Výživa ovcí

Sestavování krmných dávek pro ovce kopíruje systém, který byl zaveden u skotu. Donedávna používaný systém udávání energie ve škrobových jednotkách nerespektoval specifickou fyziologii přežvýkavců.

Jako energetické jednotky je možno používat NEL, UFL nebo jiný příbuzný systém. Dusíkaté látky také není možno hodnotit jako jednu veličinu, protože po pasáži bachorem mají velmi rozdílné nutriční hodnoty. PDI je protein krmiva využitelný střevem. Má dvě složky – PDIA, tj. protein degradovatelný střevem, který v bachoru nebyl degradován a PDIME/PDIMN, tj. protein krmiva změněný na mikrobiální protein. Jeho množství je závislé na ostatních živinách. Při dostatku energie a limitujícím obsahu NL je hraniční hodnota PDIMN, při dostatku NL a dalších živin a limitujícím obsahu energie je hraniční hodnota PDIME. U ovcí je možno vycházet ze stejných principů jako u krav, ale s určitými specifiky.

Tělní rezervy u bahnic
Potřeby živin u ovcí kolísají podle jejich požadavků na záchovu, podle produkce a podle jejich aktuálních tělních rezerv. Při navyšování nebo snižování dotace energie v krmné dávce je nejlepší se řídit podle BCS (kondice – výživný stav). Proteinové a minerální požadavky je obtížné stanovit, ale je nutno mít na paměti, že bez jejich optimálního pokrytí nedosáhnou zvířata své maximální produkce.
 V období zapouštění: BCS 3 až 3,5. Je-li BCS 2,5 až 3, je vhodné využít flushing.
 90 dní gravidita: optimum 3 až 3,5. Je-li BCS pod 3,5, je vhodné navýšit energii o 10 %.
 bahnění: optimum 3,5. U plodných plemen je 3,5 minimum.
 42 dní laktace: 2,5 až 3,5. Kondice by neměla klesnout pod 2. Za 6 týdnů by neměla bahnice ztratit více než 1 stupeň.
U ovcí začíná docházet k energetickému deficitu už ve 4. měsíci gravidity, a tento trend pokračuje ještě během prvních dvou měsíců laktace. Zlepšení kondice může nastat během třetího měsíce laktace a hlavně po odstavu. Může pokračovat do poloviny gravidity. V této době by měla krmná dávka zajišťovat více energie, než jaké jsou živinové požadavky bahnice.

Potřeby živin pro bahnice v období zapouštění
BCS má velký vliv na plodnost u ovcí, protože ovlivňuje počet folikulů, které ovulují, a také ranou embryonální mortalitu. Optimální BCS v době zapouštění je 3 až 3,5. Horší výživnou kondici je možné korigovat flushingem – tři týdny před a tři týdny po zapuštění se navýší energie o 40 % nad záchovnou dávku.

Potřeby živin pro březí bahnice
Gravidita začíná bahnici zatěžovat požadavky na živiny od asi 21. týdne. Posledních 6 týdnů (největší růst plodu) je vliv gravidity na nutriční požadavky významný. Těžká jehňata (4,5 kg, jedináček) mají vyšší koncentraci energie, proteinu a minerálů než lehká jehňata (2,5kg, vícečetný vrh). Šest týdnů před porodem má jehně asi 25 % své porodní váhy (je-li jedináček), a 30 % (je-li jich více). Růst plodů v poslední fázi gravidity je tedy velmi rychlý a dochází často k energetickému deficitu.
Energetickou potřebu březí bahnice by měl dostatečně pokrýt přídavek 130 kcal/kg ž.hm./den nad záchovnou dávku při jednom plodu a 144 kcal/kg/den při dvou plodech.
Schopnost příjmu krmiva roste úměrně celkové hmotnosti vrhu. Zároveň ale klesá s počtem jehňat ve vrhu.
Nedostatečné krytí energetických potřeb zvyšuje lipomobilizaci, zvyšuje se riziko toxémie a snižuje se porodní váha jehňat.
Protein krmiva je využíván jehnětem jako zdroj glukózy, má souvislost s porodní váhou jehňat a kvalitou mleziva.

