„Nutrition of Sows and Boars“ nese název modrá knížka z pera pánů profesorů Williama Close a Des Cole z Velké Británie. Vydalo ji Nottingham University Press a místem jejího křtu se stal kongresový sál hotelu Boby v Brně, kde společnost Alltech uspořádala k této příležitosti setkání. V rámci akce profesoři vystoupili s odbornou přednáškou na téma výživy prasnic a kanců. Celé pojednání bylo pojato zajímavě netradiční formou diskuse mezi oběma hlavními aktéry.
Lze dosáhnout užitkovosti 30 selat na prasnici a rok?
Cílem je získat 30 živě narozených selat na prasnici za rok. Prvním důležitým ukazatelem je natalita, která musí dosáhnout 90 %. Lze dosáhnout 2,4 vrhu na rok a prasnici, moderní prasnice jsou plodné a dosahují užitkovosti v průměru 12,5 narozených a 11,5 odstavených selat na vrh a 15 % chovatelů získává od prasnice za rok 27 selat. Na pozdější výkrm má vliv hmotnost při odstavu, proto je třeba dosáhnout hmotnosti 7 kg ve 23 dnech, celková hmotnost vrhu je okolo 50 kg. Celoživotní užitkovost by měla dosáhnout 5 vrhů na prasnici. Jako optimální lze považovat okolo 7 laktací.
Proč je většina chovatelů dosahuje jen průměrných výsledků?
V nejširším slova smyslu závisí výsledek na úrovni ošetřování a technické dokonalosti chovatelů. Existuje mnoho zemí, kde průměrná užitkovost je jen 15 selat na prasnici a rok. Dále považují přednášející za podstatné všímat si jednotlivých faktorů, které užitkovost prasnice ovlivňují:
počet vyprodukovaných vajíček, úroveň oplození musí být také optimální a dosahovat 90 % z ovulovaných vajíček. Rovněž je třeba dosáhnout nízké embryonální mortality, která běžně činí okolo 30 %. Velmi důležitá– z pohledu velikosti vrhu - je také kapacita dělohy.
Ovulace samotná se stává zřídka limitním faktorem, klíčovým problémem je počet přežívajících embryí.
Prasnice dosahují vysoké užitkovosti a jsou vystavené většímu stresu. Spojovacím můstkem mezi výživou a hormonální regulací je insulin, proto je třeba zaměřit výživu prasnic tak, aby produkovaly co nejvíce insulinu. Je třeba využívat diety, které obsahují určité sacharidy a stopové minerály. Insulin má vztah k progesteronu, který ovlivňuje produkci bílkovin v děloze, umožňující nidaci vajíček a tím přežití embryí. Mezi bílkoviny v děloze patří uteroferon, který obsahuje železo a retinol, jenž váže protein se vztahem k metabolizmu vitamínů.
Jakým způsobem lze pozitivně ovlivnit celoživotní užitkovost prasnice?
Protože do chovu prasat investujeme mnoho peněz, má význam celoživotní užitkovost prasnic. Jako nejdůležitější je nutné mít propracovanou politiku obratu stáda. Její součástí je místo, odkud zvířata nakupujeme a požadavky, jak mají nakupované prasnice vypadat. .
Jak je možné dosáhnout optimální užitkovosti?
Důležitá je optimální tělesná kondice prasničky při připuštění, vliv hmotnosti při připuštění a podíl tuku. Cílovou tělesnou kondice při prvním připuštění lze definovat následovně:
220 až 230 dní věku, 130 až 140 kg ž. hmotnosti, 18 až 20 mm P2 (podíl tělesného tuku daný výškou hřbetního špeku), připuštění při 2. až 3. říji.
Nezastupitelnou roli hraje výživa. Prasničky je třeba vybírat pro chov již v hmotnosti od 60 kg a věnovat jim pozornost, tj. krmit chovnou krmnou dávkou a tak je připravovat do chovu. Tato krmná dávka je kompromisem mezi výkrmovou krmnou dávkou a dávkou pro kojící prasnice. Lze ji označit jako stimulační, jejímž prostřednictvím umožňujeme zvířatům dosáhnout optimální hmotnost za kratší období a v optimální kondici. V tomto období je nutné dodávat vitamíny a minerální látky, a tím prasničky stimulovat.
