Českomoravská společnost chovatelů, a. s., (ČMSCH, a. s.) publikuje průběžně dílčí údaje a každoročně souhrnné výsledky reprodukce v chovu skotu. Úroveň reprodukce se v posledních letech neustále zhoršovala. Jak plyne z rozboru reprodukce z roku 2001 nenaplnila se naděje na zlepšení ukazatelů a negativní trend byl opět zaznamenán v celé řadě kvalitativních výsledků reprodukce.
Důsledkem tohoto dlouhodobě trvajícího závažného jevu je citelný dopad nízké plodnosti na výrobní a ekonomické výsledky produkce mléka a jatečného skotu. Zaměřili jsme se tedy při hodnocení reprodukčních ukazatelů za rok 2001 na vazby mezi produkcí, reprodukcí a ekonomikou. Řada chovatelů i dalších odborných pracovníků se spokojuje s meziročním nárůstem dojivosti a zhoršující se reprodukční ukazatele pokládá mylně jen za nezbytný průvodní jev vyšší užitkovosti. Snaha našich chovatelů by v současné době, před vstupem do EU, měla směřovat ke zlepšení reprodukce plemenic skotu, a také alespoň ke stabilizaci početních stavů skotu celkem včetně krav.
Stavy krav
Stav krav byl v České republice dlouhodobě stabilizovaný, ale k rychlému a trvalému poklesu počtu krav došlo po roce 1990 (graf).
V roce 2000 představuje počet krav 48 % ze stavu krav v roce 1990, ubylo 52 % krav. Trend se nezastavil. V roce 2001 byl zaznamenán nejnižší stav krav a proti roku 2000 ubylo dalšéch 8488 krav. Stav krav v zemích EU byl v této době stabilní a v roce 1999 představoval 94 % proti roku 1995. Lze konstatovat, že úbytek 6 % krav byl způsoben v systému „mléčných kvót“ prakticky z důvodu vyšší produkce mléka. Stavy krav v roce 2000 opět nepatrně poklesly, a to dojené krávy o 2 % a ostatní krávy o 0,4 %. V roce 1990 bylo v ČR zatížení 29,1 krav na 100 ha zemědělské půdy, v roce 2000 pouze 13,6 krav. V EU bylo v roce 1990 chováno na 100 ha zemědělské půdy 16,4 a v roce 1995 to bylo 15,5 krav s rozmezím od 5,2 (Řecko) do 84,5 (Nizozemí). V sousedním Německu, které má srovnatelné podmínky s ČR bylo chováno 32,8 krav na 100 ha zemědělské půdy, toto zatížení odpovídá přibližně našemu stavu v roce 1990. Podobná je i situace u skotu celkem. V roce 1997 bylo v ČR chováno 1 806 000 skotu celkem, tj. 53 % z roku 1990. Úbytek činil 47 %. V období od roku 1995 až 1999 poklesly stavy skotu celkem v EU pouze o 1 %. V období 1999 až 2000 poklesly stavy skotu EU celkem o 0,8 %. Snížení stavu skotu celkem a krav se zřetelně promítlo do produkce mléka a masa (tab. 1).
Tržní produkce mléka a masa
K podstatné změně došlo i v objemu tržní produkce mléka a masa (tab. 2).
Spotřeba mléka i masa je u nás zatím nižší než v EU a často citovaná naše nadprodukce je pouze zdánlivá a klamná. V EU je například dlouhodobě vykazovaná spotřeba mléka a mléčných výrobků kolem 300 l na obyvatele a rok . V ČR se spotřeba mléka a mléčných výrobků snížila z 260 l v roce 1989 až na 191 l v roce 1994 a od toho roku se mírně zvyšuje. V roce 2000 dosáhla 214 l, což představuje 82 % spotřeby v roce 1989 a přibližně 70 % spotřeby mléka na obyvatele v EU. Spotřeba hovězího masa v roce 2000 představuje 12,1 kg na obyvatele. U této „úspěšné“ komodity se ČR tak postupně může stát dovozovou zemí.
Snížení stavu skotu a krav, skladba stáda skotu, nízká natalita ve výši 94,7 na 100 krav, vysoké úhyny telat, které v průměru přesahují 10 %, nevytvářejí dobré výchozí podmínky pro obrat stáda, vývoz živých plemenných a ostatních zvířat a šlechtění stád skotu na vyšší genetické úrovni. V této situaci nabývají na významu všechna opatření směřující ke zlepšení nízké úrovně reprodukčních ukazatelů.