Potřeby živin pro bahnice v laktaci
Potřeba živin pro bahnici v laktaci je úměrná velikosti vrhu. Čím je jehně při narození větší, tím rychleji roste. Podle hmotnosti vrhu se vypočítává v prvním měsíci mléčnost bahnice. V dalších měsících jako vodítko může sloužit výpočet:
87 % produkce z 1.měsíce ve 4. až 6. týdnu
55 % produkce v 7. až 10. týdnu laktace
31 % produkce v 11. až 14. týdnu laktace.

Schopnost příjmu krmiva u bahnic
Schopnost příjmu krmiva je u ovcí vyjádřena jednotkou SFU (sheep fill unit). Její hodnota není závislá na druhu krmiva, ale mění se v průběhu produkčního cyklu. V době zasušení a gravidity je konstantní, roste o asi 50 % po porodu a během prvních 6 týdnů laktace a poté postupně klesá. Rozhodující je příjem sušiny ve formě objemných krmiv. Příjem krmiva navíc velmi kolísá v závislosti na teplotě.

Výživa jehňat
Výživa rostoucích a vykrmovaných jehňat se liší podle toho, jde-li o jehňata z podzimu nebo z jara. Zimní jehňata budou pravděpodobně krmena koncentráty, na rozdíl od těch, která se narodí od poloviny února dále – ta budou odchována na pastvině s matkami. Jarní jehňata je také možno odstavit a vykrmit na koncentrátech.
- výkrmové směsi by měly obsahovat: 18 až 20 % NL a minimum vlákniny.
- Ca : P udržovat v poměru 2 : 1. Užší poměr často vede ke vzniku močových kamenů. Toto onemocnění bývá obvykle fatální. Jako prevenci je možno používat přídavek 1 % krmného vápence do směsi. Pokud je toto opatření nedostatečné, je třeba přidat do diety 5 % NH4Cl.
- Při zakládání krmiště pro výkrm jehňat je dobré respektovat několik zásad:
1) krmiště je vhodné vytvořit blízko shromažďiště ovcí
2) udržovat je v čistotě a s dobrou podestýlkou
3) nasvítit krmiště lampou nebo pokládat krmení tam, kde přes den svítí slunce
4) zajistit zdroj čerstvé studené vody
5) postavit je tak, aby v něm jehňata nemohla stát
6) na jedno jehně je třeba počítat 5 cm u žlabu
- Jehňata určená k výkrmu by měla být odstavena ve dvou měsících. Výkrmové směsi pro kategorii 18 až 32 kg by měly obsahovat 78 % veškerých stravitelných živin a 16 % NL. Pro jehňata nad 32 kg obsah NL klesá na 14 %. U mladých jehňat se pohybuje spotřeba krmiva okolo 2 kg směsi na 1 kg přírůstku, po celou dobu výkrmu se spotřeba pohybuje od 1,5 až 2 kg krmiva/1 kg přírůstku, až do 11 kg směsi/1 kg přírůstku u jehňat nad 35 kg.
Směs pro výkrm sestává z celého neupraveného zrna a proteino-minerálních pelet. Objemná krmiva se do výkrmu nepřidávají. Směsi by měly být buď peletovány nebo hrubě šrotovány, popř. obsahovat peletovanou složku a celé zrno. Siláž a močovinu není vhodné zkrmovat jehňatům do 30 kg.

Výživa beranů
Před začátkem připouštěcí sezóny by berani měli mít BCS 3,5 až 4,0. Plemenní berani stráví ve stádě bahnic velice málo času krmením. Během 45 dní sezóny jsou schopni ztratit 12 % své hmotnosti, to u berana o hmotnosti 115 kg znamená 14 kg. Špatná výživa je nejdůležitější příčinou úhynu beranů. Velkým pozdním masným typům beranů nestačí před sezónou siláž. Na zlepšení kondice plemenných beranů je čas nejpozději 6 až 8 týdnů před začátkem připouštěcí sezóny. Tři až čtyři kilogramy směsi lučního a jetelového sena by měly pokrýt nároky 115 kg berana, který není připravován k připouštění. Jako přídavek na zlepšení kondice je možno počítat 1 až 1,5 kg kukuřice nebo ječmene na den. Voda, sůl a minerální doplňky by měli mít berani k dispozici stále.

