Chovatelé holštýnských krav se stále více orientují na bezproblémové, dlouhověké krávy, které vydrží ve stádu po řadu laktací, mají výbornou i když ne třeba špičkovou produkci s dobrým obsahem mléčných složek. Plemenice, které pravidelně zabřezávají, mají dobrou schopnost pohybu a jsou celkově odolné, to znamená, že nevyžadují zvláštní péči ošetřovatelů ani veterinářů.
Takto či podobně charakterizuje svůj chovatelský cíl převážná část chovatelů holštýnského plemene, protože takovéto dojnice jsou největším ekonomickým přínosem.
Tento trend je také významně ovlivněn požadavky spotřebitelů, které je možné shrnout takto: spotřebitelé žádají zdravé potraviny a ty produkují pouze zdravá zvířata.
Chovné cíle se sjednocují
Požadavky chovatelů se přenáší do šlechtitelských programů jednotlivých plemenářských firem. Požadována je výborná mléčná produkce s dobrým obsahem mléčných složek. Zvířata konstitučně pevná harmonická, která dlouho vydrží ve stádech, jsou zdravá, plodná, bez nároků na zvláštní péči.
Jacob Chardon z Holland Genetic uvádí, že při celkovém posouzení zvířat ve světě je možné je rozdělit do dvou skupin. Krávy velkého rámce (150 cm a více) a zvířata menší. Všeobecně je zastáván názor, že zvířata druhé skupiny (menší) nejsou tak dobrá v užitkovosti. Přesto očekává, že trh nebude požadovat obrovská zvířata. Důvodem je, že krávy „střední“ velikosti (145 až 150 cm) vydrží ve stádech déle. Říká, že kráva budoucnosti nebude extremně velká, ale konstitučně pevná.
Vedle mléčné produkce a dlouhovýkonnosti je důležitým faktorem také vzhled zvířat. Je to významný chovatelský cíl řady chovatelů, kteří mají rádi hezká zvířata, zejména co do typu. Mezi zeměmi panují ovšem ve vztahu k tomuto ukazateli značné rozdíly: Kanaďané jsou známi tím, že selektují více na výstavní typ, američtí a evropští farmáři upřednostňují pevné krávy s výbornou produkcí. Do budoucna se dá očekávat, že se rozdíly budou z obou stran spíše zmenšovat, což je také určitý důsledek globalizace.
Do chovu holštýnského skotu přicházejí rovněž nová kritéria hodnocení. V některých zemích se rychle rozšiřují dojicí roboty. Robot vyžaduje krávy, které splňují specifické požadavky. Důležité je rozmístění struků, které umožňuje robotu snadno najít a nasadit strukové násadce. Dále vyžaduje krávy, které pravidelně a samostatně vstupují do boxů. Těmto kritériím přizpůsobují výběr býků chovatelé, kteří používají roboty, ale také plemenářské firmy.
Každý chovatel má vlastní cestu a vlastní specifická kritéria a hlediska při výběru býků a selekci zvířat. Exportéři plemenných zvířat ale uvádějí, že 80% zájemců dnes požaduje prakticky stejná zvířata.
Změny v kontrole dědičnosti
Z výše uvedených důvodů se snižuje důraz na znaky užitkovosti. Tomu odpovídají změny vah jednotlivých znaků a změny struktury národních selekčních indexů, které slouží k řazení býků do národních žebříčků. Ve většině evropských selekčních indexů má vysoké ocenění obsah bílkovin a někde i tuku. Také v USA díky rostoucí produkci sýrů byl do indexu TPI zařazen obsah tuku. Produkce mléka má nulovou nebo zápornou váhu, v 10 ze 17 zemí je tato váha záporná.
Test Day Model (TDM) – zvyšující se výkonnost výpočetní techniky umožňuje zahrnout do výpočtu více údajů o dcerách hodnocených býků. U donedávna používaných animal modelů byla užitkovost dcer charakterizována jedním číslem, tedy užitkovostí za celou laktaci. U TDM jsou to jednotlivá měsíční měření mléka. Jde o významné zpřesnění a zkrácení období k získání prvních výsledků. Poprvé byl TDM rutinně použit v Německu a Kanadě. Ostatní státy rychle přibývají, v ČR se předpokládá zavedení během několika let.