Důraz je kladen na výživu prasniček před prvním zapuštěním. Alespoň 3 týdny před předpokládaným zapuštěním je třeba krmit maximální možné množství směsi. První říje bývá nevyhraněná, proto před 2. až 3. říjí začneme krmit a po připuštění snížíme krmnou dávku o 1,1 až 1,2 kg. Tento systém se nazývá „flush – feed“ a ovlivní pozitivně optimální ovulaci. Podle názorů profesra Cole je třeba věnovat pozornost výživě prasnic při všech připouštěních a tento způsob krmení uplatnit při všech březostech. Nejdůležitější období z nutričního hlediska je laktace, vhodným krmením lze dosáhnout požadované úrovně užitkovosti. Prasnice zvyšují svou hmotnost do 5. březosti, pak se jejich hmotnost nemění. Totéž platí pro výšku hřbetního tuku.
Březost – pořadí
Živá hmotnost Změna živé hmotnosti
Březost laktace P2
Mm Změna výšky hř. špeku
Březost laktace
1 140 + 50 - 15 20 +4 - 2
2 175 + 40 - 15 22 + 3 - 2
3 200 + 30 - 10 23 + 3 - 2
4 220 + 25 - 10 24 + 2 - 2
5 235 + 20 - 10 24 + 2 - 2
6 245 + 15 - 10 24 + 2 - 2
Potřeba lyzinu u prasnic dosahuje 12,0 g/ den. Tento údaj platí pro prasnici o hmotnosti 200 kg, při přírůstku do zabřeznutí 20 kg a během březosti 25 kg. U dospělé tato potřeba však může činit jen 10 g a naopak u mladé 14 g. Pro laktující prasnici existuje celá řada doporučení různých autorů, která se pohybují od 20 do 60 g lyzinu na den. V knize profesorů Close a Cole je podrobně rozebráno stanovení potřeby a podle jejich doporučení dosahuje 50 až 60 g.
--------
Odpolední přednáška profesora Close byla zaměřená na využití proteinátů stopových prvků ke zlepšení užitkovosti prasat a ke snížení dopadu na životní prostředí. Ve svém vystoupení upozornil na skutečnost, že v přírodě se vyskytuje mnoho solí ve formě proteinátů nebo chelátů. V tenkém střevě může docházet k absorpci chelátů spíše přes peptidy nebo aminokyseliny, ne normální absorpcí anorganických forem těchto prvků. Tento mechanismus pak umožňuje, že při stejném způsobu příjmu jednotlivých minerálů nedochází mezi nimi ke konkurenci. Z tohoto důvodu je pak jejich biologická dostupnost vyšší, v organismu jsou snadněji transportovány a jejich absorpce ve střevech se zlepšuje.
V souvislosti s potřebou železa uvedl profesor Close terénní studie provedené s obohacováním krmné dávky pro březí a kojící prasnice preparátem Bioplex Iron v Irsku a Dánsku. Přídavek měl pozitivní účinky na přírůstky selat, což se projevilo jejich vyšší hmotností při odstavu. Také hladina hemoglobinu v krvi selat byla vyšší.
Dalšmí z důležitých stopových prvků je měď. Pozitivní odezva na aplikaci proteinátů mědi byla potvrzena v nedávných terénních pokusech. V porovnání se síranem měďnatým bylo zjištěno zvýšení příjmu krmiva u selat a zvýšení hmotnostních přírůstků. Z dalších diskutovaných prací vyplynula vhodnost využití proteinátového zdroje zinku oproti oxidu zinečnatému. Platí to jak pro kance tak pro prasnice. Pro běhouny a prasat ve výkrmu je důležitý selén. Jeho zařazení do krmné dávky zvyšuje podíl libového masa na jatečném trupu. Bylo prokázáno, že přídavek Sel-Plexu 50 napomáhá udržet integritu tělesných tkání a tím také snižuje ztráty odkapem jak u drůbežího tak u vepřového masa. Chróm zvyšuje účinnost insulinu, kde funguje jako koenzym a v těle napomáhá vázat insulin na specifické receptory nebo cílové buňky. Doplnění diety organickou formou napomáhá deficience překonat. Kromě toho mohou změny v metabolizmu glukózy, vyvolané přídavkem chrómu do deficitní krmné dávky, vykazovat pozitivní účinek na zdravotní stav zvířat a jejich užitkovost.
Za důležité považuje profesor Close znát biologickou dostupnost každého zdroje minerálů, a tak umožnit jejich efektivní využití při sestavování krmné dávky v takovém poměru, aby všechny požadavky organismu byly uspokojeny. Větší část výzkumů v oblasti využití minerálních proteinátů byla provedena s ohledem na jednotlivé stopové prvky, je dost prevděpodobné, že největších účinků lze dosáhnout tehdy, použijeme-li v krmné dávce kombinace jednotlivých minerálů. Celá řada těchto prvků se vyznačuje synergickými účinky. Z těchto důvodů se v současné době testuje několik kombinací minerálních proteinátů.
