V následujícím článku se budeme zabývat metabolickými problémy u krav v období puerperia, vlivu výživy na vznik těchto poruch a vysvětlíme příčiny, proč u krav s dvojčaty je četnost výskytu těchto problémů daleko vyšší než u krav s jedním plodem.
Více poporodních problémů mají u krav s dvojčaty
Proč mívají krávy s dvojčaty zhoršené porody, zadrženou placentu, záněty dělohy, problémy se zabřeznutím, ketózu, ztrácejí tělesnou kondici? Proč mívají snížený vrchol laktace a tím sníženou celkovou produkci mléka? Proč jsou tedy krávy s dvojčaty více problémové než krávy s jedním plodem? Vraťme se ke stati z Našeho chovu č. 3/2002, kde jsme se zabývali požadavky na živiny u suchostojných krav. Krávy s nedostatečným příjmem živin k pokrytí všech svých potřeb musí začít odbourávat své rezervy. Kráva, která má dvojčata, má celkovou hmotnost plodu asi 160 %, proti krávě s jedním teletem. Důležité je tuto krávu dostatečně nakrmit, aby tento zvětšený plod uživila. Pokud se tak nestane, kráva začne mobilizovat především protein svého těla, což následně vede k celému řetězci onemocnění. Tyto metabolické poruchy jsou propojené a tvoří komplex: pokud má kráva ketózu, častěji dochází k přesunutí slezu apod.
Jak předejít poporodním problémům?
Jaké jsou nejdůležitější zásady, které můžeme jako chovatelé - výživáři kontrolovat, abychom předešli těmto poruchám nebo alespoň zmírnili jejich dopad na zvířata?
1. Maximálně zvýšit příjem sušiny, tzn. stimulovat funkci bachoru a ošetřovat jej tak, aby mohl pracovat co možná nejlépe.
2. Minimalizovat negativní energetickou a proteinovou bilanci organismu matky, zajištěním dostatečného množství zdrojů pro tvorbu glukózy a aminokyselin.
3. Udržovat stálou požadovanou hladinu vápníku v krvi matky.
4. Minimalizovat nedostatečné funkce imunitního systému, které během tohoto období normálně nastanou, a minimalizovat jejich následky.
Při otelení dochází k nejnižšímu příjmu sušiny, což je normální fyziologický proces. Kvalita managementu ovlivní jak velký bude tento propad a jak rychle se příjem sušiny zvýší po otelení, aby udržel mléčnou produkci. Krávy s dvojčaty mají vyšší požadavky na živiny, proto je u nich výskyt poporodních problémů častější. Tyto krávy již pět týdnů před porodem snižují příjem sušiny. Ve většině případů je dostatečně nenakrmíme, aby byly schopny vyživit dvojčata.
V tabulce 1 je rozdělené stání nasucho na první měsíc a poslední tři týdny před porodem. U březích jalovic, které váží přibližně 550 kg, je v 1. fázi příjem sušiny 10,2 kg, ve 2. fázi klesá na 8,8 kg. Pokud se na příjem sušiny podíváme z hlediska podílu z tělesné hmotnosti, zjistíme pokles z 1,85 % na začátku stání nasucho na 1,5 % před otelením. U krávy vážící 750 kg vidíme pokles z 15 na 13 kg sušiny. Pokles příjmu asi o 2 kg sušiny představuje kritický pokles příjmu živin v období, kdy jejich potřeba roste. Pokud máme pouze jednu krmnou dávku pro celé období stání nasucho, pak krávy, které na začátku konzumovaly 2 % ze své tělesné hmotnosti, v závěru přijímají jen 1,73 %, což znamená, že jsou podvyživené jak v energii, tak i proteinech. Pokud máme ve stejné skupině krávy i jalovice, pak jsou tyto v předporodní fázi velmi silně podvyživené. Ve velkých stádech v USA máme možnost tyto dvě skupiny rozdělit a tím co nejméně zamezit příjmu živin a umožnit co nejmenší výskyt metabolických chorob. Je to jedna z příčin, proč velké farmy na západě USA, čítající 3 až 5000 krav mají nejvyšší produkci mléka v celých Spojených státech. Pokud se podíváme na stejná data u dospělých krav, které mají dvojčata, vidíme, že v 1. i 2. fázi stání nasucho mají přibližně o 2 kg nižší příjem sušiny než krávy, které mají pouze jeden plod. Pokud máme pouze jednu krmnou dávku i pro tato zvířata, je to další příčina jejich nedostatečného nakrmení a větší náchylnosti k poporodním problémům. V USA mají krávy jednotnou krmnou dávku pouze v období zasušení. Často podceňujeme skutečnost, že krávy mají rozdílnou hmotnost a všechny krmíme jednotně. Jestliže všechny krávy v 2. fázi stání nasucho žerou 10 kg sušiny, dopouštíme se chyby.
