Rozšířená Evropská unie se 450 miliony obyvateli se začátkem května stala otevřeným trhem i pro české zemědělství. Chovatelé prasat ale musí počítat s konkurencí na úrovni 152 miliónů kusů prasat. V poslední době to vypadá, jako by tato konkurence přinášela pozitiva – zvýšení výkupních cen nebo poptávky. Pro stálé a výhodné zpeněžování je však třeba zajistit kvalitní jatečná prasata. To se dá ve velké míře ovlivnit genetickým potenciálem zvířat. Na některé otázky spojené se šlechtěním prasat odpověděli i odborníci, kteří se účastnili semináře společnosti Česká PIC v polovině června na Orlíku.
Dr. Graham Plastow z anglické firmy Sygen International, mateřské organizace PIC, se na začátku příspěvku krátce zmínil o problému globalizace. Podle jeho informací překonal růst globální produkce masa takřka dvojnásobně růst světové populace. „Technologie Společnosti Sygen, která je nadnárodním konglomerátem a vlastníkem České PIC, jsou založeny na dokonalém genetickém materiálu, DNA technologiích a nezbytné technické podpoře produktů,“ zdůraznil Dr. Plastow.
Principy jednotlivých technologií
Při používání metod kvantitativní genetiky se využívá již čtyřicet let zkušeností v jednotlivých populacích zvířat. Pro statistické zpracování jsou sledovány „vzorky“ populací, v nichž se identifikují individuální zvířata s požadovanými znaky. Zatímco u používání biotechnoogických metod je třeba identifikovat pouze individuální geny za určité znaky zodpovědné.
Pro dosažení genetického pokroku je podle přednášejícího možné použít čtyři postupy změn genových frekvencí: meziliniovou selekci, selekci v rámci linie, křížení a genetický přenos.
Meziliniová selekce zvyšuje heterozní efekt a využívá se při ní rozdílných vlastností rodičovských populací. Otec přináší do hybridního potomka většinou výborné jatečné parametry a prasnice naproti tomu dodává vynikající mateřské vlastnosti.
Na globálním trhu se z otcovských linií PIC daří nejlépe plemeníkům L15 (duroc), L62 (pietrain) a L65 (syntetická linie). Z mateřských linií PIC mají podle slov Dr. Plastowa největší celosvětový úspěch populace L02(LR) a L03 (LW), resp. L08 a L19 (syntetické linie).
Na příkladu osmi otcovských a šesti mateřských linií ukázal přednášející také možnosti křížení jednotlivých populací.
Plemenná hodnota
Tato hodnota je odhadem skutečné hodnoty prasete jako plemenného zvířete. Parametr s názvem PICphTM představuje díky vyššímu počtu vstupních informací výsledek vypočtený se zvýšenou přesností. Tím snižuje selekční riziko. Roční genetický pokrok se určuje podle vzorce: DG = i * r * sA/t
kde: i = selekční intenzita,
r = přesnost odhadu,
sA = selekční odchylka,
t = generační interval.
Znaky výkrmnosti a jatečné hodnoty a reprodukce měří společnost PIC již od roku 1962, výsledky BLUP a informace příbuzných daných jedinců se využívají od roku 1991. Detailní disekce se provádí na více než 4000 prasatech ročně.
Od října 2003 zpřesňuje PIC denně plemenné hodnoty vybraných znaků otcovských a mateřských linií díky znalosti efektu markerů DNA.
Od dubna 2003 pomáhá desítky tisíc zapuštění pomocí spermatu GN kanců mimo prostředí GN určit interakce genotyp – prostředí.
Genetický pokrok
Za posledních čtyřicet let se podle údajů dr. Plastowa změnilo v produkci prasat mnoho věcí. V roce 1962 se na jedno jatečné prase spotřebovalo 410 kilogramů krmiva a bylo na něm 34 kg libové svaloviny, zatímco v roce 2002 se na jedno prase obsahující 45 kg libového masa zkrmilo pouze 273 kg.
Doslova hitem poslední doby se staly postupy a přísady, které nahrazují účinky antibiotik v krmných dávkách monogastrů. Jedním z možných způsobů, jak dosáhnout odolnosti vůči onemocněním a zároveň zlepšení růstových parametrů, je i používání genových technologií. Příkladem může být marker DR2, který podle výsledků dr. Plastowa významně zvyšuje denní přírůstek a zároveň snižuje procento úhynu prasat.
Jednou z cest boje proti nemocím prasat může být i používání kandidátních genů, které jsou schopné identifikovat geny kritické v interakci hostitel - patogen během infekce Haemophilus parasuis.
Používání markerů nebo kandidátních genů má tedy největší význam pro kvantitativní, obtížně měřitelné znaky, například zdraví. Nové technologie se podle přednášejícího dají použít na rozdílných úrovních řetězce výroby vepřového masa.
Nejnovějším produktem společnosti PIC, který vznikl pomocí markerové technologie, je finální kanec určený pro inseminační stanice PIC 337. Jeho genotyp obsahuje PT1 marker pro maximální přírůstek, DR2 marker pro genetickou rezistenci k edémové chorobě, dva markery snižující výskyt tříselné kýly a marker zlepšující kvalitu masa. Samozřejmostí je nepřítomnost halotanového genu. “Tato kombinace zaručuje chovateli vysoké přírůstky ve výkrmu, výbornou konverzi krmiva, vynikající podíl libové svaloviny na jatečném zvířeti i ve vysokých porážkových hmotnostech a vysokou kvalitu masa,” upřesnil Dr. Graham Plastow.
