Výživářským koncertem nazvali pořadatelé seminář, který se konal koncem října v brněnském hotelu Boby. Dva zahraniční a jeden tuzemský „sólista“ tam „koncertovali“ na zajímavá témata z výživy hospodářských zvířat. Krmné dávky vysokoprodukčních krav mají často nízkou koncentraci živin, jsou nevyvážené z hlediska obsahu energie a dusíkatých látek, minerálních látek, stopových prvků a vitamínů. Mezi organickými zdroji stopových prvků jsou značné rozdíly podle formy sloučeniny, ve které jsou vázané. Za kritické období pro vznik poruch plodnosti lze považovat především období přípravy na porod, porod, puerperium ale i období vysoké laktace.
Požadavkům vysokoužitkových zvířat vyhovují krmné dávky, doplněné o stopové prvky. Je všeobecně akceptovanou skutečností, že podávání organických forem základních prvků, hlavně tranzitních kovů a selenu, může zvýšit užitkovost.
Concerto grosso
na využitelnost minerálů
Thomas R. Best (USA) ve svém příspěvku představil účinky podávání minerální výživy (Zn, Mn, Cu, Fe, Co, Se) v různých formách. Testování stability těchto forem v neutrální a kyselém prostředí ukázalo, že stabilita komerčních zdrojů organického kovu se značně liší. Výrobci krmiv se snaží zlepšit stabilitu svých produktů. Původně se do krmiv přidávaly kovy ve formě anorganický minerálů, ale postupně se začaly aplikovat využitelnější zdroje, například organické minerály. Organické minerály musí být rozpustné a stabilní, aby se zvýšila pravděpodobnost využití zvířetem.
Vlivem nízké hodnoty pH v žaludku během trávení dochází k uvolňování a ionizaci tranzitních kovů z krmiva. Většinou však část kovů zůstává uvězněna v nedegradovaném krmivu a nemůže se tedy rozpustit.
Pro jednoduché organické komplexy je charakteristické, že mají jen jeden přípojný bod mezi kovem a přidruženým organickým ligandem. Chelátové kovy, protože mají těchto přípojných bodů více, jsou méně náchylné ke ztrátě iontů kovu. Zda bude organický stopový prvek využitelný v organismu, závisí na schopnosti organické složky držet se živiny a chránit ji před nežádoucím reakcemi.
Thomas Best zdůraznil, že chelátová forma podávání stopových minerálů, konkrétně v přípravku Optimin, je podle pokusů mnohem účinnější než v jiných komplexech.
Disharmonie metabolismu
dojnic ovlivňuje plodnost
I přes dosažené pokroky v oblasti výživy dojnic jsou problémy v oblasti reprodukce velice významné a mají velmi negativní dopad na ekonomiku chovu. Jak uvedl ve svém příspěvku doc. MVDr. Josef Illek, DrSc. z VFU v Brně, mnohá pracoviště na světě prokázala antagonistický vztah mezi užitkovostí a plodností krav. Zatímco užitkovost černostrakatého skotu od roku 1950 stoupla zhruba dvojnásobně, procento zabřezávání se snížilo asi o 30 až 40 procent.
Doc. Illek dále zmínil, že v prvním týdnu po oplození je 85 až 95 % embryí životaschopných, ale už ve třetím týdnu březosti se dostaneme zhruba něco přes 40 %. Proč se tak rychle ztrácí životaschopnost embryí? Důvody jsou následující:
ztráta produkce interferonu, který stimuluje sliznici dělohy,
dochází k luteolýze vlivem řady látek,
vysoký příjem mykotoxinů (pro krávy je nejdůležitější T2 toxin, zearalenon),
endotoxin vznikající při mastitidách a endometritidách,
acidóza bachorového obsahu
Podíl březosti u krav snižují z pěti procent chromozomální abnormality, z 30 % luteolýza do tří týdnů a z 10 % ostatní blíže těžko určitelné příčiny (v pozdějším stadiu vývoje), takže výsledkem je, že z počtu inseminovaných krav se otelí již výše zmíněných zhruba 40 %.
Na rané embryonální mortalitě se podílí i úroveň bílkovinné výživy, a to jak nedostatek, tak především nadbytek dusíkatých látek v krmné dávce. Kvalita žlutého tělíska a produkce progesteronu je ovlivněna mimo jiné dotací beta karotenu a zásobením organismu stopovými prvky, vitamínem A a E.
Dva přístupy v období stání na sucho
„Nezapomínejme na optimální výživu dojnic v období kolem porodu“, zdůrazňuje Neil Dale, britský poradce pro výživu dojnic. Strategie výživy v průběhu osmi týdnů, kdy dojnice stojí na sucho, je rozhodující k dosažení dobré dojivosti a k minimalizaci metabolických problémů souvisejících s nástupem laktace. Lze vymezit přechodné období, které zahrnuje krávy stojící na sucho krátce před porodem a první dva týdny laktace. To je podle Dalea nejdůležitější, neboť zahrnuje přechod k laktační krmné dávce.
Pro minimalizaci mléčné horečky u krav existují dvě hlavní strategie výživy: jednak tradiční nízkokalciový přístup (příjem 30 g Ca na krávu denně), jednak systém DCAB (Dietary Caution Anion Balance), kdy je možné zkrmovat vysoké hladiny vápníku.
Krmné dávky
s nízkým obsahem vápníku
Záměrem tohoto tradičního systému výživy krav před porodem je omezit příjem vápníku a přimět systém, aby začal po vápníku hladovět. V praxi to znamená posílit zároveň příjem hořčíku, což vytváří u krav negativní bilanci vápníku a zvažuje produkci 1,25 (OH)2D a PTH. To stimuluje krávu k efektivnějšímu využití vápníku v dietě a umožní jí čerpat z tělesných rezerv, když se její nároky na vápník zvýší.
Bilance kationtů a aniontů
Systém bilance kationtů a aniontů v krmné dávce (DCAB) je metoda, kdy lze zkrmovat vysoké hladiny vápníku v přechodném období, aniž by hrozilo riziko mléčné horečky. Je třeba sledovat hladiny iontů podávaných v krmivu – zvyšování podílu Cl- a S- v dietě či redukce Na+ a K+ omezí výskyt mléčné horečky.
Systém vyžaduje pravidelné monitorování krmné dávky v přechodném období. Krmiva musí být analyzována na obsah draslíku sodíku, síry a chloridu, dále se sleduje pH moči.
Tradiční systém výživy vyžaduje menší vstupy. Podle autora se práce navíc, nutná pro DCAB systém, vrátí ve vyšší užitkovosti a rentabilitě. „Málokdy něčeho dosáhneme, když pro to nic neuděláme,“ končí svou přednášku Neil Dale.
Text a foto Lukáš Rytina
1 . pozor – nutný správný výřez !! ... aby seděli lidé
Výživářský koncert předvedli (zleva) doc. MVDr. Josef Illek, DrSc, Thomas R. Best, Neil Dale, (druhý zprava) Ing. Vladimír Šiške, CSc., ředitel společnosti Nutratech, s. r. o.
2
Přednášející a hosté obdrželi zajímavý dárek v podobě houslí
3
Strategie výživy stání na sucho a v období porodu a těsně po porodu je rozhodující k dosažení dobré mléčné užitkovosti a k minimalizaci metabolických problémů souvisejících s nástupem laktace