Tabulka 2 ukazuje, jaký je očekávaný příjem sušiny u krav v 1. a 2. fázi stání nasucho při jejich různé hmotnosti. Vidíme, že teorie o příjmu 10 kg sušiny krávami ve 2. fázi stání nasucho vyhovuje pouze zvířatům mezi 600 až 650 kg živé hmotnosti. Hmotnost holštýnských krav však často dosahuje 750 až 800 kg. Desetikilogramový příjem sušiny je pro tato těžší zvířata nedostatečný a připravuje je na metabolické problémy. Proto musíme znát hmotnost dojnic a pro ně stanovit odpovídající krmnou dávku. Příjem sušiny ovlivňuje zajištění dostatku krmení během celého dne a chutnost krmné dávky. Krmivo musí být velmi kvalitní, aby bylo chutné. Dalším faktorem, který ovlivňuje příjem, je zastoupení vlákniny v krmné dávce a její stravitelnost. Pokud nejsme schopni změřit příjem sušiny zvířaty, nejsme schopni jej ani ovlivnit. Dalším faktorem, který ovlivňuje příjem, je zastoupení vlákniny v krmné dávce a její stravitelnost. Pro správné stanovení krmné dávky je třeba znát hodnotu vlákniny. Musíme si uvědomit, že krávy jak na začátku, tak na konci stání nasucho mají omezenou schopnost přijímat vlákninu. Podle našich modelů je potřeba neutrálně detergentní vlákniny pro krávy v laktaci 1,2 až 1,3 % jejich tělesné hmotnosti. U krav, které se zasušují, tato potřeba klesá pod 1 % a u krav před porodem se snižuje na 0,7 až 0,8 % jejich hmotnosti. U březích jalovic jsou tyto hodnoty ještě o 0,1 % nižší. Je třeba sledovat a upravovat krmnou dávku, s často kolísající sušinou vlhkých konzervovaných krmiv (siláží a senáží). Nezapomeňme na potřebu prostoru. Krávy stojící nasucho jsou širší, proto potřebují větší délku žlabu (60 až 75 cm).
Je třeba sledovat všechny vlivy, které mohou ovlivnit příjem sušiny krávami, ať už jsou to záležitosti managementu, kvality krmiv či samotných zvířat. U managementu jsou to celkové podmínky, které zvířatům nabízíme. Z těch negativních je to přeplněnost stájí, stres z tepla nebo naopak z chladu. Negativní dopad nastává jak u dojnic laktujících, tak i u krav stojících nasucho. Stres z chladu zvyšuje spotřebu energie a pokud tuto vhodným způsobem v krmné dávce nekompenzujeme, kráva začne odbourávat své energetické rezervy. Právě stres z horka a stres z chladu způsobuje sezónní zvýšení výskytu metabolických poruch. U krav, které byly zasušovány v červenci a v srpnu a které se telí v září a počátkem října, bývá vyšší výskyt metabolických problémů, protože nebyl kompenzován snížený příjem sušiny v horkých měsících. Krávy, které zasušujeme v období, kdy je chladno, vykazují větší množství metabolických poruch pro nevykompenzovanou zvýšenou potřebu energie.
U krav stojících nasucho musíme zamezit přeplnění a častému doplňování skupin. Tyto krávy neumí dobře bojovat o místo u žlabu. Než se po každém doplnění skupiny vytvoří nové sociální pořadí zvířat, dojde rovněž ke snížení spotřeby sušiny.
