Výroba selat v ČR ve porovnání s chovatelsky vyspělými zeměmi je nízká a naši chovatelé zde mají obrovské chovatelské i ekonomické rezervy. Tato rezerva je patrná z tabulky 1.
K uvedenému přehledu lze namítnout, že uváděné výsledky nezahrnují všechny, ale jen statisticky sledované chovy v ČR a skutečnost může být jiná. Například v oblasti severní Moravy ze zpracování výsledků odchovu selat v roce 1999 u 2/3 chovatelů prasat byl dochov o 0,47 selete vyšší, než je uvedeno v tabulce 1. Tento fakt ale nic nemění na skutečnosti, že odchov selat je v ČR nízký.
Každý chovatel by měl znát skutečný odchov selat ve svém chovu a pokud nedosahuje dobré úrovně, a za tuto lze považovat více než 20 odchovaných selat ročně, měl by důkladně analyzovat příčiny nízkého odchovu. Ekonomika chovu prasat bude do budoucna čím dál neúprosnější a obstát v tvrdé vnitřní a později i vnější konkurenci bude i pro průměrné chovatele stále těžší a podprůměrní chovatelé nebudou mít šanci k dlouhodobé existenci.
U našich prasnic toho lze dosáhnout !!
při optimální úrovni odborného ošetření úseku reprodukce
O vysoké výrobě selat tak rozhoduje:
1) Obrátkovost - počet porodů od prasnice ročně, tj. intenzita říjivosti prasnic po odstavu a prasniček po dosažení pohlavní a tělesné dospělosti, jejich zabřezávání po I. inseminaci – zapuštění a doba kojení.
2) Plodnost prasnic – počet živě narozených selat na vrh.
3) Procento úhynů selat od narození do jejich odstavu, respektive až do přechodu na plynulý a bezproblémový dochov.
Faktory ovlivňující obrátkovost
Intenzita říjivosti prasnic a prasniček
Snahou každého dobrého chovatele by mělo být dosažení 90 % a více zapuštění (inseminací) odstavených prasnic nejpozději do 10 dnů po odstavu. U prasniček určených k chovu by měl být samozřejmý jejich bezproblémový nástup do říje po dosažení tělesné a pohlavní dospělosti a jejich zapuštění ve stáří 7 až 8,5 měsíce a dosažení minimálně 130 kg živé váhy. Optimum pro zabřeznutí prasniček je ve stáří 7,5 až 8,5 měsíce a 130 až 150 kg živé váhy.
Říjivost prasnic v našich chovech je poměrně dobrá a výše uvedené intenzity lze běžně dosáhnout. Určitým problémem zůstává a i nadále bude zřejmě zůstávat říjivost prasnic v letních měsících (květen až září), kdy u některých turnusů odstavených prasnic dochází ke snížení intenzity výrazných projevů říje až na úroveň 50 % počtu odstavených prasnic. Toto vysoké procento lze snížit aplikací některých přirozených i hormonálně navozených opatření (způsob odstavu, výživa odstavených prasnic, jejich ustájení, stimulace kancem, aplikace hormonálních přípravků souběžně s předpokládaným přirozeným nástupem říje apod.).
Dosažení dobré říjivosti prasniček je složitějším problémem, protože jejich říjivost se odvíjí od zajištění více faktorů počínaje genetickým ovlivněním, jejich výživou v průběhu odchovu, způsobem odchovu a samozřejmě i ostrou selekcí na vývin zevních pohlavních orgánů. Řada našich chovatelů dělá v tomto směru značné chyby, které následně problémy s říjivostí dospělých prasnic prohlubují. Říjivost prasnic i prasniček lze poměrně dobře ovlivňovat a v tomto směru nevidím zásadní problémy, které by dobří chovatelé nemohli zvládnout. Co však považuji za nedobrý jev, je skutečnost, že někteří chovatelé zařazují do stád i prasničky, které se neboukají a jejich rozboukávání se provádí pomocí hormonálních přípravků, respektive se tyto prasničky boukají až ve stáří 10 až 12 měsíců, což může negativně ovlivnit jejich říjivost v průběhu dalšího života. U takových prasnic je předpoklad genetického přenosu této negativní vlastnosti na generace potomků. Chovatelé, kteří nakupují prasničky, by měli nakupovat pouze prasničky s dobře vyvinutými zevními pohlavními orgány. V tomto směru musí chovatel aplikovat tvrdý selekční tlak, aby neměl později problémy s výrobou selat.
Zabřezávání prasnic a prasniček
Je v ČR největším problémem chovatelů prasat, který velmi významně ovlivňuje obrátkovost a tím samozřejmě i výrobu selat.