Krmiva pro ovce
Pastva
Extenzivní chovy ovcí, kde většinu krmné základny tvoří pastva, jsou ekonomičtější než systémy, v nichž jsou ovce zavřeny v ovčínech a krmivo je jim předkládáno zpracované. Ovce jsou schopny zajistit svou potřebu živin pouze z pastvy a ze zdroje soli a minerálů. Na pastvinu je dobré v zimě zasévat jetel pro zkvalitnění v další pastevní sezóně. Ovce dávají přednost listnaté pastvě o délce 5-15 cm před stébelnatými staršími porosty. Pokud není pastvina zaplněna tak, že ovce jsou nuceny spásat vše, vybírají si plochy, kde roste to, co jim chutná a to potom spásají pořád dokola. Mezitím méně žádané porosty vyrostou, vysemení se a rozšíří.Tento typ pastevního chování potlačuje žádané rostliny a upřednostňuje nežádoucí. Rotace na pastvině v intervalu 10-14 dní prospěje jak přírůstku jehňat, tak pastvině. Přibližně 1/3 jarní pastvy by měla být posečena na seno. Na posečenou pastvinu je vhodné pustit ovce až po 3-4 týdnech. Rotační systém s sebou nese zvláště u velkých stád riziko parazitárních invazí a kokcidiózy.

Seno
Méně kvalitní seno je možno zkrmit v průběhu gravidity, kvalitnější je nutno nechat na posledních 6 týdnů březosti a na laktaci. Je levnější krmit seno z druhé seče nebo směs travního a jetelového sena než seno vojtěškové. Pokud je k dispozici vojtěškové seno, je dobré je nechat pro bahnice v laktaci. Plísně napadající seno jsou schopny vyvolat pozdní potrat a vaginální výhřezy. Vzhledem k vysokému obsahu vápníku ve vojtěškovém seně je vhodné je zkrmovat před porodem pouze v omezené míře, kvůli mobilizaci rezerv vápníku. Pokud není tato hormonální osa nastartována, dochází po obahnění k hypokalcemickému ulehnutí.

Siláž
Vysoce kvalitní, jemně nařezaná kukuřičná siláž nebo travní senáž je pro ovce přijatelné krmení. Je nutno věnovat pozornost včasné sklizni a správnému uskladnění. Plesnivá nebo zmrzlá siláž ovcím nemůže být zkrmována.
Kukuřičná siláž obsahuje málo proteinu a vápníku. Její kvalitu je možno velmi vylepšit přídavkem 10 kg močoviny, 5 kg vápence, 2 kg DCP a 2,5 kg CaSO4 na 1 tunu čerstvé siláže. Další možnost doplnění krmné dávky je přes směs přidávanou na žlab k objemným krmivům.
Siláž obsahuje hodně vlhkosti, takže veškeré stravitelné živiny obsažené ve 2 kg siláže odpovídají orientačně 1 kg sena. Objemnost siláže a nízký obsah sušiny zabraňuje dostatečnému příjmu sušiny u vysokobřezích ovcí, takže u nich nemůže být jediným zdrojem krmiva.

Jadrná krmiva
Jako doplněk krmiva je možno použít prakticky všechny obilniny a sojový extrahovaný šrot. Jako zdroj bílkovin je možno použít vojtěškové seno, záleží na situaci farmy, která možnost je vhodnější.

Močovina
Močovina jako zdroj nebílkovinného dusíku pro bachorovou mikroflóru může být zkrmována jen spolu s vysoce energetickým krmivem, jako je třeba kukuřice nebo melasa. Močovina nesmí přesáhnout 1 % celkové krmné dávky, popř. 3 % krmné směsi a neměla by přesáhnout 5% v doplňcích k živinově chudým objemným krmivům.

Minerály
Celoroční doplňování minerálních doplňků je pro ovce nezbytnost. Nejsou-li minerály dlouhodobě doplňovány, dochází k poruchám reprodukce, jehňata mají při narození nedostatečnou životnost, bývá narušena imunita, bahnice jsou méně mléčné a objevuje se množství metabolických poruch. Minerální doplňky pro skot a koně jsou pro ovce toxické kvůli vysoké citlivosti ovcí na měď.

Vitamíny
Kvalitní pastva by měla zajistit požadavky ovcí na vitamíny. Méně kvalitní seno nebo kukuřičná siláž ale bývají často deficitní na vitaminy A, D a E. Tyto vitamíny je možno dodat buď v injekční formě před obahněním, nebo jako přídavek do krmení.

MVDr.Veronika Valdová,
Guyokrma spol. s r.o.