Šlechtění drůbeže je stejně jako každý šlechtitelský program organizováno s cílem dosáhnout co nejvyššího genetického zisku v souhrnu ekonomicky důležitých vlastností a tím také lepší ekonomiky produkce. U masné drůbeže je šlechtění zaměřeno především na růst, spotřebu krmiva a složení jatečného těla.
Cílem kontroly výsledků šlechtění je prokázat genetický trend u sledovaných vlastností v průběhu času a dále úroveň užitkovosti daného genotypu v definovaných podmínkách chovatelského prostředí.
Jednou z používaných metod je testování náhodně vybraných vzorků drůbeže. Tuto ideu tzv. Random Sample Testing (RST), formuloval již v roce 1927 v Nizozemí Hagedoorn. K vlastní praktické realizaci metody RST však došlo až v roce 1947 v USA. Údaje získané z jednotlivých testů však nebývají většinou publikovány v ucelené formě a objevují se pouze v reklamních materiálech jednotlivých šlechtitelských firem. Výjimkou jsou výsledky trendu užitkovosti brojlerů na základě oficiálních výsledků ze dvou kontrolních stanic v SRN v letech 1964 až 1973 publikované v roce 1975. Zjištěné výsledky byly standardizovány na délku výkrmu 49 dnů. Genotypový trend užitkovosti odpovídal ročnímu zvýšení hmotnosti o 80 g a spotřeba krmiva klesla ve sledovaném období o 0,39 kg (17 %). Ztráty v době výkrmu byly konstantní - 0,32 % týdně. O dalších změnách v letech 1981 až 1991 pak svědčí výsledky 15 testů, kde průměrná užitkovost byla standardizována na jednotnou hmotnost a délku výkrmu. Za sledované období se délka výkrmu zkrátila o 5 dnů, konverze krmiv přepočtená na jednotnou hmotnost 1600 g se ročně zlepšila o 0,02 kg. Ztráty v době výkrmu se sice zvýšily o 0,01 %, ale v posledních třech letech opět dosáhly stejné úrovně jako před deseti lety, tj. 0,47 % týdně.
V další práci z roku 1993 byly analyzovány tendence vývoje užitkovosti brojlerů v USA od počátku 20. let do konce roku 1992. V posuzovaném období testování, počínajícím rokem 1923 se délka výkrmu zkracovala o jeden den ročně. Jatečná hmotnost se za tuto dobu zdvojnásobila a denní přírůstky stouply z 9 g na 43 g. Zkrácením doby výkrmu a odpovídajícím snížením záchovné krmné dávky byla více než o polovinu snížena spotřeba krmiva a ztráty úhynem klesly téměř o 70 %.
Trend užitkovosti brojlerů v našich podmínkách
V této práci je zpracován přehled o vývoji trendu užitkovosti drůbežích brojlerů v letech 1984 až 1997. V tomto období byly výsledky publikovány formou samostatných přehledů, zpracovávaných jako výsledky národních testů. V dnešní době jsou tyto výsledky publikovány jako součást vyhodnocení mezinárodních testů a z tohoto důvodu bylo provedeno vyhodnocení výše zmíněného období.
Pro analýzu trendu užitkovosti byly použity výsledky národních výkrmových testů brojlerů ze stanice Mezinárodního testování drůbeže v Ústrašicích za období let 1984 až 1997, které odpovídá testům č.48 až 104. V průběhu sledovaného období 15 let proběhlo 53 testů, což představuje 257 vzorků, ve kterých bylo testováno 59 kombinací. Počet vzorků v jednotlivých testech byl velice variabilní a pohyboval se od 1 do 15 vzorků v jednom testu.
Při posuzování trendu byly ze sledovaných ukazatelů použity následující:
Test líhnutí a výkrmu
- průměrná hmotnost při ukončení testu v gramech
- průměrná hmotnost kohoutků při ukončení testu v gramech
- průměrná hmotnost slepiček při ukončení testu v gramech
- spotřeba krmiva na kg živé hmotnosti v gramech
- úhyn v %
Jatečný rozbor
- celková hmotnost v gramech
- podíl prsního svalstva s kůží z hmotnosti trupu v gramech
- podíl stehenního svalstva s kůží z hmotnosti trupu v gramech
- podíl abdominálního tuku ze živé hmotnosti v %
- jatečná hodnota v %
- jatečná výtěžnost v %
V průběhu testace došlo ke změnám v délce výkrmu - nejprve v letech 1984 až 1987 trval výkrm 49 dnů (testy č. 48 až 55), v letech 1987 až 1995 pak 42 dnů (testy č. 56 až 94) a v letech 1995 až 1997 byla délka výkrmu snížena na 35 dnů (testy č. 93 až 104). V tomto vyhodnocení nebyla provedena korekce na jednotnou délku výkrmu a období s různou délkou byla proto posuzována odděleně. Vliv délky výkrmu byl zohledněn ve specifickém působení efektu testu.
