře v Buštěhradě, Brně a Veselí nad Lužnicí. Analýza byla provedena u individuálních vzorků mléka od jednotlivých krav, což má větší vypovídací schopnost než bazénové vzorky mléka. Počty analýz jsou uvedeny v tabulce 1, soubor A. Jako kritérium pro vyhodnocení bylo uvažováno s intervaly méně než 15 mg/100 ml mléka jako nízký obsah, 15 až 30 mg/100 ml mléka jako optimální obsah (fyziologický) a nad 30 mg/100 ml nadměrný obsah močoviny. V grafu 1 až 3 je uveden přehled zastoupení vzorků v jednotlivých intervalech podle obsahu močoviny v jednotlivých laboratořích. Z výsledků je patrné, že ve značném počtu případů dochází ke zvýšení obsahu močoviny nad fyziologicky optimální mez ( 30 mg/100 ml mléka) v některých měsících u více než poloviny analýz a tím k ekonomickým ztrátám v chovech. Jako příčinu lze uvést zejména překrmování dusíkatými látkami, nedostatek energie nebo situaci, kdy je vyrovnaný poměr energie a dusíkatých látek, ale dochází ve značné míře k odbourávání dusíkatých látek v bachoru. Následkem tohoto stavu spolu s dalšími příčinami, které byly mnohokrát publikovány je zhoršení ukazatelů reprodukce (servis periody, nižšího zabřezávání a častějšího výskytu tichých říjí). Jako pomůcku pro orientační hodnocení úrovně zásobení plemenice dusíkatými látkami a energii lze použít tabulku 2.
Druhým hodnoceným ukazatelem byl rozbor počtu somatických buněk a roztřídění analýz na somatické buňky a podíl výsledků analýz v jednotlivých intervalech do 100 000 v 1 ml, 100 až 400 000 v 1 ml a nestandardní mléko nad 400 000 v 1 ml mléka. Analýzy byly provedeny u části souboru vzorků, u kterých se analyzoval obsah močoviny. Bylo provedeno 53 605 analýz. Vzhledem k tomu, že počet somatických buněk lze brát jako ukazatel pro zjištění mastitid, ukazují výsledky prezentované v grafu 4 až 6 podíl plemenic, u nichž se vyskytují mastitidy. V grafu 4 až je patrné, že okolo 20 % dojnic a v některých měsících výrazně více tvoří dojnice s výskytem mastitid. Analýzy v chovatelských laboratořích slouží jako podklad pro vyselektování těchto dojnic z dodávky do mlékárny a pro zvýšení kvality mléka pro spotřebitele. Následkem vysokého podílu plemenic s mastitidami jsou ekonomické ztráty způsobené vyřazením mléka z dodávky do mlékárny, zvýšenými náklady na léčení nemocných dojnic, předčasné vyřazení plemenic z chovu (v roce 2001 bylo průměrné pořadí laktace 2,7) a je-li mléko mastitidních dojnic zařazeno do dodávky, dojde ke značnému zhoršení kvalitativních ukazatelů. V loňském kontrolním roce bylo vyřazeno z důvodu mastitid v kontrole užitkovosti 8,7 % plemenic (metoda A).
Ing. Pavel Bucek, Prof. Ing. Jaroslav Pytloun, DrSc., Ing. Evald Matouš, Ing. Pavel Hering, Ing. Zdeněk Motyčka, Ing. Miloš Klimeš, Drahomíra Urbanová, ČMSCH, a. s.
