Využitelnost diety s obsahem hmyzího proteinu v závěrečné fázi výkrmu prasat

Cílem experimentu bylo zhodnotit využitelnost krmné směsi s obsahem hmyzího proteinu získaného z larev mouchy bráněnky (Hermetia illucens) jako náhrady sójového extrahovaného šrotu v závěrečné fázi výkrmu prasat. V průběhu experimentu byly odebírány biologické vzorky a získávána zootechnická data. Po dokončení výkrmové fáze byla zvířata poražena a byly zaznamenány jateční parametry. Z výsledků je možné konstatovat, že krmná směs s obsahem hmyzí moučky byla prasaty dobře přijímána bez negativního vlivu na užitkovost a zdravotní stav. Výsledné hodnoty z jatek prokázaly, že sledované parametry JUT se nelišily mezi testovanými skupinami, tudíž krmná směs s obsahem hmyzího proteinu neměla vliv na zmasilost těl. Využití hmyzu jako alternativní surovina k sóji v krmných směsích pro hospodářská zvířata splňuje nároky na environmentálně udržitelnou surovinu, ale vyšší cena takto vyrobených krmných směsí zatím brání jejich většímu využití.

Klíčová slova: prase; výkrm; alternativy; protein; hmyz

Současné trendy se v živočišné produkci zaměřují nejen na ekonomickou stránku, ale i na ekologickou stopu surovin využívaných při přípravě krmných směsí. Mezi hlavní složky krmných směsí jako dominantní zdroj bílkovin patří sója (Vavrečka a kol., 2005). Sója ale zároveň patří mezi environmentálně velmi problematické suroviny kvůli dopadům, které má její pěstování na přírodu, jako např. odlesňování, znečištění zdrojů pitné vody, přesídlování domorodého obyvatelstva, využívání geneticky modifikovaných variant a následný dálkový transport (nejčastěji ze zemí Jižní Ameriky) (Hejná a Sklenář, 2009). Proto je jednou z výzev najít alternativu a nahradit sóju jako zdroj proteinu v krmivech hospodářských zvířat s využitím tzv. ekologického zemědělství. Ekologické zemědělství by mělo vybírat suroviny produkované lokálně s ohledem na co nejvyšší udržitelnost a ochranu životního prostředí. Jednou z takových surovin může být hmyz.

Článek vznikl díky finanční podpoře projektu Ministerstva zemědělství NAZV Země II č. QL24020427.

Seznam literatury je k dispozici u autorů.

Článek byl odborně recenzován. 

Mgr. Petra Straková, Ph.D.¹

Ing. Lenka Levá¹

Ing. Jana Venusová²

Ing. Lukáš Čumplík³

Ing. Lenka Kudlová³

Ing. Jakub Novotný, Ph.D.³

doc. Bc. Ing. Ondřej Šťastník, Ph.D.³

prof. MVDr. Leoš Pavlata, Ph.D.³

Ing. Martin Jeřábek, Ph.D.²

doc. MVDr. Martin Faldyna, Ph.D.^1*

¹ Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i., Brno

² Tekro, spol. s r. o., Uničov

3 Ústav výživy zvířat a pícninářství, AF, Mendelova univerzita v Brně

Kontakt: martin.faldyna@vri.cz