Přehled výsledků v reprodukci skotu
Inseminace krav, jalovic a plemenic
Přehled o počtu poprvé inseminovaných krav, jalovic a plemenic v letech 1950 až 2001 je uveden v tabulce 3.
V roce 2001 bylo zapojeno do inseminace asi 93,8 % krav z celkového stavu krav. Tento ukazatel se oproti předcházejícím obdobím snížil z důvodu většího rozsahu přirozené plemenitby. Intenzita zapouštění krav, vyjádřená podílem (%) poprvé inseminovaných krav ze stavu krav zapojených v inseminaci, byla v roce 2001 na úrovni 83,1 %. Tento výsledek signalizuje, že v chovech je větší počet nepřipuštěných krav. V chovech s normální brakací by se intenzita zapouštění měla pohybovat kolem 90 %. Počet poprvé inseminovaných krav se snižuje v závislosti na klesajícím počtu krav. Počet prvních inseminací jalovic se pochopitelně také snižuje s počtem krav, je ale pozitivní, že se daří udržet podíl zapuštěných jalovic ve výši 33,6 % ze stavu krav zapojených v inseminaci. Nepříznivě je nutno hodnotit poměr prvních inseminací ke všem inseminacím, zejména v kategorii krav. V roce 2001 bylo provedeno 949 079 všech inseminací krav, poměr prvních inseminací krav ke všem inseminacím je 1 : 2,11, z toho u plemene C 1 : 2,01 u plemene H 1 : 2,25 a masných plemen 1 : 1,79. Všech inseminací plemenic bylo provedeno 1 245 214. Rozbor všech inseminací podle pořadí je uveden v tabulce 4.
Tato situace se promítá do spotřeby inseminačních dávek (ID). Vezmeme-li v úvahu orientační cenu ID 200 Kč, pak chovatelé za ID v roce 2001 zaplatili za všechny dávky 1 245 214 x 200 Kč = 249 042 800 Kč a připočteme-li ještě dávky použité na reinseminace v počtu 244 200, pak chovatelé uhradili za dávky celkem 297,882.800 Kč. Tento obnos by byl ještě vyšší, kdyby se započítaly dávky na inseminace podle pořadí, rovněž orientační cena ID je podhodnocená. Není nám totiž znám přesný přehled o cenách dávek, často jsou účtovány ceny mnohonásobně vyšší.
Březost krav a jalovic po první inseminaci
Procento březosti po první inseminaci patří mezi významné reprodukční ukazatele. Jeho výše je ovlivňována kvalitou spermatu, inseminačním technikem, chovatelskými podmínkami, zejména krmením, ošetřováním, detekcí říje, ale i výší mléčné užitkovosti v případě, že podmínky chovu neodpovídají nárokům na výši produkce. Přehled březosti krav a jalovic po první inseminaci je v tabulce 5.
Zatímco zabřezávání jalovic po první inseminaci je hodnoceno jako dobré, zabřezávání krav dosáhlo kritické hodnoty 44 %. Zabřezávání po opakovaných inseminacích je rovněž neuspokojivé, zejména se projevuje velmi nízký efekt zabřezávání po páté a další inseminaci, který představuje 36,3 %. Rovněž tento stav významně zvyšuje náklady na zabřezlou plemenici, jak na základě spotřebovaných ID, tak i plateb za inseminační úkony. Nepříznivé zabřezávání krav po první inseminaci je v celé republice, jak o tom svědčí rozbor podle okresů (tabulka.6).
Z celkového počtu 73 okresů pouze 10 dosáhlo březosti krav po první inseminaci nad 51 %. Naproti tomu nepříznivé výsledky zaznamenaly například okresy Kroměříž (33,8 %), Přerov (34,5 %), Vyškov (34,7 %), Nymburk (35,4 %), Mělník (35,7 %) Jihlava (36,5 %), Kolín (37,6 %), Břeclav (37,7 %), Nový Jičín (38,1 %), Prostějov (39,1 %) a Rakovník (39,9 %). Za účelem zlepšení zabřezávání byly prováděny reinseminace. V době do tří dnů po inseminaci byla reinseminace provedena u 17,1 % inseminovaných plemenic, březost po reinseminaci byla 46,3 %.
Počet zabřezlých krav , jalovic a plemenic po všech inseminacích
Počet všech zabřezlých krav a jalovic vykazuje sestupnou tendenci, která zákonitě kopíruje snižující se stavy krav (tabulka 7a).
