Práce šlechtitelů drůbeže vede k obdivuhodně rychlému pokroku při zvyšování biologického potenciálu zvířat. Ze změn genofondu pak vyplývají změny v nárocích na realizační faktory, ze kterých limituje využití produkčních schopností nejčastěji výživa. Důsledné využívání poznatků získaných studiem fyziologických a biochemických procesů spojených s přijímáním, trávením, vstřebáváním a intermediárním metabolismem živin je spolehlivá cesta k ekonomicky efektivní produkci. Další poznatky zároveň umožňují přesnější hodnocení krmiv.
Potřeby kuřat, která dnes vykrmíme za 32 dní, jsou jiné než u brojlerů, které jsme před pár lety krmili do stejné hmotnosti o 10 dnů déle. Při sestavování krmných směsí se máme řídit nejnovějším doporučením dodavatele té hybridní kombinace drůbeže, kterou jsme nakoupili.
U brojlerů dnes připadá polovina života na embryonální vývoj a první týden po vylíhnutí. Vše, co podporuje nebo naopak omezuje růst a vývoj v tomto období, bude kuřata výrazně ovlivňovat až do konce výkrmu.
Výživa rodičovského hejna rozhoduje o kvalitě mláďat
Na úroveň výsledků dosahovaných ve výkrmu kuřat má značný vliv krmení nosnic produkujících násadová vejce. To, co nosnicím stačí pro vysokou snášku, nestačí pro dobrou líhnivost vajec, a co stačí pro dobrou líhnivost, nestačí pro zabránění úhynům a dobrý start růstu mláďat po vylíhnutí. Embryonální mortalita obvykle dosahuje vrcholu 2.‒4. a pak 19.‒22. den inkubace.
Prof. Ing. Jiří Zelenka, CSc.
Mendelova univerzita v Brně
Kontakt: zelenka@mendelu.cz
Článek autora naleznete v Krmivářství 1/2021.