Je velmi důležité sledovat a udržovat správnou kondici krav. Tlusté krávy dostatečně nežerou, hubená zvířata zase nemají dostatečné rezervy pro vysoký výdej živin v počátku laktace. Na pětibodové stupnici kondice jsou pro krávy stojící nasucho doporučovány hodnoty 3,25 až 3,75. Je vhodné si všímat krav, které jsou na okraji stáda, tj. těch, které mají nějaký metabolický problém. Nejčastěji jsou to krávy příliš tlusté nebo příliš hubené. Tato zvířata by neměla tvořit více než 5 % ze skupiny. Je důležité si všímat, jak se kondice krav mění. Během časného stání nasucho neočekáváme žádné negativní změny, naopak mírně pozitivní. Na začátku laktace to budou vždy změny negativní. Neměly by však představovat větší pokles než o jeden bod.
V poslední fázi stání nasucho je potřebné udržovat správnou funkci bachoru. Bachorová sliznice vytváří papily, jejichž velikost určuje absorpční plochu bachoru. Během stání nasucho, kdy je krmná dávka tvořena takřka výhradně objemnými krmivy s převahou vlákniny, jsou bachorové papily nižší. Jejich růst a tím i zvětšení plochy bachoru podporuje větší zastoupení škrobů v krmné dávce. Velké papily napomáhají lepší absorpci těkavých mastných kyselin a tím snižují nebezpečí vzniku bachorové acidózy a rychleji odvádějí metabolity z bachoru. Tím zvyšují efektivitu jeho mikrobiální produkce. Při dobré funkci se může v bachoru vytvořit za den takové množství proteinu, které stačí na produkci 22 l mléka. Celulolytické baktérie, které zpracovávají vlákninu, jsou ti nejlevnější pracovníci. Musíme však podporvat nejen je, ale i baktérie, které využívají koncentráty. Ty svojí činností vytvářejí butyrát a propionát, který stimuluje růst bachorových papil.
Jak tedy máme krmit, aby tento systém správně fungoval? V poslední fázi březosti musíme přidávat 1 až 3 kg koncentrátu s obsahem škrobu, aby se aklimatizovaly bachorové baktérie a stimuloval nárůst bachorových papil. K tomu potřebujeme minimálně dva, lépe tři týdny. Abychom dosáhli správného vnitřního prostředí bachoru, musíme přizpůsobit krmnou dávku krav stojících nasucho krmné dávce krav otelených, tzn. krmíme-li siláž oteleným kravám, musíme ji dát i kravám stojícím na sucho. Pokud nějakým způsobem narušíme funkci bachorové mikroflóry, zabere to 10 až 14 dnů, než se adaptuje. To zapříčiní snížení příjmu sušiny. K tomu, abychom udrželi dobré bakteriální procesy v bachoru, potřebujeme mít v krmné dávce dostatečné množství efektivní vlákniny pro stimulaci tvorby slin, pro dostatečné pufrování obsahu bachoru. Musíme sledovat množství škrobu v krmné dávce i jakým způsobem jsou jednotlivé zdroje škrobu ošetřeny. Například hydrotermicky ošetřené nebo vysoce vlhké obilí může způsobovat problémy ve fermentaci. Pokud sestavujeme dietu pro krávy stojící na sucho, nesmíme zapomínat, že ji sestavujeme též pro jejich bachory. Proto musíme počítat jednak se zdroji glycidů a proteinů pro baktérie bachoru, jednak se zdroji energie a proteinů pro samotnou krávu. To znamená, že vysoce proteinová dieta, která obsahuje vysoce rozpustné N-látky, má dostatečné množství proteinů pro baktérie, ale ne pro krávu. V období před a po otelení je třeba udržovat v krvi krav stálou hladinu glukózy zajištěním zdrojů prekurzorů glukózy, tj. především propionátu. Pokud krávy dobře nezvládnou metabolizmus glukózy, začnou ve zvýšené míře mobilizovat tukové rezervy, což má za následek ztučnění jater a následné zhoršení jejich funkce.
