Nanotechnologie pronikají do všech oblastí našeho života a nevyhnuly se ani zemědělství. Jejich nasazení je aktuální v rostlinné výrobě, např. při aplikaci hnojiv nebo ochranných prostředků. Jeví se ale jako velmi perspektivní i pro chovy hospodářských zvířat, kde najdou uplatnění ve výživě, léčbě a v neposlední řadě i v reprodukci.
Pokud bychom nashromáždili biomasu všech savců žijících v tomto okamžiku na naší planetě, byli bychom zřejmě zaskočeni výslednou bilancí. Plných 34 % biomasy savců tvoří lidstvo. Dalších 62 % připadá na hospodářská zvířata a pouhá 4 % zbývají na volně žijící savce od myší, přes netopýry a antilopy až po velryby. Chov hospodářských zvířat formuje zcela zásadním způsobem životní prostředí Země. Jednou z cest, jak snížit celkovou zátěž je intenzifikace, protože narůstající potřeby lidstva tak zajistíme menším počtem zvířat s vyšší užitkovostí. Živočišná výroba intenzifikuje díky pokroku ve šlechtění a využívání nových technologií. Významným pomocníkem se v dohledné době stanou nanotechnologie a nanomateriály. Protože management reprodukce včetně asistované reprodukce hospodářských zvířat patří ke klíčovým intenzifikačním nástrojům, nemůže nástup nanotechnologií a nanomateriálů tuto oblast minout.
Nanočástice o rozměrech od 1 do 200 nanometrů se často chovají jinak, než mikročástice tvořené týmž materiálem. Svou roli tu sehrává podstatně větší poměr povrchu k celkovému objemu částic. U nanočástice se tak větší měrou projevují fenomény vyplývající z efektů kvantové fyziky. Zjednodušeně se dá říci, že se nanočástice svými vlastnostmi nejednou vymykají našim zažitým představám a zdravý selský rozum nemusí k jejich pochopení stačit. Nanočástice se mohou od mikročástic lišit elektrickým nábojem, reaktivitou, vazebnými schopnostmi na různé povrchy i schopností pronikat do nitra buněk.*
Článek vznikl s využitím informací získaných v rámci řešení výzkumného záměru MZE-RO 0718
Ing. Tereza Žalmanová, Ph.D.,
Ing. Kristýna Hošková, Ph.D.,
Ing. Šárka Prokešová,
Ing. Beáta Močáryová
Ing. Tomáš Kott, Ph.D.,
prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc.,
Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., Praha
Kontakt: petr.jaroslav@vuzv.cz
Celý článek najdete v Našem chovu 2/2022.