Interbull – mezinárodní zpracování plemenných hodnot býků pro produkční znaky a znaky zevnějšku metodou MACE umožňuje zahrnout efekt dané země. Tohoto hodnocení se účastní u holštýnského plemene 25 zemí. Zpracování probíhá 4x ročně. Interbullové hodnoty jsou dnes mezinárodně uznávány a respektovány. Svědčí o tom i ta skutečnost, že jsou považovány za oficiální, až na výjimku (Izrael), ve všech členských zemích. V dnešní době přibývá býků, kteří mají své dcery ve více zemích a interbullové plemenné hodnoty obsahují údaje ze všech zemí, kde má daný býk své dcery. Jde tedy o více informací o daném býkovi. Z toho důvodu se zvyšuje počet zemí, které zahrnují u takovýchto býků interbullové hodnoty do národních žebříčků. K nim se v loňském roce zařadily také USA. Zahájeno bylo mezinárodní hodnocení pro obsah somatických buněk a probíhají přípravné práce u dalších ukazatelů (plodnost, dlouhověkost). V září 2002 by se měla naše republika účastnit testovacího běhu zpracování zevnějšku a pokud proběhne úspěšně, měli by mít naši chovatelé k dispozici také interbullové hodnoty zahraničních býků z mezinárodního zpracování.
Zevnějšek – některé znaky lineárního popisu jsou díky jejich genetickým korelacím využívány ke zlepšování funkčních vlastností dojnic. Jde především o znaky vemene, končetin, ale i další. Lineární popis a kontrola dědičnosti zevnějšku přestaly být pouze zdrojem informací o tom, jaké utváření znaku se dá očekávat u dcer daného býka, ale je významným nástrojem selekce dalších, funkčních vlastností a díky tomu součástí souhrnných selekčních indexů.
Objevují se názory, že k dalšímu zpřesnění PH pro dlouhověkost by přispělo zachycení změn v utváření znaků zevnějšku v průběhu života. Šlo by tedy o častější opakování popisu znaků zevnějšku než 1x za život (na první laktaci), jak je dosud běžné. Šlechtitelé jdou ve svých úvahách ještě dále a zabývají se možností zapracování tělesné kondice do dlouhovýkonnosti. To by mohlo zmírnit problémy po porodu a v první třetině laktace spojené obvykle s negativní energetickou bilancí krav.
Změny selekčních indexů
Jednoduché indexy složené z produkčních znaků jsou nahrazovány složitějšími, ve kterých jsou zahrnuty další znaky a vlastnosti (dlouhovýkonnost, plodnost, snadnost telení, dojitelnost a další). Rozsah změn je takový, že se v této souvislosti v některých zemích hovoří o revoluci ve šlechtění holštýnského plemene (Francie).
Změny ve složení souhrnných indexů publikované v Holstein International jsou zřejmé z následujícího přehledu.
Znak 1996 1998 2001
Bílkoviny 62 60 50
tuk 17 13 14
Exteriér 14 18 17
Funkční znaky, dlouhovýkonnost 6 8 16
Ostatní 1 1 3
Dlouhovýkonnost
Tato vlastnost se podle očekávání některých šlechtitelů plemenářských firem stane mezinárodním znakem budoucnosti. Nepříjemné je, že tento ukazatel má negativní vazbu k produkci. Stručně řečeno, když se zvyšuje produkce, je to obvykle na úkor dlouhovýkonnosti. Dalším problémem je, že její odhad u mladých býků není možný na základě údajů o produkčním životě (vyřazování) dcer, což je nejpřesnější, ale je uskutečňován zprostředkovaně na základě utváření některých znaků zevnějšku, které jsou jejím indikátorem. Při selekci na dlouhovýkonnost je tak možné využít jiné, přímo zjišťované ukazatele, které jsou v genetické vazbě (korelaci). Často je využívána hloubka vemene, u které se udává korelační koeficient k dlouhovýkonnosti obvykle okolo 0,35 až 0,45, což je poměrně silná závislost. Z výzkumu university v Guelphu vyplývá, že s mělkým vemenem je spojeno méně mastitid, méně problémů se struky a pohodlnější dojení. Mělká vemena tedy znamenají menší nároky na medikamentózní léčení a pokud k němu dojde, je u těchto vemen účinnější a levnější. Všeobecně je známo, že mělká vemena jsou spojena s nižší produkcí (korelační koeficient –0,25 pro Kanadu). Z toho důvodu je třeba šlechtit krávy s vysokou produkcí a zároveň mělkými vemeny. Proto je hloubka vemene významnou součástí indexů vemene a ty zase souhrnných indexů. Častá je kombinace více znaků. Jako příklad je možné uvést Nizozemsko, kde je v souhrnném indexu DPS zahrnuta dlouhovýkonnost (DU – durability), součástí je sklon zádě, hloubka vemene, rozmístění předních struků a utváření končetin. Obdobné příklady je možné najít i v dalších zemích, kde se dlouhovýkonnost stala součástí souhrnných indexů (Francie, USA, Kanada, Irsko, Anglie a další). Od letošního roku to bude také Itálie. Tyto „nepřímé“ informace o dlouhovýkonnosti jsou postupem času nahrazovány údaji o skutečné délce produkčního života krav (po jejich brakaci).
