Na katastru města Vyškov na Moravě se mezi dvěma přítoky řeky Hané rozkládají
pozemky akciové společnosti AGROS Vyškov - Dědice. Právě s předsedou akciové
společnosti Ing. Cyrilem Sigmundem a hlavním zootechnikem podniku panem
Františkem Luskou jsme připravili rozhovor nejen na téma výživa zvířat.
Akciová společnost vznikla v roce 1995 transformací Zemědělského obchodního
družstva Vyškov - Dědice, které působilo ve stejné lokalitě od roku 1992. Hlavním
důvodem transformace byla podle slov předsedy akciové společnosti stabilizace majetku a rozvoj
podniku. Dnes má akciová společnost AGROS základní jmění ve výši 100 miliónů Kč,
hospodaří na rozloze 1540 ha z čehož je 1340 ha orné půdy. Specialitou podniku je téměř 85 % celkové obhospodařované plochy v pásmu hygienické ochrany v oblasti Opatovické přehrady, kde již devátým rokem provozují ekologické zemědělství. Vedle rostlinné výroby klade společnost AGROS nemalý důraz na výrobu živočišnou. V období loňského sucha, které se projevilo výpadkem tržeb ve výši téměř 5 miliónů Kč, čerpala společnost finance z výnosů živočišné výroby.
Akciová společnost AGROS Vyškov Dědice vlastní farmy v Opatovicích, kde je spoustředěn chov skotu (celkem 620 kusů, z toho 230 krav, 130 jalovic, 150 býků a zbytek telata), Rychtářově – menší chov prasat (celkem 450 prasat ve výkrmu a 65 prasnic) a v Dědicích – chov slepic (dvě snáškové haly o celkové kapacitě 50.000 kusů slepic). Roční obrat společnost dosahuje 85 miliónů Kč při 92 zaměstnancích, z čehož více než 50 miliónů Kč jde z živočišné výroby.
Pane předsedo, jak byste zhodnoil minulá období hospodaření vaší společnosti?
V prvních letech po transformaci bylo období našeho podnikání velmi složité. Z
důvodu zefektivnění výroby jsme museli začít snižovat stavy zaměstnanců,
restrukturalizovat výrobu a masivně investovat, což v prvních letech činnosti
akciové společnosti mělo za následek nepříznivé ekonomické výsledky. Situace se
začala stabilizovat až po celé řadě opatření, hlavně používáním nejmodernějších
technologií a zavedením osvědčených koncepcí chovu a výživy zvířat.
Můžete specifikovat jaké moderní technologie a ověřené koncepce máte na mysli?
V roce 1998 jsme investovali 8 miliónů Kč do nové rybinové dojírny 2 x 8 stání, kterou jsme
koncem roku 2000 rozšířili o polohovací ramena, průtokové měřiče a o elektronické čipové identifikační zařízení s přímým napojením na počítač. Co se týče koncepcí výživy, využíváme poradenství, zkušenosti, minerální krmiva a mléčné krmné směsi od společnosti České Sano, se kterou spolupracujeme k naší plné spokojenosti více než 5 let.
Chcete čtenářům prozradit plány vaší společnosti do budoucna?
Cílů do budoucna máme hned několik. V oblasti rostlinné výroby chceme dále investovat do půdy. V živočišné výrobě je pro nás rozhodující růst užitkovosti, kde se konkrétně v
užitkovosti dojnic chceme dostat nad hranici 9000 litrů mléka nejpozději do tří
let. Strategickým rozhodnutím pro nás s pohledem do blízké budoucnosti je
podílet se nadále na rozvoji odbytových družstev jako je Milagro, Agropork a
dalších.
Čím je vyšší požadavek na užitkovost zvířat, tím je třeba brát větší zřetel na
výživu zvířat. To je krédo hlavního zootechnika podniku pana Františka Lusky.
Rovněž jemu jsme položili pár otázek.
Charakterizujte, prosím, váš chov skotu a prozraďte čtenářům tajemství vašeho
úspěchu.
Chováme černostrakatý hoštýnský skot volně ustájený v nově rekonstruovaném provoze. Aktuálně se užitkovost dojnic pohybuje na úrovni 8335 kg mléka s obsahem tuku 3,77 % a obsahem bílkovin 3,31 % (tabulka 1). Z historického pohledu se nám daří držet meziroční nárůst dojivosti kolem 500 litrů. Po celý rok 200 byla kvalita mléka trvale ve třídě Q.
Telata nejpozději do dvou dnů po porodu přemisťujeme do venkovních bud pro odchov, po dvou měsících pak na volnou boxovou odchovnu telat. Ve 4 až 5 měsících věku telata oddělujeme podle pohlaví a převádíme do volných samostatných odchoven.
Pro krmení telat používáme mléčné krmné směsi Sano Kako 15 v kombinaci s mlezivem a vyřazeným mlékem. Krmení dojnic provádíme podle vypočtených krmných dávek pro skupiny dojnice produkční, stojící na sucho a před otelením, v kategorii produkčních dojnic máme
další dělení podle produkce mléka na čtyři samostatné skupiny.
V krmivech nejen pro skot používáme minerálně vitaminové směsi dodané společností České Sano. Krmné dávky jsou stanovovány v úzké spolupráci s oblastním vedoucím Sano Ing. Alešem Šmerdou. V krmné dávce pro dojnice se používají kukuřičná siláž, vojtěšková senáž, luční seno, cukrovarské řízky, bob Amazon, DOP Sano, krmná močovina, Sano Na-Bi-Plus. Krmná směs DOP Sano obsahuje semeno pšenice ozimé, pšeničné otruby, řepkový extrahovaný šrot 00, sójový extrahovaný šrot 45%, krmný vápeneckrmnou sůl, uhličitan sodný, Pansan Mix.
Pro silážování používáme silážní vaky a osvědčený silážní přípravek rovněž dodávaný společností České Sano.
Další významnou kategorií chovu skotu jsou býci v žíru, kde denní průměrný
přírůstek hmotnosti býků je dnes již z dlouhodobého hlediska nad úrovní 1,3
kg/den (tabulka 2).
Dobré výsledky jsou dány souborem mnoha činitelů: kvalitním managementem, zdravou ekonomikou podniku, vlastní zemědělskou výrobou, technologií a dojení, dobrou genetikou chovu a zcela jistě i způsobem výživy zvířat. A mohu říci, že i díky úzké spolupráci s odborníky z Českého Sana, jejich propracovanému systému poradenství a konceptů moderní výživy jsme se posunuli o řadů kroků vpřed.
Děkuji za rozhovor.
Ing. Martin Kaas, České Sano
