Cílem práce bylo zhodnotit vliv zařazení žitných otrub do výkrmových směsí králíků. Dosud v literatuře nebyla informace o vlivu krmné směsi obsahující žitné otruby na růst, příjem krmiva, zdravotní stav a stravitelnost živin. Na základě dosažených výsledků je možné říci, že nebyl zaznamenán negativní vliv žitných otrub na užitkovost, využití krmiva a stravitelnost organické hmoty, frakcí vlákniny, škrobu či energie. U králíků krmených dietou obsahující pšeničné otruby byla zjištěna signifikantně nižší stravitelnost hrubého proteinu ve srovnání s králíky krmených dietami, ve kterých byly pšeničné otruby částečně či zcela nahrazeny žitnými otrubami. Žitné otruby jsou vhodnou krmnou komponentou pro krmné směsi vykrmovaných králíků.
Materiál a metody
Charakteristika pšeničných a žitných otrub, které byly předmětem testace, je uvedena v tabulce 1. Žitné otruby pro potřeby experimentu byly laskavě poskytnuty z rodinného Mlýna Dubecko. Byly sestaveny 3 krmné směsi (tab. 2). Směs I obsahovala 32 % pšeničných otrub, směs II obsahovala 16 % pšeničných otrub a 16 % žitných otrub a ve směsi III byly pšeničné otruby zcela nahrazeny 32% žitných otrub. Krmné směsi byly sestaveny tak, aby odpovídaly doporučení pro nutriční potřeby rostoucích-vykrmovaných králíků (De Blas a Mateos 2020). Diety měly shodný obsah hrubého proteinu, hrubého tuku, NDF (neutrálně detergentní vláknina), limitujících aminokyselin a škrobu. V porovnání se směsí I, směs III obsahovala méně celulózy a více ligninu, což zvýšilo poměr ligninu k celulóze v této dietě. Poměr stravitelného proteinu ke stravitelné energii, což je nejvýznamnější nutriční hodnota, se v rámci experimentálních diet nelišil (tab. 2).
Do sledování bylo zařazeno 108 Hyplus králíků (PS 19 x PS 40), odstavených ve 32 dnech věku. Králicí byli rozděleni do 3 skupin (36 králíků / skupina) a dostávali jednu z experimentálních diet po celou dobu výkrmu (42 dní). Uvedený počet králíků ve skupině je dostatečný a odpovídá mezinárodně uznané metodice pro pokusy zabývající se výživou králíků (Fernández-Carmona et al. 2005). Pokus byl ukončen při dosažení porážkové hmotnosti (74. den věku). Králíci byli ustájeni v klecích (80 x 60 x 45 cm; 4 králíci / klec). Krmné směsi byly podávány ad libitum. Sledovala se živá hmotnost králíků, denně spotřeba krmiva a zdravotní stav (mortalita, morbidita). Kromě výše uvedeného se podle mezinárodně přijaté metodiky (Perez et al 1995) zjišťovaly koeficienty zjevné stravitelnosti organické hmoty, hrubého proteinu, hrubé energie a NDF experimentálních diet. Bylo použito 30 Hyplus králíků (PS 19xPS40), odstavených ve 32 dnech věku. Králíci byli ustájení v bilančních klecích (50 x 50 x 45 cm), rozděleni do 3 skupin (10 králíků / skupina) a krmeni jednou ze tří experimentálních diet. Po adaptační periodě, která trvala 17 dní, se mezi 49. – 53. dnem věku zaznamenával individuální příjem krmiva a celková produkce výkalů. Po tomto období byli králíci poraženi a zjišťoval se obsah kyseliny sialové v obsahu tenkého střeva králíků. Všechny analýzy (krmiv, výkalů, střevního obsahu) byly provedeny ve VÚŽV v.v.i., Praze Uhříněvsi.
Výsledky a diskuse
Užitkovost králíků je uvedena v tabulce 3. Jak je z tabulky patrné, v rámci sledovaných skupin králíků nebyl zaznamenán významný rozdíl v živé hmotnosti, průměrném denním přírůstku živé hmotnosti, spotřebě krmiva či konverzi krmiva. V 74 dnech věku byla zaznamenána průměrná živá hmotnost králíků 2824 g, což lze považovat za vynikající výsledek výkrmu. Průměrný přírůstek živé hmotnosti za celé období sledování byl 48,7 g a průměrná spotřeba krmiva 148 g. Z uvedených výsledků pak vyplývá poměrně dobrá konverze krmiva, průměrně 3,03. Nevýznamné rozdíly v užitkovosti králíků jsou dány shodným obsahem stravitelného proteinu a stravitelné energie v jednotlivých krmných směsích. Je známo, že růst králíků, stejně jako spotřeba krmiva, jsou ovlivňovány poměrem stravitelného proteinu ke stravitelné energii (De Blas et al. 1981).
Příspěvek vznikl za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO0723
doc. Ing. Zdeněk Volek, Ph.D.1
Ing. Martina Hozáková2
Ing. Tomáš Taubner, Ph.D.1
1Oddělení fyziologie výživy a jakost produkce, Výzkumný ústav živočišné výroby v.v.i., Praha Uhříněves
2Katedra Mikrobiologie, výživy a dietetiky, FAPPZ, ČZU
Celý recenzovaný článek najdete v Našem chovu 5/2023.