ČR – současný stav a potřebné změny
Produkční znaky - údaje o užitkovosti krav sledované v rámci kontroly užitkovosti (KU) jsou zároveň vstupními daty pro zpracování kontroly dědičnosti (KD) a stanovení plemenné hodnoty (PH) zvířat. Důležitá je jejich přesnost, neboť základem spolehlivých výsledků KD jsou přesné údaje z KU. Jako žádoucí se ukazuje zpracování kontrolních mechanizmů, které upozorní na významné rozdíly mezi měsíčními kontrolami u jednotlivých zvířat. Pozornost je třeba také věnovat rozšiřujícímu se dojení 3x denně.
Somatické buňky (SB) – v současné době je zjišťován obsah SB asi u 1/3 krav v KU. Žádoucí je rozšíření tohoto počtu, aby mohly být údaje využity při výpočtu KD, což umožní selekci býků na odolnost proti mastitidám a bude možné tento ukazatel zahrnout do souhrnného selekčního indexu.
Zevnějšek - popis a hodnocení zevnějšku zabezpečují bonitéři ČMSCH, a. s., u dcer po testovaných býcích a v některých chovech na základě žádosti chovatele u všech prvotelek. Žádoucí je, aby se do systému plošného hodnocení všech prvotelek zapojily především chovy v PK a zvláště pak perspektivní chovatelé - producenti plemenných zvířat. Oficiální popis a hodnocení zevnějšku slouží jako zdroj informací o zvířatech jak pro chovatele, tak pro potřeby celé populace a je možné je shrnout takto:
Význam pro chovatele
Získání objektivního popisu a hodnocení zvířete.
Údaje jsou uvedeny v plemenářské dokumentaci a jsou uloženy v databázi, ze které se čerpají data pro tisk dokumentů (laktační lístek, potvrzení o původu).
Slouží k selekci zvířat ve stádech.
Jsou zahrnuta do čtvrtletně zpracovávané analýzy stáda, což umožňuje chovateli posoudit stav a variabilitu u jednotlivých znaků a dále porovnání s populací.
Z analýz je možné v časovém sledu posuzovat změny vývojového trendu ve stádě a populaci.
Slouží při sestavování připařovacích plánů pro tzv. korekční připařování.
Význam pro celou populaci
Informace jsou zahrnuty do KD zevnějšku používaných býků. To znamená, že bude možné stanovit PH pro zevnějšek u všech používaných býků.
Údaje budou sloužit pro sestavení souhrnného selekčního indexu.
Dále je bude možné využít pro hodnocení dalších ukazatelů (dlouhovýkonnost).
Tuto službu je možné si objednat u bonitérů ČMSCH a. s.:
Ing. Ladislav Vondrášek (Čechy):0602 132 619
Rostislav Škrabal (Morava): O602 132 613
Ing. Ota Beran (Svaz): 0602 116 741
Průběh porodů - jde především o spolehlivost informací, která by měla vycházet z prvotní evidence vedené chovatelem. Cílem je, aby KD poskytovala spolehlivé údaje, které bude možné využít k účinnější selekci na snadnost porodů a perspektivnímu zahrnutí do selekčního indexu.
Jak se podaří vyrovnat s tímto vývojem, mohou do značné míry ovlivnit chovatelé sami. Přesné informace od většiny zvířat jsou základem spolehlivosti systému. Dalším předpokladem jsou spolehlivé matematicko-statistické metody sloužící ke stanovení PH včetně jejich nepřetržitého zdokonalování v souladu s vývojem ve světě. Je věcí společnou, jak se podaří obstát v budoucím konkurenčním prostředí, které se rychle blíží. Vždyť telata, která se rodí v současné době, již budou zřejmě produkovat mléko pro společný evropský trh.
Doc. Ing. Jiří Motyčka, CSc., Svaz chovatelů holštýnského skotu ČR, Praha