Velkým nedostatkem je, že 21,4 % plemenic zabřezává po třetí a další inseminaci (tabulka 7b).
Délka intervalu, servis periody a mezidobí
Úroveň reprodukce je nutno hodnotit ze širšího hlediska zejména s ohledem na délku intervalu, servis periody a mezidobí. Počet dnů od otelení do první inseminace (interval), od otelení do zabřeznutí (servis perioda) a od otelení do dalšího otelení mezidobí jsou uvedeny v tabulce 8.
Průměrná délka intervalu se postupem let prodloužila až na 85,1 dne v roce 2001. Znamená to, že je nevyhovující. Je důležité zjistit četnosti v jednotlivých skupinách intervalu. Tento rozbor byl proveden podle okresů (tabulka 9).
Nejdelší interval vykazují okresy Děčín (118,9), Louny (114,7), Tachov (112,7), Karviná (111,5), Jablonec nad Nisou (111,1), Ústí nad Labem (107,0), Česká Lípa (102,4), Vsetín (98,4) a Trutnov (96,0).
Podle údajů reprodukční analýzy ČMSCH, a. s., za rok 2001 bylo dosaženo úrovně zabřezávání po první inseminaci u krav inseminovaných v různé délce intervalu uvedené v tabulce 10.
Otázka dlouhého intervalu z hlediska úrovně reprodukce je závažná a je ještě znásobena délkou interinseminačního intervalu, tj. počtem dnů mezi inseminacemi přebíhajících se plemenic. Jeho délka by měla být shodná s délkou říjového cyklu tj. asi 18 až 24 dnů. V ČR je však průměrný počet dní mezi inseminacemi 48 dní. Rozbor četnosti krav inseminovaných v jednotlivých dnech po předchozí inseminaci je v tabulce 11.
Znamená to, že v době „normálního“ říjového cyklu v délce 18 až 24 dnů bylo inseminováno pouze 31 % krav. Frekvence výskytu nepravidelných cyklů je velice závažná. Inseminace ve zkrácených cyklech zpravidla svědčí o výskytu folikulárních cyst a poruchách hormonálních funkcí. Překročí-li výskyt nepravidelných cyklů hranici okolo 25 %, je možno usuzovat na embryonální mortalitu a překročí-li frekvence prodloužených cyklů 40 %, je nutno provést komplexní analýzu stáda s cílem nalézt a odstranit rozhodující příčiny. Pokud se vyskytne vyšší frekvence pravidelných dvojnásobných cyklů, svědčí to o nedostatečném sledování říje.
Průměrná délka servis periody se proti roku 1990 prodloužila o 23,8 dne a přesáhla již 120 dnů. Byl proveden rozbor servis periody podle okresů, výsledky jsou uvedeny v tabulce 12.
Z této tabulky plyne, že žádný okres nedosáhl optimální délky servis periody do 90 dnů. Nejdelší servis periodu vykazují okresy Chomutov (143,6), Teplice (140,5), Mladá Boleslav (137,3), Kolín (135,2), Přerov (135,0), Česká Lípa (132,0), Kroměříž (131,7), Karviná (131,5), Frýdek Místek (130,8) a Louny (130,0). Z reprodukční analýzy vyplývá procentické vyjádření zastoupení krav s délkou SP podle dnů v rámci ČR (tabulka 13).
Optimální délku servis periody dosáhlo 41,6 % krav. Ve skutečnosti je situace v chovech daleko horší, a to z důvodu, že tento výsledek by ještě více negativně ovlivnily krávy, které po inseminacích nezabřezly a byly jako jalové vyřazeny z chovu.
Také délka mezidobí se neustále prodlužuje a z délky servis periody zpracované podle okresů je zřejmé, že v žádném okrese není dosaženo optimální délky mezidobí. Na sto krav se v roce 2001 narodilo pouze 94,7 telat, byl tak zaznamenán další pokles natality proti roku 2000, kdy se narodilo 97,1 telat na sto krav.
Zabřezávání plemenic po první inseminaci podle býků
V roce 2001 pokračoval negativní trend v používání vysokého počtu býků. V roce 2000 bylo použito k inseminaci sperma 1913 různých býků. V roce 2001 působilo v inseminaci 1798 býků.
Přehled o březosti po první inseminaci v % podle býků a plemen v roce 2001 je uveden v tabulce 14.
Nepříznivá je situace u holštýnského plemene (H), kde 73,2 % plemeníků dosáhlo zabřezávání po první inseminaci pod 50 %, u plemene českého strakatého (C) je tato hodnota 39,9 % a u masných plemen jen 12,2 %.