Aminokyseliny plní v organismu tři funkce. Slouží jako stavební kameny při syntéze proteinů, mají funkci v procesu glukoneogeneze a zároveň slouží jako energetický zdroj. Porovnáme-li křivku počátku laktace a příjmu sušiny v tomto období, vidíme, že rychlý nástup laktace ve své první fázi předbíhá pomalý nárůst příjmu sušiny krmné dávky, což má za následek mobilizaci tělesných rezerv krávy pro podporu produkce mléka. Pokud nedostatečnou výživou v období stání nasucho snížíme tělesné rezervy, především proteinu, krávě chybí tyto rezervy pro nástup laktace. Za normálního stavu mobilizuje kráva v prvních dvou týdnech laktace 1/2 kg proteinu denně. Pokud má jeho rezervy vyčerpány, začne jej brát ze svých funkčních systémů, což má za následek velké zdravotní problémy. Kráva může mobilizovat pouze 30 až 40 % tělesného proteinu, při dalším čerpání hyne. To je důkazem, že protein je velice důležitou složkou ve výživě mléčných krav.
Metabolické profily
V období stání nasucho používáme tři důležité ukazatele metabolického stavu. První dva jsou hladina inzulínu a neesterifikovaných mastných kyselin (NEMK), jako produktu odbourávání tuků. Oba ukazatele vypovídají o stavu energetické bilance. Byly sledovány hladiny inzulínu a NEMK, u dvou skupin krav před porodem, krmených dietou s 12 % proteinů, respektive s vysokým obsahem proteinů. Při sledování hodnot inzulínu se projevil výraznější pokles jeho hladiny v krvi krav s 12 % proteinů v krmné dávce a jen mírný pokles u krav s vysokou dávkou proteinů. U krav s dvojčaty byla hladina inzulínu během celého období stání nasucho nízká. Svědčí to o negativní energetické bilanci a mobilizaci tuku u těchto jedinců. To nám vysvětluje, proč mají krávy s dvojčaty tolik problémů. U skupiny s 12 % proteinů v dietě během stání nasucho hladina NEMK v krvi klesá a začíná stoupat až těsně před porodem. U skupiny s vysokým obsahem proteinů v krmné dávce nebyl tento vzestup tak výrazný, protože nebyl tak velký pokles hladiny inzulínu. Menší množství NEMK procházelo játry a docházelo k jejich menšímu tučnění. U krav s dvojčaty byl zaznamenán výrazný vzestup hladiny NEMK před porodem. Při nedostatku proteinů v krmné dávce krav v poslední fázi stání nasucho dochází k větší vnímavosti na ketózu, ztučnění jater, zadržení lůžka, problémům s reprodukcí, špatnému zabřezávání a selhávání imunitního systému, protože chybí zdroje pro tvorbu protilátek.
Dalším důležitým ukazatelem metabolického stavu je hladina cholesterolu v krvi, která ukazuje na schopnost jater vylučovat tuk pomocí proteinů o nízké molekulové hmotnosti. V tabulce 3 jsou uvedeny hodnoty NEMK a cholesterolu, zjištěné u krav před porodem, při různých úrovních příjmu energie a proteinů. Hodnoty NEMK jsou nejvyšší u krav krmených dietou s nízkou energií a nízkým proteinem. Hodnota cholesterolu ukazuje na schopnost jater vylučovat tuk pomocí proteinů o nízké molekulové hmotnosti. U diety, která má vysokou energii a nízký protein, vidíme nejnižší hodnotu cholesterolu v krvi a nejvyšší hodnotu ztučnění jater právě pro neschopnost odvádět tuk z jater. Nejpříznivější hodnoty NEMK, cholesterolu a ztučnění jater byly zjištěny u krav krmených dietou s vysokou energií a vysokým proteinem.
Jak ovlivňuje výživa krav stojících nasucho následnou reprodukci? Krávy se obvykle snažíme zapustit do 90 dnů po otelení, tj. při 3. až 5. ovulaci. Přijímáme-li hypotézu, že rozvoj od primárního folikulu po folikul schopný ovulace trvá 60 až 80 dnů, pak období rozvoje těchto folikulů a jejich metabolické aktivity se kryje s obdobím negativní energetické bilance a tyto folikuly nebývají správně funkční. Krávy, které mají po otelení hlubokou negativní energetickou bilanci, později ovulují. Pokud byly krávy v poslední fázi stání nasucho krmeny dietou s vysokým obsahem proteinů, nebyla zjištěna žádná závislost mezi negativní energetickou bilancí a dny 1. ovulace po porodu. Tyto krávy ovulují bez ohledu na negativní energetickou bilanci. V 1. fázi rozvoje folikulu je třeba dostatek proteinů pro tvorbu receptorů pro hormony, aby byla zajištěna správná funkce folikulu. U krav v závěru gravidity krmených nízkou hladinou proteinů v krmné dávce dochází k nedostatečné tvorbě těchto receptorů, což má za následek sníženou hladinu progesteronu u těchto krav. U takových jedinců se pak často vyskytují folikulární cysty. Pro omezení zdravotních poruch je v období před a po porodu daleko důležitější zajistit kravám dostatek proteinů než energie. V tomto období je nutné zajistit i správný poměr degradovatelného a by-pass proteinu v dietě.