Pro vyhodnocení jednotlivých ukazatelů výkrmových testů a jatečného rozboru byla použita metoda nejmenších čtverců, kterou byly zohledněny zkreslující efekty. Šlo o efekt testu, kombinace a pohlaví. Ve vyhodnocení se zohledňovaly buď oddělené působení efektů testu a kombinace nebo vzájemné spolupůsobení těchto efektů. V případě jatečného rozboru byl použit také efekt pohlaví.
Ze zjištěných hodnot ukazatelů testu pak byly formou váženého aritmetického průměru za jednotlivé roky testace stanoveny průměrné hodnoty a pro ukazatele jatečného rozboru také průměrné hodnoty ukazatelů podle pohlaví.
Výsledky
Při posuzování byly stanoveny také hodnoty koeficientu determinace (podíl z celkové proměnlivosti vysvětlený pomocí efektů zohledněných v modelových rovnicích) a významnost jednotlivých ukazatelů stanovených při použití obou způsobů hodnocení. Efekty testu a kombinace nebo jejich vzájemné působení jsou takřka pro všechny sledované ukazatele vysoce průkazné (výjimkou je pouze podíl prsní a stehenní svaloviny). Efekt pohlaví byl vysoce průkazný pouze pro celkovou hmotnost, podíl prsní svaloviny a podíl abdominálního tuku. Pro ostatní ukazatele byl tento efekt průkazný, neprůkazný byl pro podíl stehenní svaloviny.
Průměry vybraných ukazatelů z testu líhnutí a výkrmu a jatečného rozboru podle jednotlivých roků testace stanovené jako vážené aritmetické průměry hodnot, zjištěných v jednotlivých testech v průběhu sledovaného období jsou uvedeny v tabulkách 1 až 6.
V jednotlivých obdobích se projevil různý trend pro jednotlivé ukazatele výkrmového testu a jatečného rozboru. V letech 1984 až 1987 byl zaznamenán nárůst průměrné hmotnosti, zvýšení jatečné hodnoty a výtěžnosti, ale vzrostl také úhyn v %. Pokles byl zjištěn u podílu stehenní a prsní svaloviny.
V letech 1987 až 1995 byl zjištěn nárůst hmotnosti slepiček a kohoutků a zvýšení celkové hmotnosti a podílu prsní a stehenní svaloviny. Příznivě pak poklesla spotřeba krmiv na kg živé hmotnosti a podíl abdominálního tuku. Došlo ale také k částečnému poklesu jatečné hodnoty a výtěžnosti.
V období 1995 až 1997 vzrostla jatečná hodnota a výtěžnost, podíl prsní a stehenní svaloviny a došlo k dalšímu poklesu spotřeby krmiva na kg živé hmotnosti. Podíl abdominálního tuku naopak v tomto období mírně vzrostl.
Při vyhodnocení trendu užitkovosti brojlerů lze u některých ukazatelů zaznamenat v průběhu let 1984 až 1997 vzrůstající tendenci - například pro podíl prsní a stehenní svaloviny. Naopak u spotřeby krmiva na kg živé hmotnosti a podílu abdominálního tuku byl zaznamenán příznivý pokles.
V tabulce 7 jsou uvedeny rozdíly ukazatelů jatečného rozboru podle pohlaví, stanovených podle obou způsobů hodnocení. Nejvyšší rozdíly podle pohlaví byly zjištěny mezi celkovou hmotností kohoutků a slepiček.
Porovnáme-li dosažené výsledky s údaji zjištěnými ve světě, byl shodně zjištěn sestupný trend ve spotřebě krmiv na kg živé hmotnosti. V průběhu jednotlivých sledovaných období však docházelo v průběhu tohoto trendu ke kolísání.
Naproti tomu však v porovnání s citovanými výsledky nebyla zaznamenána sestupná tendence v procentech úhynu, kde docházelo k velkému kolísání hodnot a mnohdy i k jejich nárůstu v průběhu jednotlivých posuzovaných období.
Posouzení trendu v užitkovosti brojlerů na základě výsledků národních testů může posloužit jako podklad pro hodnocení šlechtitelské práce v chovu masné drůbeže. Na základě zjištěných výsledků lze v porovnání s jinými výsledky i v našich podmínkách zaznamenat u některých posuzovaných ukazatelů příznivý vývoj – například u spotřeby krmné směsi na kg živé hmotnosti nebo podílu prsní a stehenní svaloviny.
* Práce byla řešena v rámci grantu NAZV č. EP090006245
Petr Šafus, Josef Přibyl, Zdena Soukupová, Výzkumný ústav živočišné výroby, Praha - Uhříněves
Vlastislav Machander,
Mezinárodní testování drůbeže, s. p. Ústrašice