Pro informaci provádíme přehled deseti nejvíce používaných vynikajících býků v rámci plemene C a H včetně jejich březosti (tabulka 15a a 15b).
Znamená to, že spermatem vynikajících deseti býků plemene C bylo provedeno 49,6 % prvních inseminací a 48,7 % všech inseminací plemenic. U plemene H bylo spermatem deseti vynikajících býků provedeno pouze 21,8 % prvních inseminací plemenic a 20,0% všech inseminací plemenic.
Rozsah inseminace podle oprávněných osob
Vlastní inseminaci provádějí dvě skupiny oprávněných osob:
A) oprávněné osoby, které provozují samy nebo ve spolupráci inseminační stanice
B) oprávněné osoby, které kupují nebo prodávají sperma a provádějí inseminaci za úplatu bez kontraktu s producentem spermatu
Podíl těchto dvou skupin na objemu všech inseminací je v tabulce 16.
Obě skupiny oprávněných osob prodávají sperma. Náš „český“ systém prodejců spermatu je specificky odlišný od chovatelsky vyspělých zemí, kde se z tržeb za sperma prodaného k inseminaci nebo na export hradí část nákladů spojených s celopopulačním šlechtěním, vývojem nových technologií v oblasti reprodukce a další aktivity.
Příčiny nevyhovující reprodukce, cesty ke zlepšení
Poruchy reprodukce jsou časté a jejich příčiny jsou zpravidla komplexní povahy. Jsou obvykle těžko zjistitelné a téměř vždy se velmi složitě zajišťuje náprava. Značnou část faktorů může chovatel optimalizovat sám. Jde například o přezkoumání krmení a ošetřování, welfare (volné ustájení), o zlepšení reprodukčního managementu, zejména sledování nástupu říje po otelení, zlepšení pozorování příznaků říje, zdokonalení evidence apod. Důležité je dbát na hygienu porodů a včas předávat k léčení krávy s poruchami reprodukčních funkcí. Většina chovatelů na tato opatření ve vlastním zájmu dbá, protože je závislá na ekonomické efektivnosti chovu skotu.
Existuje však řada dalších faktorů, které chovatel nemůže sám eliminovat. Je nutno odstranit například chyby v inseminaci. Rozbor zabřezávání podle býků ukázal, jak vysoké procento býků má podprůměrnou plodnost. Přesto se stále používají. Je nevysvětlitelné a neodůvodnitelné, proč u nás je na počet prvních inseminací 632 418 krav a jalovic použito sperma 1798 býků. Je nanejvýš pravděpodobné, že jde i o býky, jejichž sperma je již po dlouhou dobu uloženo v kontejnerech techniků. V tom jsme světová rarita. Nedá se odůvodnit vysoká spotřeba inseminačních dávek. Jejich cena pro chovatele je „evropská“, zatímco ceny za produkované mléko evropské nejsou. Nelze vyloučit ani chyby inseminačního technika. V celé řadě zemědělských podniků pracuje bez záruky na výsledku a paradoxně ten, kdo má nejhorší výsledky zabřezávání, má nejvíc opakovaných inseminací, a tím také nejvyšší tržby za ID a inseminační úkony. Chovatel by měl za stávající úrovně zabřezávání v každém případě vyžadovat záruku na výsledcích inseminace, například v podobě platby za zabřezlou plemenici a ne za inseminovanou plemenici.
Závěr
Cílem našeho rozboru bylo pokusit se zdůraznit nutnost zlepšit reprodukční ukazatele. Vlastním zájmem chovatelů je docílit vyšší efektivnost chovu, a tím posílit konkurenceschopnost tohoto důležitého odvětví. Realizace vhodných a promyšlených opatření, týmová práce a odbornost sníží a eventuálně odstraní ztrátovost v důsledku neuspokojivé reprodukce. Je nutno mít na paměti, že každý krmný den stojí až asi 126 Kč a že prodloužení servis periody například o jeden cyklus představuje velké ztráty. Největší rezerva je i ve snížení potřeby ID a nákladů na inseminaci přebíhajících se krav. Výsledky zlepšené reprodukce se jistě kladně promítnou do snížení nákladů na produkci mléka i hovězího masa.
Ing. Jiřina Petelíková, CSc., ČMSCH, a.s., Hradištko pod Medníkem,
Ing. Petr Pytloun, Svaz chovatelů českého strakatého skotu
