Výživa drůbeže bez živočišných mouček byla ve Francii zkoumána již dlouho před propuknutím aféry s priony a odpovídala přirozenému vývoji požadavků spotřebitelů v zemích Evropské unie, tvrdí specialista na výživu zvířat Didier Grastilleur ze společnosti Guyomarc´h. Pro výměnu zkušeností s českými chovateli uspořádala společnost Guyokrma seminář na téma – výživa drůbeže bez použití živočišných mouček.
Podle představ zákazníků a laiků je drůbež vegetariánským tvorem. Například ve Francii velmi úspěšná značková nebo tzv. kvalitní drůbež. Jedná se o drůbež z farem, které mají certifikát od ministerstva zemědělství, že je krmena pouze „přirozenými“ krmivy bez živočišných mouček a v současnosti je podíl takovéto drůbeže na francouzském trhu asi 30 %. Jak ale řešit absenci masokostní moučky (MKM) v krmivu? Její vynechání je dosti drastické opatření zejména pro mladé kategorie krůt. U nosnic jsou výsledky užitkovosti ovlivněny mírněji ale u brojlerů je rozdíl jasně patrný. Snížena je produkce masa, jatečně opracovaný trup má nižší kvalitu a klesá kvalita podestýlky. To je způsobeno větší spotřebou vody v důsledku zhoršení elektrolytické rovnováhy. MKM totiž vnášela do krmné směsi mnoho aniontů, které tuto rovnováhu vyrovnávaly.
Grastilleur naznačil několik postupů, jak se vyhnout nepříznivým účinkům absence MKM. Prvním opatřením je co možná největší diverzifikace surovin. Velmi vhodným způsobem je také přidávání enzymů do krmných směsí. Enzymy zlepšují stravitelnost a snižují viskozitu střevní tráveniny. MKM vnášela do krmné směsi velké množství přístupného fosforu. Nyní, kdy EU omezuje množství přidávaných minerálů, vystupuje do popředí fytáza, jako prostředek uvolnění přírodního, fytátového fosforu. A cenový rozdíl? Před vypuknutím paniky v celé Evropě byl rozdíl mezi tradiční krmnou směsí a krmnou směsí bez živočišných mouček kolem 50 francouzských franků na tunu (cca 275 Kč). Nyní je i vzhledem k nárůstu cen fosfátů rozdíl daleko větší. Nedostatek dusíkatých látek je obvykle nahrazován zvýšeným podílem sóji, aminokyselin a jiných dusíkatých zdrojů. Ovšem pozor, varuje Grastilleur, vzhledem k nižšímu celkovému obsahu dusíkatých látek se mohou některé postradatelné aminokyseliny stát nepostradatelnými zkrátka proto, že je tělo nemá z čeho vyrobit.
Neznámé růstové faktory
Kromě stavebních kamenů – aminokyselin vnášela masokost do krmné směsi i další, tzv. neznámé růstové faktory, což jsou dnes již známé sloučeniny, které se vyskytují převážně, nebo výhradně v produktech živočišného původu. Některé z nich jsou součástí vitaminu B12. Jde například o taurin, sirnou aminokyselinu zajišťující stabilitu buněčné membrány (osmoregulátor). Taurin je také součástí neuronů (neuromodulátor). Proto je nezbytný pro vývoj mozku a sítnice. Jeho rezervoárem je svalovina. Druhou důležitou sloučeninou je L - karnitin, růstový faktor tvořený jednou molekulou lysinu a methioninu. Karnitin zabezpečuje přenos mastných kyselin do mitochondrií a plní tak důležitou energetickou funkci. V rostlinných pletivech je jeho výskyt velmi vzácný a v současnosti se používá v přípravcích pro vrcholové sportovce a dostihové koně.
Společnost Guyomarc´h prováděla pokusy s cílem určit optimální koncentraci těchto látek v krmné směsi. U kuřecích brojlerů krmených krmnou směsí bez MKM byla změna užitkovosti málo výrazná a tudíž ekonomicky neefektivní. Jinak tomu však bylo u krůt, kde 50 mg karnitinu /kg krmné směsi a 1000 mg taurinu na kg krmné směsi výrazně zlepšilo příjem krmné směsi bez MKM a přírůstek zvířat dokonce předčil kontrolu, kterou byla skupina zvířat krmená běžnou směsí s živočišnými produkty.
Také u chovné drůbeže byl pozorován příznivý vliv obou látek. Některá kuřata mají v průběhu inkubace nedostatek těchto látek. Už malý přídavek karnitinu zlepšil líhnivost kuřat, při dávce nad 50 mg však již dochází k inhibici líhnutí. Optimální hodnotu pro plemennou drůbež vidí Grastilleur kolem 30 mg/kg krmné směsi. Přídavek zvyšuje náklady podle aktuálního kurzu cca o 140 Kč/tunu.