Jak postupovat, abychom minimalizovali vliv energetické a proteinové nedostatečnosti? Musíme maximálně zvýšit příjem proteinu a energie u krav v poslední fázi březosti.
Tabulka 4 udává požadované hodnoty koncentrace energie a proteinů v krmné dávce březích jalovic a krav na začátku a v závěru období stání nasucho. Krmná dávka musí obsahovat požadovanou směs glycidů a proteinových zdrojů i z hlediska vyvážené degradovatelnosti v bachoru. Obsah hrubého proteinu v dietě je nedostatečným ukazatelem. V tomto období musíme udržet příjem sušiny, jak je to jen možné. Pokud nemáme možnost zvýšit koncentraci energetických živin v krmné dávce, musíme sáhnout po zdrojích, které zvýšení energie zajistí, jako je Ca-propionát nebo propylenglykol.
Poporodní poruchy a jejich prevence
Pokles hladiny vápníku v krvi, spojený s ulehnutím krav po porodu, je velmi vážné metabolické onemocnění. Pokud se jím zabýváme, musíme sledovat metabolizmus všech makroprvků, tzn. Ca, P, Mg, K, Na, Cl a S. Proč je ulehnutí po porodu tak velkým problémem? Tyto krávy mají totiž daleko větší šanci k získání dalších zdravotních problémů a onemocnění, jako je obtížný porod, zadržené lůžko, mastitida a koliformní mastitida, levostranné přesunutí slezu a zánět dělohy.
Zvýšené četnosti těchto onemocnění u ulehlých krav jsou uvedeny v tabulce 5. Krávy, které ulehnou po porodu, mají 8 až 9x větší šanci k získání mastitidy nebo koliformní mastitidy. Důvodem je uvolněný svěrač mléčného kanálku při poklesu hladiny vápníku v krvi a možnost průniku baktérií z vnějšího prostředí do mléčné žlázy. Přebytek Na, K, Ca a P v dietě krav stojících nasucho celkově snižuje absorpci Ca ze střeva a snižuje i jeho mobilizaci z kostí. Kráva, která po otelení zvětší potřebu Ca až 20x, není pak schopna mobilizovat své kalciové rezervy. Výživa s nedostatkem hořčíku potlačuje uvolňování parathormonu a tím mobilizaci vápníku z kostí. Může tak nastat komplikované ulehnutí u krávy, způsobené nedostatkem hořčíku, který druhotně zapříčiní snížení hladiny vápníku v krvi. Zvýšená dotace síry a chlóru v krmné dávce má za následek acidifikaci organizmu a vyšší mobilizaci vápníku z kostí. Zároveň však dochází k jeho vyššímu vylučování z těla. Acidifikace zlepší i aktivitu vitamínu D.
Jak tedy navodit správnou homeostázu vápníku? Existují dvě cesty - tradiční a s využitím aniontových solí. Tradiční cesta předpokládá obsah vápníku v sušině krmné dávky krav stojících nasucho na úrovni 0,5 až 0,6 %, fosforu 0,26 až 0,3 % a hořčíku 0,35 až 0,4 %. Pokud není možné touto cestou kontrolovat výskyt ulehnutí po porodu pro vysoký obsah draslíku v krmné dávce, je vhodné přejít k využití aniontových solí. V tom případě zvýšíme dotaci Ca na úroveň 1,2 % ze sušiny krmné dávky, požadavek na P a Mg se nemění. Zároveň je třeba kontrolovat obsah makroprvků v pícninách a omezit nebo vyřadit taková krmiva, která výrazně zvyšují obsah draslíku v krmné dávce krav stojících nasucho. Pokud využíváme v předporodní přípravě aniontových solí, je vhodné kontrolovat pH moče. U problémových krav je třeba podávat vápník v lehce dostupné formě ihned po porodu.