Bereme-li v úvahu známou úroveň zabřezávání prasnic z výsledků centrální evidence, činí tato asi 70% zabřezávání po I. inseminaci a o něco málo více v přirozené plemenitbě. Z tohoto je zřejmé, že téměř 1/3 inseminovaných prasnic se přeboukává a v přirozené plemenitbě je to asi 1/4 připuštěných prasnic. Dobrý, perspektivní a konkurenceschopný chovatel musí dosáhnout zabřezávání po I. inseminaci – zapuštění 90 % a více při plodnosti 10,5 až 11,5 živě narozených selat na vrh, nad 24 živě narozených selat a odchov 22 a více selat od prasnice ročně. Nedosahuje-li chovatel dobré úrovně zabřezávání (i plodnosti) pak musí analyzovat základní příčiny přeboukávání ve smyslu jaký je v tomto směru podíl jím chovaných prasnic a jaký je podíl ostatních příčin. Toto lze velice přesně stanovit rozborem délky intervalů přeboukávání prasnic. Zařazením jednotlivých prasnic podle tohoto intervalu do příslušné kategorie daného vlivu lze procentuálně přesně stanovit pořadí příčin přeboukávání prasnic. Bez tohoto rozboru se velmi často směrují příčiny do oblastí, které mohou souviset s nižším zabřezáváním jen okrajově (parvoviry, PRRS, nedostatky ve výživě apod.).
Na základě mých dlouholetých, ale hlavně současných poznatků u chovatelů v různých oblastech Čech i Moravy, dovolím si tvrdit, že v naprosté většině našich chovů není základní příčina nízkého zabřezávání v chovaných prasnicích. Schopnost zabřezávání prasnic po I. inseminaci – zapuštění je minimálně na úrovni 90 % při plodnosti 10,5 a více živě narozených selat na vrh. Po odborné stránce jsem schopen kterémukoliv chovateli určit pořadí příčin nízkého zabřezávání a stanovit opatření pro dosažení požadované úrovně a toto i v praktických podmínkách daného chovu prokázat při zajištění stanovených opatření chovatelem.
Doba kojení
Může rovněž částečně ovlivnit obrátkovost prasnic. V podmínkách našich chovů lze úspěšně aplikovat odstav selat v době 21 až 32 dnů po narození. Z hlediska ukončení involuce dělohy po porodu a s ohledem na dosažení dobré úrovně zabřezávání i plodnosti prasnic a optimálního využití vysoké produkce mléka kojících prasnic se jako nejvhodnější v našich podmínkách jeví doba kojení selat 28 až 32 dnů.
Faktory ovlivňující plodnost prasnic
Potenciální plodnost u nás chovaných prasnic je i v podmínkách průměrných chovů podle mého názoru na úrovni 11 i více živě narozených selat na vrh. Plodnost na straně jedné ovlivňuje prasnice samotná (počet a biologická hodnota ovulovaných vajíček) a na straně druhé technická zdatnost pracovníků zajišťujících inseminaci a přirozenou plemenitbu (biologická kvalita spermií, doba inseminace – zapuštění v průběhu říje a u inseminace technika vpravení objemu inseminační dávky bez zpětných výtoků).
Dospělé prasnice i prasničky ovulují až o 1/3 a více vajíček, než je výsledná plodnost. Rozdíl (ztráta) mezi počtem ovulovaných vajíček a počtem selat je dán dobou zapuštění (inseminace) v průběhu říje vzhledem k překrytí celé doby ovulace kvalitními, oplození schopnými spermiemi a ranou embryonální mortalitou části oplodněných vajíček.
Podle mých poznatků je plodnost prasnic i prasniček významně ovlivňována právě dobou zapuštění – inseminace v průběhu říje. Zde chovatelé dělají velké chyby a to hlavně v inseminaci, ale někdy i v přirozené plemenitbě, což má za následek zbytečně vysoký výskyt méně početných vrhů (do 8 selat). Výskyt těchto málo početných vrhů bývá často u prasnic s dobrou průměrnou plodností a projevuje se převážně jako ojedinělý, málo početný vrh v libovolném pořadí jinak dobře početných vrhů dané prasnice.
Přesáhne-li podíl těchto vrhů úrovně 3 až 5 % všech vrhů mělo by to u chovatele signalizovat, že není něco v pořádku s dobou zapouštění – inseminace v průběhu říje. Toto ovšem může být způsobeno i částečnou ranou embryonální mortalitou oplodněných zárodků, kdy část oplodněných zárodků odumírá v důsledku jejich nižší biologické kvality (vliv již biologicky neplnohodnotných ovulovaných vajíček, staré, biologicky neplnohodnotné spermie v době oplodnění, vliv výživy, infekce v pohlavních orgánech prasnic apod.).
Úhyny selat
Za fyziologický lze považovat úhyn do 10 % z počtu živě narozených selat, tj. asi 1 sele z vrhu (včetně zalehnutí selat prasnicí). V žádném případě by úhyn neměl překročit 15 %.
Úhyny ovlivňuje celá řada faktorů, ze kterých bych jmenoval jako hlavní : porodní hmotnost selat, mléčnost prasnice, mikroklimatické a zooveterinární podmínky na porodně, technologie porodních kotců, druh použitého prestarteru, doba a způsob odstavu selat.
Ing. Emil Bazala,
Genoservis, a. s., Olomouc
