Poslední doporučení „Potřeba živin pro prasata a tabulky výživné hodnoty krmiv“ vzniklo před poměrně dlouhou dobou (v roce 2000) a od té doby se mnoho změnilo. Chov prasat v Evropě prošel krizí (kolem roku 2009) a pak se konsolidoval. Největší změny však nastaly v užitkovosti.
V roce 2007 jsme se účastnili památné přednášky v brněnském Boby centru na téma, zda lze u prasat dosáhnout 30 kusů živě narozených selat. Přednášeli dva odborníci z Velké Británie (prof. Cole a prof. Brooks) a oba se shodli na tom, že limitu 30 selat nelze dosáhnout. Dnes (tedy 15 let po této přednášce) vidíme v České republice chovy s užitkovosti vyšší než 35 selat na prasnici a rok. Tato užitkovost je výsledkem práce šlechtitelů (genetiků) a takovouto užitkovost běžně dosahují špičkové farmy např. v Dánsku.
Co je základem pro chov vysoce užitkových prasnic v repopulovaných stádech:
Problematika zdravotního stavu je okamžitě jasná pokud si uvědomíme, že nejlepších výsledků reprodukce získáváme od matek v repopulovaných stádech. Úspěch se dostaví pokud si uvědomíme, že zdravé nové prasničky nebo matky přivedené do rekonstruovaných stájí (zdravé prostředí) mají dobré výsledky. Podle amerických programů pro chov prasat jsou chovatelé za dobrý zdravotní stav nově zařazovaných prasniček do chovu připlatit za chovný materiál až 80 % ceny navíc než dosahují v běžných chovatelských podmínkách. V Dánsku je každé stádo ohodnoceno a pokud chovatelé chtějí nejzdravější chovný materiál, musí se podrobit podmínkám stanoveným chovatelským svazem. Příplatek se platí se zvlášť za selata tzv. SPF (specific pathogens free). V chovatelských podmínkách v Číně se za zdravotní stav materiálu (podle osobního sdělení poradců firmy SmithField, v roce 2017) platí za zdravotní stav nově naskladňovaných stád prasnic do nových stájí až 4x vyšší cena než za průměrný zdravotní stav (testovaný jen na respirační choroby a běžné infekce). Systém zdravotních zkoušek a princip umísťovaných prasniček do nových stájí se neustále zlepšuje a dodržování všech principů biosecurity je dnes nezbytné.
Potřeba živin a energie
Nejprve si musíme ujasnit pojem energie. U prasat se od roku 1995 používá pojem metabolizovatelná energie pro prasata (zkratka MEp v MJ/kg). Doporučená potřeba energie se pro supermasná prasata (nad 60 % libové tkáně podle SEUROP) může používat jako NEp v MJ (netto energie pro prasata). Pokud dodavatel směsi má sídlo na britských ostrovech, je možné na etiketě nalézt obsah energie uvedený jako DE v MJ (SEp - stravitelná energie v MJ/kg). Pokud dodavatel krmné směsi pochází z oblasti BeNeLuxu a Francie, může se na etiketě objevovat údaj v Netto energii pro prasata (NEp v MJ/kg). U krmných směsí pro prasata ze Skandinávie (Norsko, Finsko, Švédsko a hlavně Dánsko) se objevuje na etiketách jednotka energie FU (Feed Unit – krmná jednotka a podle pravidel v těchto zemích se porovnává kvalita krmné směsi oproti například ječmenu. Tedy asi 1,1 FU znamená, že směs (krmivo) je asi o 10 % lepší než ječmen)
Autoři pracovali s podporou projektu IGA: AF-IGA2023-IP-004.
prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc.,
doc. Ing. Pavel Horký, PhD.,
prof. MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc.,
Pompido Chilala
Mendelova univerzita v Brně
Kontakt: ladislav.zeman@mendelu.cz
Celý článek najdete v Krmivářství 1/2023.*
