Po odstavu dochází k výrazným změnám v trávicím aparátu a imunitním systému selat. Odstav selat proto představuje jedno z nejvíce stresujících období v jejich životě. Tyto změny mají za následek zvýšení rizika vzniku průjmů u odstavených selat. Za účelem snížení účinků stresu souvisejícího s odstavem selat mohou být využívána opatření v oblasti ustájení, výživy a chovatelského managementu.
Pro prevenci průjmů selat po odstavu byl často využíván přídavek zinku ve formě oxidu zinečnatého ve vysokých dávkách do krmiva (Poulsen, 1995). Evropská komise přijala opatření týkající se používání zinku u prasat, které prakticky vylučuje používání vysokých dávek. Povolená maximální koncentrace zinku v krmivech pro prasata je uvedena v prováděcím nařízení komise (EU) 2016/1095 a je v současné době stanovena na 150 mg/kg kompletního krmiva. Toto nařízení platí od června 2022. Tyto změny vedly ke snaze hledat alternativní řešení. Jednou z možností je přidávání organických kyselin do krmiva (Lawlor et al., 2006).
Jinou, zajímavou alternativní možností, kterou v současné době vědci prověřují je použití alkalické mineralizované vody. Pro zvažování této metody jako možnosti snížení stresu a prevence průjmů selat po odstavu existují následující důvody.
U lidí byly prokázány biologicky příznivé a terapeutické účinky alkalické minerální vody (alkaline mineral water, AMW) s obsahem různých elektrolytů, jako je kontrola proliferace rakovinných buněk (Pavelic et al., 2001), eliminace reaktivních forem kyslíku (Zhu et al., 2021) a léčba funkčních střevních onemocnění (Shin et al., 2018).
Alkalické minerály, jako je sodík, draslík a zinek, jsou nejvíce studovanými prvky, protože mají klíčovou roli v biofyziologickém metabolismu a katalytických procesech (Nan et al., 2020). Minerály se podílejí na trávení, biosyntéze a mnoha fyziologických procesech, včetně udržování normální funkce kostí, svalů, srdce a mozku (Domingo a Marques, 2021). Hrají zásadní roli při udržování metabolismu a homeostáze protože jsou klíčovými složkami při tvorbě enzymů a hormonů (Wang et al., 2020a). Zajímavé je, že přírodní alkalická minerální voda obsahuje sodík, draslík, zinek, kyselinu metakřemičitou a také některé vzácné minerály, jako je např. germanium (Bertoni et al., 2002). Právě tyto alkalické minerální prvky se ztrácejí při průjmu (Gao et al., 2019), což vede k metabolické acidóze selat (Berberov et al., 2004).
Součástí vody používané v uvedených studiích byl také křemík. Křemík (Si) je stopový prvek, jehož obsah je vyšší ve vysoce kvalitní přírodní minerální vodě. Obsah kyseliny metakřemičité je jedním z ukazatelů používaných k identifikaci přírodní minerální vody. Křemík v přírodě existuje ve formě oxidů nebo křemičitanů, z nichž křemičitany mají vyšší rozpustnost a biologickou dostupnost (Jurkic et al., 2013). Autoři Monte et al. (2018) zjistili, že metakřemičitan sodný podporuje míru přežití endoteliálních buněk při oxidativním stresu. Jiná studie prokázala jeho antioxidační a protizánětlivé účinky (Kim et al., 2013).
V dostupné literatuře je možno v současné době nalézt tři studie, které se touto problematikou zabývají. V následující části uvádíme stručný popis a výsledky těchto studií.
Studie 1
Alkalická mineralizovaná voda použitá ve studii autorů Chen et al. (2022) byla alkalický roztok (pH 9,1) obsahující křemík, sodík, draslík, zinek a germanium. Byl použit koncentrát ionizovaného alkalického minerálního komplexu (AMC), který obsahuje pentahydrát metakřemičitanu sodného (Na2SiO3 . 5 H2O, 200 g/l), hydrogenuhličitan draselný (KHCO3, 100 g/l), oxid zinečnatý (ZnO, 10 mg/l), a bis-(karboxyethylgermanium) seskvioxid (Ge-132, 1 mg/l). Selata získávala vodu ad libitum ze dvou různých nádrží. Jedna nádrž obsahovala normální napájecí vodu plus 0,25% koncentrát AMC (pH 9,1) a druhá obsahovala napájecí vodu bez přídavku AMC (pH 7,0). Experiment byl zahájen ihned po odstavu selat ve věku 28 dnů a trval celkem 15 dní. Všechna selata měla neomezený přístup ke krmivu a vodě po dobu trvání studie.
Použití alkalické mineralizované vody zlepšilo konečnou tělesnou hmotnost a průměrný denní hmotnostní přírůstek u odstavených selat ve srovnání s kontrolní skupinou. Došlo také ke snížení konverze krmiva. Autoři vysvětlují tyto výsledky tím, že následkem použití alkalické mineralizované vody dochází ke zmírnění zánětlivé reakce, podpoře imunitní bariéry a antioxidačního obranného systému, zlepšení morfologie tenkého střeva a udržení funkce bariéry tenkého střeva u odstavených selat.
Nebyl žádný zřejmý rozdíl v hodnotě pH obsahu žaludku a tenkého střeva nebo obsahu slepého a tlustého střeva u selat v experimentální skupině ve srovnání s kontrolní skupinou.
Literatura u autora
Doc. MVDr. Martin Svoboda, Ph.D.
Klinika chorob přežvýkavců a prasat,
VETUNI Brno
Kontakt na autora: SvobodaMa@VFU.cz
Celý článek autora najdete v Našem chovu 6/2024.*