V období po porodu se projevují také problémy spojené s imunitou. Poslední výzkumy ukazují, že v období kolem porodu dochází k zhoršení funkce obranných systémů, které představují neutrofily i lymfocyty. Oba systémy se jen pomalu vracejí k normálu. Neutrofily, tzn. fagocyty jsou první obrannou linií proti baktériím, které vyvolávají například mastitidy. To je jedním z důvodů proč v poporodním období zaznamenáváme jejich zvýšený výskyt. V prvních dvou týdnech po porodu je aktivita lymfocytů odpovědných za tvorbu protilátek velmi nízká. V tomto období zvířata obvykle velmi špatně odpovídají na vakcinace. Hladina kortizolu se normálně zvedá k tomu, aby iniciovala proces otelení, ale daleko více zvýší hladinu tohoto hormonu kůry nadledvinek stres. Množství kortizolu je závislé na celkové pohodě zvířat a přítomnosti patogenů ve vnějším prostředí. Kortizol vyvolává mnoho metabolických efektů. Zvyšuje v krvi hladinu glukózy, zvyšuje tukovou mobilizaci a štěpení proteinů. To je důvodem proč stresované krávy mají větší ztučnění jater. Poslední výzkumy ukazují, že zvýšená hladina kortizolu má negativní vliv i na aktivitu neutrofilů. Rozhodující vliv na výskyt nemocí vyvolaných patogeny má celková funkce a aktivita imunitního systému krávy. Správnou výživou můžeme zlepšit zdravotní stav zvířete. Špatná výživa může prohloubit vliv stresu a mít dopad na pokles aktivity imunitního systému. Výživou nemůžeme zastavit stres, ale můžeme snížit některé jeho dopady a podílet se na obnově normálního stavu.
Pro podporu správné funkce imunitního systému jsou velmi důležité mikroprvky zinek, měď a selen. Pokud trpí zvířata mírným nedostatkem těchto prvků, bývají nejdříve postiženy právě imunitní funkce. Při prohlubujícím se nedostatku těchto prvků mohou nastat problémy s reprodukcí. Metabolické poruchy z nedostatku mikroprvků se nejčastěji neprojevují svými klinickými příznaky, ale částečný nedostatek způsobuje jejich subklinický průběh. Jak poznáme, že imunitní systém krav je narušen? Krávy například špatně odpovídají na vakcinace, při léčbách antibiotiky se jen málo jedinců skutečně uzdraví a u mnoha zvířat se problémy opakují. Jak můžeme minimalizovat imunitní nedostatečnost? Obecně je doporučováno zvýšit množství stopových prvků o 20 až 50 % nad normy a tím pokrýt vzniklý deficit při poklesu příjmu sušiny v období kolem porodu. V tomto období je vhodné a účelné využít i zdrojů organicky vázaných mikroprvků. Nové požadavky norem NRC upozorňují na vyšší potřeby v tucích rozpustných vitamínů. Poslední práce poukazují na důležitost dostatečné dotace vitamínu E při prevenci mastitid. U krav před porodem je doporučována denní dávka vitamínu E na úrovni 1000 mg, v oblastech s deficitem selenu až 4000 mg.
Ve Spojených státech bylo v minulosti věnováno velké úsilí zlepšení genetiky. Krávy jsou schopny vyprodukovat až 15 000 l mléka za laktaci. Program krav stání nasucho určí, nakolik bude tento genetický potenciál zvířat využit. Špatný program výživy krav stojících nasucho velmi sníží možnosti, které dává genetika. Výživa v laktaci pak může už jen částečně modifikovat stav, který byl nastaven výživou během stání nasucho, proto je velmi důležité se maximálně věnovat výživě a podmínkám ustájení krav v tomto období. Je také důležité minimalizovat stres a zajistit zvířatům maximální pohodu a sledovat reakce zvířat na výživu i ostatní vlivy vnějšího prostředí. Výživa, která funguje na jedné farmě, vůbec nemusí fungovat na druhé, protože tam mohou být rozdílné ostatní životní podmínky.
Podle přednášky doc. Dr. Roberta J Van Sauna z veterinární fakulty Pensylvánské státní univerzity, USA zpracoval Ing. Pavel Koukal, Mikrop Čebín, a. s.
