Krmení siláží pro koně je dnes možné považovat za jeden z levnějších postupů při zimním krmení koní. Na rozdíl od skotu, kde jsou siláže krmeny celoročně, u koní se tato možnost používá jen v zimním období.
Doktorand Mendelovy univerzity (Ing. Martin Knický, PhD.) odešel před časem do Švédska a tam se na pracovišti Zemědělské univerzity v Uppsale zabýval využitím siláží pro koně (pod vedením prof. P. Lingvalla). Tamní chovatelé koní si jeho práce týkající se aplikace chemických konzervačních přípravků při silážování krmiv pro koně považují.
Z hlediska fyziologie a zdraví koní by měla být krmná dávka koní založena na píci (objemných krmivech). V klimatických podmínkách České republiky nelze koním zajistit celoroční pastvu, a proto jsou koně po dobu několika měsíců v roce odkázáni na příjem konzervované píce, koně bez přístupu k pastvě jsou odkázání na konzervovanou píci celoročně. Mezi nejběžnější způsoby konzervace píce patří sušení (seno) a silážování (siláž). Cílem tohoto článku je zaměřit se na problematiku využití siláží u koní. Ve výživě koní je nejběžněji, v rámci druhů siláží, využívána tzv. „senáž“ neboli „siláž ze zavadlé píce“ (správný termín), ale při návyku je možné krmit i siláž (méně vhodná varianta, kyselé pH je nevhodné např. pro koně s žaludečními vředy). Siláž ze zavadlé píce má vyšší obsah sušiny (≥ 40 %) a mívá vyšší pH, ve srovnání např. s kukuřičnou siláží využívanou ve výživě skotu.
Rozdíly v nutriční hodnotě
Výživná hodnota píce pro koně je dána především obsahem živin a stravitelností, které mohou být ovlivněny přijatým množstvím píce v kombinaci se složením krmné dávky. Obsah živin závisí na mnoha faktorech souvisejících s rostlinnými druhy a prostředím, klíčovým faktorem je ovšem zralost rostlin při sklizni. Jak rostliny dozrávají, zvyšuje se podíl vlákniny a snižuje obsah hrubého proteinu, což vede k poklesu stravitelnosti a energetické hodnoty. Rovněž poměr listu a stonku také ovlivní nutriční hodnotu. Není překvapením, že chemické složení píce a následná nutriční hodnota proto vykazuje velké rozdíly mezi regiony, rokem sklizně, dobou sklizně aj. Tato variabilita dokazuje, že při sestavování krmných dávek pro koně je vysoce žádoucí provést analýzu živin konkrétní píce, a to zejména u chovných klisen, rostoucích a sportovních koní nebo koní s různými zdravotními problémy (např. laminitis, hyperkalemická periodická paralýza aj.), v ideálním případě by měl být analyzován také obsah minerálních látek. Zásadní je, že píce nesmí obsahovat pro koně jedovaté rostliny.*
Ing. Hana Dočkalová, PhD.,
Prof. MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc.,
Prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc.
Mendelova univerzita v Brně
Kontakt: ladislav.zeman@mendelu.cz
Celý odborný článek najdete v časopise Krmivářství 2/2022.
